Markéta Bernatt-Reszczyńská

Herec Východočeského divadla v Pardubicích Petr Dohnal se o událostech ze 17. listopadu dozvěděl v Praze o dva dny později a hned v pondělí 20. listopadu se zapojil do organizování protestů v divadle v Pardubicích, kde vzniklo Občanské fórum.

Počínaje 6. říjnem představí pobočka Paměť národa Severní Čechy v městečku Hejnice stejnojmennou výstavu. Vypráví několik příběhů spjatých s Libereckým krajem. Z expozice vám přinášíme ochutnávku v podobě pěti krátkých medailonů.

Liberec byl po Praze městem, ve kterém si srpnová invaze vyžádala nejvíce obětí: zemřelo zde 7 lidí, 48 bylo zraněno, dva lidé podlehli zraněním později. Okupační vojska zničila podloubí na náměstí. Z libereckého utajeného studia vysílali Václav Havel a Jan Tříska.

„Přesně o půlnoci 21. srpna jsem překročil hranici. Jak podle švýcarských hodinek...“ říká polský podplukovník ve výslužbě Henryk Wrona. Jel v čele 11. tankové divize a hranici překročil při invazi pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa jako první Polák.

„Na fotkách vidíte ubohost, která pro mne symbolizovala rozpad sovětského impéria,“ říká fotografka Dana Kyndrová, která dokumentovala odchod sovětských vojáků z Československa mezi únorem 1990 a červnem 1991.

Akce Zámky a jméno Přemysla Pittra upadly v zapomnění, protože se křesťanský humanista se ocitl v nemilosti. Nezapomnělo na něj ale žádné z 810 dětí, o které se po válce se svým týmem staral.

Československá obec legionářská vznikla 22. května 1921. Sdružovala vojáky bojující v první světové válce za dosud neexistující Československo. Zrušili ji nacisté i komunisté. V roce 1991 ji obnovili veteráni ze západní fronty.

Když se sestry zotavovaly v květnu 1945 z tyfu a podvýživy, starali se o ně britští studenti medicíny. Jednomu z nich čtrnáctiletá Eva z vděčnosti věnovala své kresby z nemocnice. Andrew Matthews je celý život opatroval.

Anna Fidlerová se zamilovala do Lorise Sušického ve středoškolské skupině Mladá kultura. Když se za války ukrýval na Kolínsku, jezdila za ním každý víkend na kole z Prahy. Při loučení před jeho transportem do Terezína si oba mysleli, že se po čase shledají.

Před 60 lety, 17. dubna 1961, dorazilo k břehům Kuby v Zátoce sviní 1400 kubánských exulantů, aby svrhli vládu Fidela Castra. Pedro Roig byl jedním z nich a pro Paměť národa popsal tuto neúspěšnou vojenskou operaci pod tajným vedením CIA.

Po válce vyslyšel jako dvacetiletý mladík výzvu pro zájemce o létání a přihlásil se do výcviku pro piloty. Během něj se poprvé dozvěděl o existenci Sboru národní bezpečnosti (SNB), do kterého byl jako adept na pilota zařazen.

Před 60 lety vzlétl do vesmíru první člověk – sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Splnila se tak vize Julese Verna, nejoblíbenějšího spisovatele chlapce Petra Ginze z česko-židovské rodiny. V terezínském ghettu nakreslil ilustraci k jeho románu Do Měsíce.

„My jsme trávili hodiny v letadle, to se nestaráte, jestli vypadáte hezky v masce nebo ne,“ říká letec RAF Jiří Pavel Kafka ve spotu kampaně Paměti národa za dodržování proticovidových opatření a nošení respirátorů.

„Moje máma byla výjimečná. Nevím, jestli se ještě narodí taková romská žena,“ řekl Milan Lacko o své mamince Eleně Lackové pro Paměť národa. Narodila se 22. března 1921 ve Veľkém Šariši na východním Slovensku.

„Neexistovala jediná informace o homosexualitě. Za komunistů tihle ‚úchylové‘ jako by neexistovali, protože v komunismu bylo všechno dokonalé,“ popisuje situaci v době před rokem 1989 Jana Kociánová.

Sylva Šimsová a Karel Janovický svou lásku prožili v exilu – v říjnu 1949 opustili Československo, usadili se v Londýně a tuto středu spolu oslavili 90. narozeniny Sylvy Šimsové.

Bývalá vojenská věznice v Kapucínské ulici na Hradčanech se stala po komunistickém puči obávanou mučírnou, ve které vyšetřovatelé trýzněním nutili k falešným přiznáním zejména příslušníky armády.

S lítostí jsme přijali smutnou zprávu, že zemřel Prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc., který byl členem expertní rady Gymnázia Paměti národa. Jeho moudrost a lidskost nám budou chybět.

Před válkou předváděli v Praze a dalších evropských městech zábavná čísla z Divokého západu. Příběh Sute a Václava, kteří si říkali Two Harwards, ožívá díky nálezu alba a svědectví jejich syna zaznamenaném ve sbírce Paměť národa.