Jan Patočka své studenty fascinoval. S estébáky nebojácně diskutoval
Snažil se držet od politiky stranou, nakonec se však stal mluvčím Charty a svou filozofii proměnil v aktivní občanský postoj. Pociťoval mravní nezbytnost, a proto na sebe vzal riziko. Zaplatil za něj: před 46 lety v roce 1977 zemřel uštván nekonečnými výslechy StB.
V Institutech Paměti národa nechceme návštěvníky jenom neadresně dojímat
„Na příběhy pamětníků si člověk mnohdy vzpomene, když dělá nějaké vlastní rozhodnutí,“ je přesvědčen Viktor Portel, vedoucí filmové produkce Paměti národa a spoluautor konceptu expozice Institutů Paměti národa. První z nich se právě otevírá veřejnosti.
Výzva lvovské univerzity: Zabraňme nebezpečí jaderné katastrofy!
Ukrajinská katolická univerzita ve Lvově vydala prohlášení k současné situaci. Přinášíme ho v plném znění.
Měl to být velký hrdinský příběh
Adam Hradilek v rozhovoru popisuje, jak při pátrání po osudech válečného veterána a vězně Gulagu Michala Krecula poodhalil temný případ z dob partyzánských bojů na Slovensku.
Stavebnice z písku. Bělorusové za Lukašenkova režimu ztratili naději
Silné ruské a polské tlaky vždy ovlivňovaly jejich identitu. „Bělorusy se nerodíme, Bělorusy se stáváme,“ říká Vladislav Jandjuk, kterého režim nakonec donutil k emigraci.
Javad aneb Cesta tam, a už ne zpátky. Afghánský uprchlík u nás našel nový domov
Javad Cihlář se narodil v Íránu afghánským uprchlíkům. Rodiče zemřeli, on zamířil do Turecka. Přežil plavbu po moři na přetíženém člunu i mnohahodinové skrývání na podvozku kamionu. Dojel kamsi do středu Evropy. Zjistil, že té zemi se říká Česká republika.
Divadelní kroužky Paměti národa: Divadlo jako cesta k pochopení minulosti
Naše divadelní kroužky kombinují divadelní a dokumentaristickou práci. Za tři roky jimi prošlo na 200 dětí a mladých lidí. Co s dětmi prožívá režisérka Tamara Pomoriški, umělecká vedoucí divadelních aktivit Paměti národa?
Holocaust se může opakovat – jiným způsobem na jiném místě
Tomáše Radila ve věku 13 let deportovali s celou rodinou do Osvětimi. Zatímco velká část příbuzných se odtamtud nikdy nevrátila, pamětník se dočkal osvobození. Několikaměsíční osobní zkušenost s nacistickou genocidou jej ovlivnila na celý život.
Děti se nechaly dobrovolně otestovat, aby se mohly potkat s pamětníkem
Příběhy našich sousedů jsou vlajkovou lodí vzdělávacích aktivit Paměti národa. Na fungování během roku a půl, kdy byli žáci a studenti většinou odkázáni na distanční výuku, jsme se ptali koordinátorky ze vzdělávací sekce Post Bellum Veroniky Stehlíkové.
Odsun sovětských vojsk po frenštátsku: Takže už je máme skoro na vagónech!
Ministři zahraničí Československa a Sovětského svazu právě v Kremlu podepisují smlouvu o odchodu vojsk. Dalibor Norský, v té době vedoucí čistírny, ale už vypravuje z Frenštátu pod Radhoštěm první vlak se sovětskými vojáky.
Za portrét Stalina ve školním záchodě vězení. Proces s nezletilými studenty
V říjnu roku 1950 proběhl v Litomyšli proces známý jako Stříteský a spol. Státní soud tehdy poslal do vězení 24 osob na celkem 220,5 let. Většinu odsouzených tvořili středoškolští studenti, devět z nich ještě nezletilých.
„Vina“ nevinných obětí
Adolf Eichmann zodpovědný za vyhlazování Židů prohlásil: „Necítím se být vinen.“ Jeho oběti si hrůzné břemeno ale nesly po celý život. Paradoxně často mělo podobu nevyslovitelné viny.
