Markéta Bernatt-Reszczyńská

Před 68 lety 2. května 1955 byli na Pankráci popraveni tři členové odbojové skupiny bratří Mašínů: Václav Švéda (34 let), Zbyněk Janata (23 let) a Ctibor Novák (52 let), strýc bratrů Mašínů.

Češi v Kladsku přitahovali pozornost už v 19. století, i po sto letech pruské vlády totiž dokázali vzdorovat germanizaci. „Český koutek“ se po válce ocitl v Polsku, a oni se jako ‚Němci‘ proto museli vystěhovat. Někteří zůstali, jejich potomci se dodnes cítí Čechy.

Jedenáct trestů smrti a tři doživotí. Pečlivě zinscenovaný proces začal před 70 lety 20. listopadu 1952. Při srovnání s podobnými procesy v komunistických zemích zde padl nejvyšší počet absolutních trestů.

Režim se v roce 1985 cyrilometodějské poutě na Velehrad obával: narušovali ji, vydávali za mírovou slavnost. „Já jsem jim to říkal: nedělejte to, to nedopadne,“ usmíval se Tomášek. Účastnilo se jí na 200 tisíc lidí a nedopadla vlastně až na náměstích v roce 1989.

Přesně před 77 lety osvobodila Rudá armáda asi nejtragičtější místo moderních dějin – tábor v blízkosti polského městečka Osvětim. Dnes si připomínáme památku 6 milionů obětí holocaustu, bylo mezi nimi i 78 tisíc Čechů a Moravanů.

Dnešní Hejnice působí poklidným dojmem, a přitom má toto městečko na úpatí Jizerských hor za sebou bouřlivé 20. století. Hospodářský vzestup i pád, drsné vysídlení německých obyvatel a proměnu proslulého poutního místa na internační tábor.

Herec Východočeského divadla v Pardubicích Petr Dohnal se o událostech ze 17. listopadu dozvěděl v Praze o dva dny později a hned v pondělí 20. listopadu se zapojil do organizování protestů v divadle v Pardubicích, kde vzniklo Občanské fórum.

Počínaje 6. říjnem představí pobočka Paměť národa Severní Čechy v městečku Hejnice stejnojmennou výstavu. Vypráví několik příběhů spjatých s Libereckým krajem. Z expozice vám přinášíme ochutnávku v podobě pěti krátkých medailonů.

Liberec byl po Praze městem, ve kterém si srpnová invaze vyžádala nejvíce obětí: zemřelo zde 7 lidí, 48 bylo zraněno, dva lidé podlehli zraněním později. Okupační vojska zničila podloubí na náměstí. Z libereckého utajeného studia vysílali Václav Havel a Jan Tříska.

„Přesně o půlnoci 21. srpna jsem překročil hranici. Jak podle švýcarských hodinek...“ říká polský podplukovník ve výslužbě Henryk Wrona. Jel v čele 11. tankové divize a hranici překročil při invazi pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa jako první Polák.

„Na fotkách vidíte ubohost, která pro mne symbolizovala rozpad sovětského impéria,“ říká fotografka Dana Kyndrová, která dokumentovala odchod sovětských vojáků z Československa mezi únorem 1990 a červnem 1991.

Akce Zámky a jméno Přemysla Pittra upadly v zapomnění, protože se křesťanský humanista se ocitl v nemilosti. Nezapomnělo na něj ale žádné z 810 dětí, o které se po válce se svým týmem staral.

Československá obec legionářská vznikla 22. května 1921. Sdružovala vojáky bojující v první světové válce za dosud neexistující Československo. Zrušili ji nacisté i komunisté. V roce 1991 ji obnovili veteráni ze západní fronty.

Když se sestry zotavovaly v květnu 1945 z tyfu a podvýživy, starali se o ně britští studenti medicíny. Jednomu z nich čtrnáctiletá Eva z vděčnosti věnovala své kresby z nemocnice. Andrew Matthews je celý život opatroval.

Anna Fidlerová se zamilovala do Lorise Sušického ve středoškolské skupině Mladá kultura. Když se za války ukrýval na Kolínsku, jezdila za ním každý víkend na kole z Prahy. Při loučení před jeho transportem do Terezína si oba mysleli, že se po čase shledají.

Před 60 lety, 17. dubna 1961, dorazilo k břehům Kuby v Zátoce sviní 1400 kubánských exulantů, aby svrhli vládu Fidela Castra. Pedro Roig byl jedním z nich a pro Paměť národa popsal tuto neúspěšnou vojenskou operaci pod tajným vedením CIA.

Po válce vyslyšel jako dvacetiletý mladík výzvu pro zájemce o létání a přihlásil se do výcviku pro piloty. Během něj se poprvé dozvěděl o existenci Sboru národní bezpečnosti (SNB), do kterého byl jako adept na pilota zařazen.

Před 60 lety vzlétl do vesmíru první člověk – sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. Splnila se tak vize Julese Verna, nejoblíbenějšího spisovatele chlapce Petra Ginze z česko-židovské rodiny. V terezínském ghettu nakreslil ilustraci k jeho románu Do Měsíce.

„My jsme trávili hodiny v letadle, to se nestaráte, jestli vypadáte hezky v masce nebo ne,“ říká letec RAF Jiří Pavel Kafka ve spotu kampaně Paměti národa za dodržování proticovidových opatření a nošení respirátorů.