Pořádáme

Kdy a kde: 21. srpna od 18:00 před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova. Přijďte si připomenout výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a následnou přes dvacet let trvající okupaci naší země.

Náš projekt „Živá paměť pohraničí“ chce podpořit udržitelný rozvoj regionů, kde Paměť národa díky svým pobočkám dlouhodobě působí a kde stále doznívají dopady poválečných změn jako bylo vysídlení obyvatel, izolace a ztráta vazby lidí k samotnému místu.

Post Bellum Ukrajina a Post Bellum Česká republika připravili projekt Návraty domů – zpracování současných ukrajinských výzev prostřednictvím orální historie. Vznikne i praktická příručka, která mladé tvůrce učí, jak dokumentovat současnost ukrajinského národa.

Proč jsme součástí současné evropské krize? Kdy naši politici přestanou mít strach? Jaký je vztah občanské společnosti, médií a jaká je jejich role při obraně demokracie a podpoře Ukrajiny?

V Českých Budějovicích se konal první ročník konference Jihočeské fórum 2025. Jakou zkouškou nyní procházejí mezinárodní vztahy mezi evropskými zeměmi? Jak se mění v souvislosti s posuny v tradičním spojenectví mezi Evropou a USA po nástupu Donalda Trumpa?

V Českých Budějovicích se konal první ročník konference Jihočeské fórum 2025. Jak se dlouhá válka na Ukrajině propisuje do českého prostředí? Je česká společnost „odolná“? Mají evropské armády dost zásob? I to byla témata prvního bezpečnostního bloku konference.

Pět příběhů, pět rozhodnutí, pět způsobů, jak se postavit zlu. Komiks Těžká rozhodnutí vypráví na základě svědectví ze sbírky Paměť národa osudy českých odbojářů. Jak jsme příběhy vybírali a co říkají o dnešku? Dozvíte se v rozhovoru s editorem Janem Blažkem.

Čtyři lidé, čtyři různé osudy na konci války. Pamětníci z východních Čech vzpomínají na jaro 1945 – na sabotáž německé armády v Jaroměři, tragické bombardování Mladé Boleslavi, návrat otce z koncentračního tábora i záchranu židovského chlapce ukrytého ve stodole.

Mladí herci Paměti národa uvádějí divadelní hru o výjimečném člověku, který ukazoval, co znamená být solidárním. Přemysl Pitter dětem z koncentračních táborů po válce poskytl péči bez ohledu na jejich národnost.

Dokumentární film Život na dohled hranice z produkce Paměti národa Severní Čechy přibližuje osudy pamětníků z české i německé strany v proměňujícím se 20. století. Snímek byl zařazen do programové sekce Regionalia na Nisa Film Festivalu.

Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon, kreativní ředitelka agentury OAK Tereza Svěráková a provozní ředitel Paměti národa Jan Polouček přibližují zrod knihy rozhovorů o naší budoucnosti vydané k 200. narozeninám banky. Kniha vznikla i díky Paměti národa.

Přijďte slavit svobodu a připomenout si konec války do centra Prahy!

Shromážděním na Václavském náměstí 8. května společně vzdáme hold obráncům naší svobody. Apelujeme na společnost, aby dál pomáhala bránící se Ukrajině. A také se připravila k obraně vlastní svobody. Projekt Nezapomeňme 80 vznikl za podpory Nadace PPF a dalších. 

Zdeněk Růžička z Ivančic získal na letní olympiádě v Londýně 1948 dva bronzy, a byl tak nejúspěšnějším československým gymnastou v soutěžích jednotlivců. Připomeňme si jeho strhující sportovní i osobní příběh. 

Co vše přinesl rok 1945? Byli jsme spíše hrdinové, nebo zbabělci? Můžeme mít mír a svobodu, aniž bychom o ně museli bojovat? Na tyto otázky hledá odpovědi putovní výstava od Paměti národa Východní Čechy. Vernisáž se konala ve Dvoře Králové nad Labem.

Nevládní organizace zvou českou veřejnost 23. února 2025 v 15:00 na shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstské náměstí v Praze. Připomeneme  třetí výročí ruské války proti Ukrajině. 

Na nich je jen jméno a data. Jan Ciglbauer ve své nové knize příběhy z mosazných destiček ovšem rozvíjí. Další část věnuje místům spojeným s historií budějovických Židů. A konečně se věnuje jedinečnému časopisu Klepy, který tajně vydávala židovská mládež.

Připomeneme hrdinky z řad WAAF, Ženských pomocných leteckých sborů, organizace, která během druhé světové války sdružovala ženy sloužící v britském letectvu jako spojovatelky, navigátorky a mechaničky.

Vycházejí povídky o lásce i rozchodech skutečných lidí, kteří své příběhy svěřili Paměti národa. Jsou plné křehkých emocí, pevného odhodlání a vzdoru i běžných trápení zamilovaných. Jak se naší autorce Barboře Šťastné psalo o lásce za dob temna?