V říjnu se v několika českých městech uskuteční promítání dokumentárního filmu Rooted (Zakořenění), který se věnuje tématu historické paměti národnostních menšin žijících na Ukrajině. 

 

Krymská Tatarka Lerane Hanum Kurtnebi Qizi, Zdroj: Paměť národa
Krymská Tatarka Lerane Hanum Kurtnebi Qizi, Zdroj: Paměť národa

Každá projekce dokumentárního filmu bude doplněna moderovanou diskuzí a proběhne v rámci mezinárodního projektu Rooted (Zakořenění): etnická rozmanitost jako základ odolné společnosti, na němž spolupracují česká a ukrajinská pobočka organizace Post Bellum. 

Promítání se zúčastní jedna z protagonistek filmu, krymská Tatarka Lerane Hanum Kurtnebi Qizi. Následující text představí cíle projektu a obsah filmu. K tomuto dokumentu vzniklo také pět doprovodných materiálů, které přibližují dějiny krymských Tatarů před deportací v roce 1944 i po jejich návratu na Krym, kulturní rozmanitost ukrajinské Besarábie, život židovské komunity na Ukrajině po druhé světové válce a zkušenosti maďarské menšiny na Zakarpatí.

V říjnu 2025 se budou konat promítání v šesti městech:

6. 10. – Pardubice
7. 10. – Olomouc 
7. 10. – Brno
8. 10. – České Budějovice
9. 10. – Praha
10. 10. – Liberec

Aktuální informace najdete na sociálních sítích Post Bellum.
 

Paměť národnostních menšin

Ukrajina je mnohonárodnostní zemí, kde žijí různé etnické komunity a původní národy, z nichž každý je nositelem jedinečné kultury a vlastního jazyka. Tato kulturní rozmanitost tvoří základ společenské soudržnosti a vytváří otevřený dialog mezi různými skupinami obyvatel. Čím rozmanitější jsou hlasy ve společnosti, tím pevnější je stát. 

Schopnost Ukrajiny vytvářet podmínky pro soužití různých národnostních skupin je důkazem její společenské vyspělosti a demokratického směřování země.

Kulturní rozmanitost navíc zvyšuje odolnost společnosti. Etnické menšiny na Ukrajině si dokázaly uchovat svou kulturu a identitu i v nejtěžších dobách – navzdory represím, válkám či nucenému vysídlení. Jejich historické zkušenosti nabývají zvláštního významu právě v časech krize a v době války. V současné ruské válce proti Ukrajině stojí členové etnických komunit a původních národů bok po boku s etnickými Ukrajinci a bojují za svobodu své vlasti. 

Historická paměť národnostních menšin na Ukrajině se často formovala paralelně s pamětí ukrajinského národa, etnických Ukrajinců. Je poznamenána traumatickými událostmi, jako byly deportace či jiné represe sovětské éry. Právě tyto sdílené zkušenosti vytvářejí prostor pro společnou paměť, která se stává důležitým prvkem společenské jednoty.

Projekt Rooted vznikl s cílem tuto společnou paměť uchovat, zviditelnit příběhy národnostních menšin a zdůraznit jejich roli během formování současné Ukrajiny.

​ Karaimská komunita města Halyč, konec 19. století. Zdroj: archiv pamětníka ​
Karaimská komunita města Halyč, konec 19. století. Zdroj: archiv pamětníka

První fáze projektu se uskutečnila na začátku roku 2024, jednalo se o cyklus rozhovorů s názvem Paměť národnostních menšin. V rámci této série bylo zaznamenáno svědectví patnácti  příslušníků různých etnických skupin – Bulharů, Gagauzů, Židů, krymských Tatarů, Karaimů, Arménů, Poláků, Maďarů, Moldavanů, Romů a dalších.

Hrdinové projektu Rooted sdílejí své životní zkušenosti i vnímání procesu uvědomování si vlastní společenské a národní identity. Pro většinu z nich je příslušnost k národnostní menšině neoddělitelně spjata s pocitem sounáležitosti s ukrajinskou společností. 

Tato vazba je pro ně stejně důležitá jako vztah k vlastní etnické komunitě.

Většina rozhovorů byla pořízena ve Lvově a Oděse, ale štáb Post Bellum Ukraine se vypravil také do městečka Halič v Ivano-Frankivské oblasti, kde se mu podařilo zaznamenat svědectví posledního haličského Karaima. Další výprava směřovala na jih Oděské oblasti, kde vedle sebe žijí Bulhaři, Gagauzové, Moldavané, Albánci, Romové a jiná etnika. Štáb zavítal mimo jiné do Oleksandrivky (Satalyk-Chadža), jednoho z nejstarších gagauzských sídel Ukrajiny, a do města Bilhorod-Dnistrovskyj, kde natočil rozhovor se zástupkyní bulharské komunity.

Semen Martkovyč během vojenské služby, začátek 60. let, Zdroj: archiv pamětníka
Semen Martkovyč během vojenské služby, začátek 60. let, Zdroj: archiv pamětníka

Dokumentární film

Na základě rozhovorů s představiteli národnostních menšin vznikl krátký dokumentární film Rooted (Zakořenění), který představuje příběhy čtyř protagonistů: krymské Tatarky Lerane Hanum Kurtnebi Qizi, Bulharky Valentiny Nikiruj, Maďara Petera Gergelyho a Žida Pavla Kozlenka.


Vyhlášení nezávislosti Ukrajiny (Валентина Нікіруй Valentyna Nikiruy) 
„Byla to taková událost – myslím, že to byla nejdůležitější událost v dějinách Ukrajiny. Protože lidé i samotný stát na tuto nezávislost čekali mnoho let. Vzpomínám si na Čornovila a na všechny naše disidenty, na hnutí šedesátníků, jak byli šťastní. A pak si vzpomínám, jak nesli tu velkou vlajku, jak ji přinesli do Verchovné Rady. Pak od města k městu stáli lidé na silnicích – byl to dlouhý řetěz. A víte, co jsem si zapamatovala – já jsem tenkrát poslouchala rozhlas a tohle řekla jedna stará paní, bylo jí zřejmě již mnoho let. Říká: ‚Teď můžu klidně zemřít, protože jsem konečně slyšela hymnu Ukrajiny, svobodného státu.‘ Tak jsem si to dobře zapamatovala. A taky máme písničku, jak už jsem říkala, ‚Aj, na louce červená kalina‘. Tu jsme skoro nikdy neslyšeli, moc se nezpívala. Ale v naší kapele jsme ji měli a zpívali jsme ji a byli jsme na to velmi hrdí. A od té doby, ta naše písnička, už jsme se ji nebáli hrát, víte? A když začala znít za války, tak říkám: ‚Michasi, naše píseň se teď rozšířila po celém světě.‘ Nemyslím v tom konkrétním smyslu, že je to naše píseň, ale že ji slyšíme. Předtím jsme ji moc neslyšeli. A teď ji slyšíme všude. Dokonce ve všech koutech světa.“

Pro Post Bellum Ukraine šlo o první zkušenost s takovým projektem. Ve filmu se podařilo zachytit mnohovrstevnatou realitu života národnostních menšin na Ukrajině – jejich vzpomínky, rodinné příběhy, vztah k jazyku, tradicím i víře. Hrdinové se vracejí do svého dětství, reflektují postoje svých rodin a otevírají témata sovětských represí i každodenní xenofobie v dobách SSSR. Zamýšlejí se také nad přítomností a budoucností, kterou výrazně ovlivnila válka rozpoutaná Ruskem proti Ukrajině.

Film byl v roce 2024 promítán na Ukrajině i v České republice. Pro zahraniční publikum se stal překvapivým svědectvím o tom, že současná Ukrajina je domovem mnohem více kultur, než se může na první pohled zdát. Žijí zde etnické komunity, které si uchovávají vlastní jazyk, tradice a historickou paměť, zároveň se aktivně podílejí na budování občanské společnosti.

Promítání dokumentárního filmu v České republice

Na podzim roku 2025 Post Bellum připravuje sérii promítání tohoto dokumentárního filmu. Součástí každého promítání bude moderovaná diskuze s jednou z protagonistek filmu. Lerane Hanum Kurtnebi Qizi je podnikatelka a občanská aktivistka krymskotatarského původu, která během svého života třikrát přišla o domov. Dnes žije ve Lvově, kde provozuje restauraci krymskotatarské kuchyně Krymský dvůr. Její příběh je silným svědectvím o vytrvalosti, kulturní identitě a hledání místa v proměnlivém světě.

Během diskuzí se paní Lerane podělí o své prožitky z historických událostí, které formovaly život původních obyvatel Ukrajiny, a otevře prostor pro otázky týkající se života národnostních menšin v současnosti.

Promítání jsou součástí partnerského projektu, který realizují Post Bellum CZ a Post Bellum UA za podpory Evropské unie v rámci programu Dům Evropy.