Pořádáme

Krymští Tataři opakovaně zažili vyhnání ze země – od carských časů přes Stalinovu deportaci až po dnešní ruskou okupaci. Navzdory útlaku a nuceným odchodům zůstávají symbolem odhodlání udržet svůj domov, jazyk a kulturu.

Paměť národa připravila omalovánky Když jsme byli malí, které prostřednictvím dětských příběhů přibližují zásadní momenty 20. století. Cílem je vzbudit otázky, podpořit mezigenerační dialog a ukázat historii tak, aby jí porozuměly i nejmenší děti.

12. září jsme si v Liberci připomněli život v pohraničí. Ten poznamenaly odsuny, izolace i zánik obcí. V regionech Frýdlantska a Šluknovska ožívají příběhy pamětníků i debata o tom, jak minulost formuje dnešní život v těchto často opomíjených místech.

V říjnu se v několika českých městech uskuteční promítání dokumentárního filmu Rooted (Zakořenění), který se věnuje tématu historické paměti národnostních menšin žijících na Ukrajině. 

V neděli 24. srpna 2025 se v centru Prahy uskuteční shromáždění, kterým oslavíme Den nezávislosti Ukrajiny a vyjádříme solidaritu s národem, který už více než tři roky čelí brutální ruské agresi.

Kdy a kde: 21. srpna od 18:00 před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova. Přijďte si připomenout výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a následnou přes dvacet let trvající okupaci naší země.

Náš projekt „Živá paměť pohraničí“ chce podpořit udržitelný rozvoj regionů, kde Paměť národa díky svým pobočkám dlouhodobě působí a kde stále doznívají dopady poválečných změn jako bylo vysídlení obyvatel, izolace a ztráta vazby lidí k samotnému místu.

Post Bellum Ukrajina a Post Bellum Česká republika připravili projekt Návraty domů – zpracování současných ukrajinských výzev prostřednictvím orální historie. Vznikne i praktická příručka, která mladé tvůrce učí, jak dokumentovat současnost ukrajinského národa.

Proč jsme součástí současné evropské krize? Kdy naši politici přestanou mít strach? Jaký je vztah občanské společnosti, médií a jaká je jejich role při obraně demokracie a podpoře Ukrajiny?

V Českých Budějovicích se konal první ročník konference Jihočeské fórum 2025. Jakou zkouškou nyní procházejí mezinárodní vztahy mezi evropskými zeměmi? Jak se mění v souvislosti s posuny v tradičním spojenectví mezi Evropou a USA po nástupu Donalda Trumpa?

V Českých Budějovicích se konal první ročník konference Jihočeské fórum 2025. Jak se dlouhá válka na Ukrajině propisuje do českého prostředí? Je česká společnost „odolná“? Mají evropské armády dost zásob? I to byla témata prvního bezpečnostního bloku konference.

Pět příběhů, pět rozhodnutí, pět způsobů, jak se postavit zlu. Komiks Těžká rozhodnutí vypráví na základě svědectví ze sbírky Paměť národa osudy českých odbojářů. Jak jsme příběhy vybírali a co říkají o dnešku? Dozvíte se v rozhovoru s editorem Janem Blažkem.

Čtyři lidé, čtyři různé osudy na konci války. Pamětníci z východních Čech vzpomínají na jaro 1945 – na sabotáž německé armády v Jaroměři, tragické bombardování Mladé Boleslavi, návrat otce z koncentračního tábora i záchranu židovského chlapce ukrytého ve stodole.

Mladí herci Paměti národa uvádějí divadelní hru o výjimečném člověku, který ukazoval, co znamená být solidárním. Přemysl Pitter dětem z koncentračních táborů po válce poskytl péči bez ohledu na jejich národnost.

Dokumentární film Život na dohled hranice z produkce Paměti národa Severní Čechy přibližuje osudy pamětníků z české i německé strany v proměňujícím se 20. století. Snímek byl zařazen do programové sekce Regionalia na Nisa Film Festivalu.

Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon, kreativní ředitelka agentury OAK Tereza Svěráková a provozní ředitel Paměti národa Jan Polouček přibližují zrod knihy rozhovorů o naší budoucnosti vydané k 200. narozeninám banky. Kniha vznikla i díky Paměti národa.

Přijďte slavit svobodu a připomenout si konec války do centra Prahy!

Shromážděním na Václavském náměstí 8. května společně vzdáme hold obráncům naší svobody. Apelujeme na společnost, aby dál pomáhala bránící se Ukrajině. A také se připravila k obraně vlastní svobody. Projekt Nezapomeňme 80 vznikl za podpory Nadace PPF a dalších. 

Zdeněk Růžička z Ivančic získal na letní olympiádě v Londýně 1948 dva bronzy, a byl tak nejúspěšnějším československým gymnastou v soutěžích jednotlivců. Připomeňme si jeho strhující sportovní i osobní příběh.