Během instalace výstavy Příběhy z Ukrajiny na náměstí 28. října v Hradci Králové jsme zažili projevy velice různorodých emocí, které autovraky dovezené z Ukrajiny vzbuzovaly v kolemjdoucích.
„Proč tady zase vomíláte tu Ukrajinu?“
„Takových aut mám plnou zahradu, to by mě zajímalo, kdo to platí?“
„Stejně si za to Ukrajinci můžou sami, Putinovi jen došla trpělivost.“
…
„Moc děkujeme, že připomínáte, co se děje kousek za hranicemi.“
„To snad není ani možný, co těm Rusákům prochází.“
Prostě silné zážitky během necelých tří hodin přípravy výstavy. Nejsilnější moment ale přišel ve chvíli, kdy asi šestnáctiletý kluk se slzami v očích děkoval a říkal , že je z východní Ukrajiny a už osm měsíců čeká na chvíli, kdy se bude moct vrátit domů.
Pak nastal den státního svátku, dopoledne poslední přípravy a od 14 hodin oficiální zahájení výstavy Příběhy z Ukrajiny, přišli diváci, zástupci místních organizací, médií i nově zvolená primátorka města Pavlína Springerová. Výstavu jsme uvedli společně s Martinem Kroupou, emotivně promluvil i Sergej Bělogurov, bývalý učitel a ukrajinský novinář ze Záporožské oblasti. Během zahájení zaznělo, jak je správné, že připomínáme aktuální dění na východě Evropy právě v Den boje za svobodu a demokracii. Vždyť ukrajinská armáda bojuje právě nyní za tyto hodnoty. Tři autovraky doplněné informačními panely s příběhy aut i jejich majitelů budou v Hradci do 6. prosince, kdy pokračují na své pouti po České republice do Olomouce.
V podvečerních hodinách se zástupci pobočky přesunuli před Východočeské divadlo v Pardubicích, kde se každoročně 17. listopadu zapálením svíček připomínají události revolučních dní. Také my jsme přidali „plamínek svobody“.
Tentýž den nás čekal velký Koncert k výročí sametové revoluce od 19 hodin v Sukově síni v Pardubicích. Pořádala jej východočeská pobočka Paměti národa společně s Novoměstskou filharmonií. Šlo o oslavu české hudby, o zajímavý výběr skladeb Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Během koncertu jsme prezentovali i dva malé dokumenty připomínající revoluční dění roku 1989. Jeden z nich, který se věnuje „sametu“ přímo v Pardubicích, zde měl svou premiéru. Stojí za ním coby scénárista a režisér Miroslav Tyč, střih zajistil spolupracovník pobočky Michal Homola. Koncert tak byl symbiózou klasické české hudby a české statečnosti i odhodlání bojovat za morální hodnoty s přesahem do současnosti.
Celý cyklus akcí připomínající dění roku 1989 jsme zakončili v pondělí 21. listopadu, kdy proběhla v budově Východočeského divadla Pardubice vernisáž výstavy Samet v divadle. Právě budova divadla totiž sehrála na sklonku roku 1989 významnou roli, neboť z jejího balkónu promlouvali řečníci 21. listopadu 1989 k lidem. Představili jsme zde na výstavních panelech vzpomínky hybatelů tehdejšího dění v regionu a zároveň šlo o druhou příležitost pro zhlédnutí dokumentu Pardubický samet. Výstava bude v budově divadla umístěna do jara 2023.
Samozřejmě zveme i do expozice Institutu Paměti národa v Machoňově pasáži v Pardubicích. Podrobnosti o organizovaných akcích najdetei na Facebooku naší pobočky.
Za Paměť národa Východní Čechy Michal Bureš
