Když se ohlédneš za tituly, jako byly Odsunuté děti, HANGÁR nebo Těžká rozhodnutí, na kterých ses více či méně podílel, mohl by ses pokusit o jakousi bilanci?
Učíme se to za pochodu. Dělat komiks na základě vyprávění o životě skutečného člověka je specifická práce. Podílejí se na tom vlastně tři autoři – kromě scenáristy a kreslíře je to ještě sám vypravěč, pamětník. Každý z nich dějinné události svým způsobem interpretuje, přesto se musíme snažit o maximální věrohodnost. Zároveň musíme v prožitém příběhu najít jakýsi literární začátek a konec, zápletku a hlavně vyznění. To bývá těžké, takhle my přece nežijeme. Ale pro mě je to zároveň i výzva do mého běžného života. Říkám si: Kdyby náhodou na jeho základě někdo někdy dělal komiks, jaké by bylo jeho vyznění…?
Komiks Charta 77: Konec bezčasí podpořte na Donio.
Paměť národa a nakladatelství Argo připravují knihu k 50. výročí Charty 77. Cílová částka kampaně je 600 000 Kč, základní předprodejová odměna začíná na 650 Kč a plánovaný termín vyzvednutí je listopad 2026.V našich komiksech jsou zpracovány osudy skutečných lidí, někteří už nežijí, ale jiní ano. Viděl některý z našich pamětníků „svůj“ komiksový příběh, a pokud ano, co na to říkal?
Řada pamětníků už bohužel ty komiksy vidět nestihla, někteří ale ano. A vždycky jsou tam rodinní příslušníci a známí, kteří nám dávají zpětnou vazbu. Upřímně řečeno, málokdo v životě toužil stát se komiksovou postavou. Výhrady se proto objevují, většinou ale směřují spíš k detailům: „Já přece nemám tak velký nos, strýček by nikdy nejel autobusem, vždycky vlakem.“ Zásadní rozčarování jsme snad zatím nezpůsobili.
S Chartou čas zase běžel
Pojďme rovnou k projektu, který se teď rodí. Věnuje se Chartě 77 a jmenuje se Charta 77: Konec bezčasí. Proč tento název?
Titul Konec bezčasí vychází z citátu. Chartista Tomáš Vrba v rozhovoru s námi používá termín bezčasí pro období deziluze po okupaci v roce 1968. Pro ztrátu nadějí, emigraci skutečnou i vnitřní, sebevražedné tendence, utápění se v alkoholu. A právě s nástupem Charty 77 začal, jeho slovy, „čas zase běžet“. Hrdinové knížky – Pavel Landovský, Dana Němcová, Ladislav Hejdánek, Zdena Tominová i Jan Hájek – na tom měli svůj podíl.
Předchozí komiksy, to byly válečné operace v nejrůznější podobě, partyzáni, koncentráky, lágry, deportace. Pokud chceme kreslit komiks o Chartě, tak těch „akčních“ prvků tam bude asi méně. Nebo ne?
Určitě jsou to civilnější příběhy, bez leteckých bitev a stříleček. Bylo i těžší ty scénáře psát, potřebujete na to daleko víc psychologického jemnocitu. Ale to hlavní, co dělá příběh příběhem, jsou životní volby a dilemata. A těch jsou životy chartistů plné. A nakonec ani akce nechybí – je tam třeba automobilová honička s estébáky nebo dramatické zatýkání slavného francouzského filozofa. Zajímá vás, kterého? Neprozradím…
Kdo se v komiksu objeví?
Charta 77: Konec bezčasí má přinést pět příběhů: Pavla Landovského, Dany Němcové, Ladislava Hejdánka, Zdeny Tominové a Jana Hájka. Kniha má připomenout nejen vznik a první dny Charty 77, ale také bytové semináře, Asanaci, mezinárodní rozměr disentu a zkušenost dětí chartistů.Dřívější komiksy se odehrávaly v letech okolo druhé světové války. Jakousi „podobu“ té epochy dnes vnímáme skrze filmy, fotografie a dobové dokumenty. Komiks o Chartě se odehrává v době, kterou mnozí zažili na vlastní kůži a reálné obrazy té doby mají nějak uložené v paměti. Logicky hrozí, že se třeba ozvou čtenáři, že „takhle to nebylo“, protože si kulisy doby pamatují jinak. Má tohle podle tebe vliv na práci výtvarníků?
Výtvarníci spolupracují s historiky na tom, aby výtek tohoto typu bylo co nejméně. Ale zároveň potřebují i prostor pro vlastní představivost, musí je to bavit. I oni mají nějaké obrazy uložené ve vlastní mysli a ty jsou pro ně rozhodující. Prosím tedy vážené čtenářstvo o shovívavost. Ovšem když se podíváš na věkovou skladbu našich výtvarníků, uvidíš, že oni sami osobní vzpomínky na sedmdesátá léta ani nemají. A podobně to bude u většiny čtenářů, komiksové knihy primárně cílí na mladší publikum.
Můžeš poodhalit, jak probíhá proces tvorby takového komiksu od výběru námětu až po výslednou podobu?
My pracujeme s příběhy pamětníků tak, jak je vyprávěli pro Paměť národa. Vždycky se snažíme najít různorodou pětici lidí, jejichž příběhy dané období nebo téma nějak celkově obsáhnou a zároveň se neopakují. V tomhle procesu mají nezastupitelnou roli kolegové z naší dokumentaristické sekce, kteří se v hlubinách našeho archivu pohybují jako ryby ve vodě. Každému z příběhů se pak věnuje dvojice autorů, scenárista a výtvarník. Ideálně jsou také v kontaktu s pamětníkem, doptávají se historiků. Míru intenzity a intimity kontaktů v rámci autorské dvojice už necháváme na nich, samozřejmě. Ale snažíme se při tom všem dohlížet na to, aby kniha fungovala jako jeden celek.
Ty jsi v minulosti už připravil výstavu Charta 77: Podpora ze severu, již lze aktuálně vidět na jižní tribuně Strahovského stadionu v rámci programu pražského Institutu Paměti národa. Ta upozorňuje na poněkud opomíjený význam zahraniční pomoci pro zdejší disent a vůbec mezinárodní kontext Charty 77. Dostane se toto téma i do připravovaného komiksu?
Dostane, samozřejmě. Příběh Charty 77 je koneckonců i příběhem naší cesty „zpátky do Evropy“, respektive jejího počátku. Nechte se překvapit. Dozvíte se třeba, kdo z chartistů uměl nejlépe norsky.
Komiksy Paměti národa v e-shopu.
Odsunuté děti – komiks o zkušenosti německých dětí po skončení druhé světové války v Československu.
Otevřít v e-shopuHANGÁR: RAF ve vzduchu i na zemi – komiks o veteránech RAF.
Otevřít v e-shopuTěžká rozhodnutí – pět příběhů hrdinů protinacistického odboje.
Otevřít v e-shopu




