Příběhy

Žili zde po staletí a zanechali po sobě viditelnou stopu. Totalitní režimy ale s životy členů šlechtických rodin otřásly. Až po roce 1989 někteří rodová sídla znovu obydleli. Jak naši šlechtu poznamenala zkušenost s exilem? Co vyprávěli pro Paměť národa?

Třetí odboj pro většinu lidí znamená boj bratří Mašínů proti komunistům. Lidí, kteří se poúnorovému režimu postavili se zbraní v ruce, ale bylo víc. Skupina „Hory Hostýnské“ se na východní Moravě zformovala jen pár měsíců po uchopení moci komunisty.

Před 65 lety 10. března 1959 vypuklo ve Lhase ozbrojené povstání, které čínští okupanti potlačili. Desítky tisíc Tibeťanů padly, další odešly do exilu. Tam se Tändzin Cöndü narodil. V roce 2008 organizoval návrat Tibeťanů do vlasti. Pěším pochodem přes Indii…

Zavraždění mužů, žen a dětí v Osvětimi v noci z 8. na 9. března 1944 bylo největší masovou vraždou československých občanů. Přesto není tragická kapitola českých dějin příliš známá. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Pavel Zajíček šokoval normalizační režim svou nihilistickou a provokativní poezií, která ho dostala na piedestal československého undergroundu a také do vězení. Zemřel po dlouhodobé nemoci 5. března 2024.

Nová putovní výstava Pětiletka běsů vypráví nelehké osudy příběhy obyvatel Pardubického kraje. Prvních pět let nastolování komunistické diktatury totiž přineslo zmařené životy a utrpení, ale také odvahu a vzdor těch, kteří se režimu nechtěli přizpůsobit.

Cambridgeské dálkové studium v rámci bytových seminářů bylo v normalizačním ČSSR naprostým zjevením. „Turisté“, tedy hostující profesoři, ovšem přijížděli tajně. Nesměli mít na přednášky ani poznámky. Na semináře vzpomíná jejich organizátorka i účastník.

Smrt Alexeje Navalného v ruské trestanecké kolonii šokovala demokratický svět. Naplno odhalila, Rusko se vrátilo k systému nejtvrdšího potírání opozice: žádný kritik Kremlu si nemůže být jist životem. Ve vězení, kde za něj „stát přebírá odpovědnost“, už vůbec ne.

Cherson, Charkiv, Mariupol, Černihiv... Utrpení, destrukce, okupace, ale i osvobození a naděje. Krutá a nesmyslná Putinova válka začala přesně před dvěma lety, z domovů na Ukrajině vyhnala miliony lidí. Jaké jsou příběhy žen, které v Česku našly útočiště?

Jak prožívali okupaci v roce 1968 tři kluci z východočeské Jaroměře? Učitel Jan Tomsa, sochař Petr Novák a živnostník Jaroslav Adámek vpád cizích tanků vnímali intenzivně a podíleli se na zoufalých pokusech lidí situaci zvrátit.

​​​​​​​Advokátní kariéru Ivana Kloudy přerušili nacisté, 5 let pak strávil v Buchenwaldu. Po roce 1948 musel zavřít právní kancelář, statek, kterému se náhradou chtěl věnovat, byl zabaven. Pak prošel dělnickými profesemi napříč republikou. Na život nezanevřel...

Nová putovní výstava v Hradci Králové vypráví o lidech, kteří bojovali proti režimu třeba jen rozmnožovacím či psacím strojem. Za své postoje ale vždy tvrdě zaplatili.

Jenom chtěla být volná a mít možnosti, které mají lidé za železnou oponou. To byly důvody emigrace Heleny Jindáčkové do Itálie. Mladá sportovkyně pražské Slavie zůstala na Západě při posledním klubovém zájezdu. Psal se leden 1969. Nedlouho potom opět spadla klec…

Byl jedním z hlavních aktérů událostí okolo bratrů Mašínů. V seriálu očitých svědectví přinášíme jeho vyprávění, podívejte se na klíčové pasáže z rozsáhlé videovýpovědi.

V nevelké synagoze v pražské Michli po válce hnily po dlouhé roky svitky tór, které nacisté zabavili ve stovkách českých modliteben. Zde vyrůstala Věra Šnáblová. Poznáte ji jako jednu z Wintonových „vnuček“ ve filmu Jeden život, který má dnes premiéru?

Pět bývalých východoněmeckých občanů mluví o tom, proč toužili po opuštění své vlasti. U někoho šlo o touhu cestovat, další byl pod tlakem tajných služeb nebo beznadějně zamilovaný. Proč se jich tolik pokoušelo utéct přes ČSSR? Co je u nás čekalo po zadržení?

Jak vzpomínají někdejší studenti na přelomový rok 1968, na atmosféru na fakultě a její další vývoj? Kterým katedrám se podařilo udržet smysluplný studijní program? A kdo byli ti největší normalizátoři? Část výuky se přesunula mimo akademickou půdu…

Pražská „filda“ má v českých dějinách symbolické místo. Vždy odrážela ducha doby a sama ho také formovala. Zápas o svobodu bádání s politikou někdy prohrávala, přesto zůstávala inspirativní. Na svá studia vzpomíná několik generací jejích absolventů.

JUDr. Antonín Klouda, exprezident Advokátní komory v Čechách, spolupracoval s odbojem, i se syny musel do koncentračního tábora – Vladimíra nacisté popravili a Jiří byl pak odsouzen komunisty. Česká advokátní komora i Paměť národa splácejí náš společenský dluh.