Předjímat konec války na Ukrajině a to, kdy a za jakých okolností skončí, je ošidné. Kupříkladu generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg před koncem minulého roku prohlásil, že nepočítá s brzkým ukončením bojů na Ukrajině a že tamní konflikt potrvá ještě dlouho.
Bezpečnostní experti i tajné služby už ale očekávají situaci, která nastane poté – a snaží se na ni připravit.
A přijde velký problém
„Naše hlavní obava spočívá v tom, že na Ukrajině jsou i vysoce sofistikované zbraně a systémy – protitankové či protiletadlové. A ty – lidově řečeno – umí udělat ohromnou paseku,“ říká mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Z hlediska české kontrarozvědky nejde jen o teoretické obavy. V roce 2009 BIS odtajnila a publikovala informaci o překaženém raketovém úroku na americkou stanici Radio Free Europe/Radio Liberty, jež v té době vysílala ještě z budovy bývalého Federálního shromáždění v Praze na Muzeu.
Mělo jít o akci irácké zpravodajské služby a v plánu byl útok ruční protitankovou střelou z okna některého z protilehlých domů ve Washingtonově ulici.
V úterý 29. dubna 2003 pak přišel policejní zásah přímo na irácké ambasádě, při němž bylo zabaveno jedenáct pistolí, čtyři výsadkářské verze samopalu Kalašnikov, dva samopaly Heckler & Koch s tlumiči, dva tisíce kusů nábojů, zásobníky, pouzdra, a především ruční protitanková střela známá pod zkratkou RPG-7.
„Riziko, že se na černý trh dostanou právě i tyto sofistikované zbraně, je dobré mít na paměti právě i s ohledem na odhalenou přípravu útoku na Rádio Svobodná Evropa,“ podotýká Šticha.
BIS se odvolává i na zkušenosti z konce války v bývalé Jugoslávii: „Je prakticky jisté, že se to bude opakovat – právě až poté, co jednou skončí válka na Ukrajině. Ten přebytek zbraní bude mířit na černý trh.“
Na možnou podobnost s 90. léty odkazuje i bývalý policista, někdejší šéf Odboru zločineckých struktur při ÚOOZ Zdeněk Macháček.
„Až jednou skončí ukrajinsko-ruská válka, nastane velký problém. To bude návrat do 90. let. Na Ukrajině je mezi lidmi obrovské množství zbraní, které je nekontrolovatelné. Není možné, aby se vědělo, kdo kdy nafasoval jakou zbraň – od pistolí, samopalů, granátů až po kulomety. Jakmile se uzavře mír nebo aspoň dlouhodobé příměří, extrémně se v rámci Evropy rozvine obchod se zbraněmi a nikdo nebude schopen to kontrolovat. To bude problém,“ řekl Macháček.
„Přístup k nelegálním zbraním bude daleko jednodušší. To množství zbraní je enormní a někde se časem objeví.“
Zatím je klid, ale…
Toto riziko i fakt, že se takovými zbraněmi již nyní intenzivně zabývá, veřejně připouští i ředitel BIS Michal Koudelka. „Ať už skončí válka na Ukrajině jakkoliv, bude tu problém se zbraněmi. Jedním z nejvážnějších problémů bude jejich pašování do celého světa. To je riziko, kterému se věnuje celá zpravodajská komunita, tedy i ta u nás,“ řekl v rozhovoru pro ČRo Radiožurnál.
Dosud prý ale BIS zaznamenala pouze dílčí případy nelegálních dovozů a ani informace partnerských tajných služeb jinde v Evropě nepotvrzují hromadné pašování zbraní z Ukrajiny do EU.
V poslední výroční zprávě za rok 2022 BIS však píše i to, že „část dezinformačních kampaní šířených proruskými entitami v průběhu roku 2022 poukazovala na rizika ilegálního pašování zbraní z Ukrajiny do EU“.
„Cílem těchto kampaní bylo omezení či přímo zastavení západní pomoci Ukrajině na základě obav z nekontrolovaného šíření zbraní z Ukrajiny do Evropy. Jedním z častých narativů bylo tvrzení, že jsou zbraně dodané Ukrajině rozkrádány, prodávány na černém trhu a následně pašovány zpět do EU,“ stojí dále ve výroční zprávě.
Podle mluvčího BIS Ladislava Štichy to ale není nijak v rozporu s vlastními poznatky kontrarozvědky a s varováním před budoucím nárůstem počtu zbraní z Ukrajiny na černém trhu:
„O dezinformace jde u tvrzení, že zbraně dodávané na Ukrajinu se už nyní obratem vracejí do Evropy. To musíme odmítnout. Konstatování, že se tak stane po skončení války, je naopak realitou, na kterou se musíme připravit.“