Markéta Bernatt-Reszczyńská

Šesticípá hvězda ze žluté látky s nápisem JUDE vyloučila Čechy židovského původu ze společnosti a byla předzvěstí jejich transportů do vyhlazovacích táborů.

Hanuš Gaertner, který jako dospívající hoch prošel třemi koncentračními tábory a na konci války přežil pochod smrti, oslavil 95. narozeniny.

V lednu 1977 podepsala Prohlášení Charty 77 se svým manželem Jaromírem Stibicem. Nešlo jim o politiku, ale o dodržování lidských práv v Československu, ke kterému se komunistická moc zavázala.

Připomínáme neobyčejný život MUDr. Raji Žádníkové, která zemřela 17. prosince 2020 ve věku 91 let.

Nevšední vánoční dárek dala rodině Marcela Jurasová z Ostravy – příběh svého dědečka Bohumíra Pekla, který bojoval na západní frontě.

Alexandr Neuman byl 10. prosince 2011 u setkání Václava Havla s dalajlamou. Ten poté okamžitě do Prahy povolal tibetského lékaře. Svého přítele ale nezachránil, Václav Havel zemřel 18. prosince 2011.

Prošla čtyřmi koncentračními tábory, domů do Prahy se vrátila jako jediná z rodiny. Ujala se jí rodina kamarádky, vystudovala medicínu a stala se lékařkou. Zemřela včera ve věku 97 let. Jsme rádi, že jsme jí letos předali Cenu Paměti národa.

Byla poslední láskou Josefa Gabčíka a zaplatila za to životem. Nacisté ji 24. října 1942 zastřelili v Mauthausenu s dalšími 261 českými vlastenci, kteří pomáhali parašutistům. Její dcera o tom dlouhá léta nevěděla.

Otta Bednářová vyslechla 23. října 1979 rozsudek v procesu se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Bylo jí 52 let a měla vážné zdravotní problémy. Do vězení na tři roky ji soud poslal za podvracení republiky.

Ve svých čtyřiadevadesáti letech se Stanislav Čáslavka ohlížel za dramatickými okamžiky 20. století s humorem. Nejbolestnější vzpomínkou pro něj byla kapitulace Československa po mnichovské dohodě.

Věra Vrbová byla na přelomu září a října 1938 svědkem mobilizace a změny atmosféry v pohraničí po mnichovské dohodě. „Do té doby nebyly s Němci problémy,“ vyprávěla o situaci v rodné Sušici.

Utrpení židovského obyvatelstva neskončilo s válkou. Židé umírali v létě 1945 při poválečných pogromech v Polsku a v září 1945 i v Československu. Ten nejznámější se odehrál před 75 lety, 24. září 1945, ve slovenských Topoľčanech.

V prvorepublikovém Československu navrhl architekt Rudolf Wels řadu domů, spolupracoval s barrandovskými filmovými ateliéry a karlovarskou sklárnou Moser. Jeho potomci žijící v Anglii nic z toho nevěděli až do poloviny 80. let.

Tisíce lidí dorazily v neděli 16. září 1945 do Terezína na pohřeb 601 exhumovaných z hromadných hrobů. Za terezínské vězeňkyně promluvila Milada Horáková, která usilovala o zajištění péče o pozůstalé po obětech nacismu.

Riskantní útěk Roberta Ospalda a jeho kamaráda Zdeňka Pohla po hromosvodných drátech je důkazem, jak silná byla touha lidí dostat se na svobodu z komunistického Československa. To v době normalizace ostrahu hranic ještě zesílilo.

Poslední srpnový den roku 1980 dostali polské komunisty na kolena dělníci. Ti, kterým měl socialismus přinést lepší časy, živořili a jejich protesty byly vždy brutálně potlačeny: v Poznani 1956, v Gdaňsku 1970... Srpen 1980 byl jiný. Vzbouřilo se celé Polsko.

Den, který se vryl do paměti všech Čechoslováků, byla středa a bylo krásně. O to absurději proto podle pamětníků vypadaly tanky a obrněné transportéry v ulicích a v nich ozbrojení vojáci.

Dcera ruského emigranta pociťovala bezútěšnost sedmdesátých a osmdesátých let i při práci psycholožky v manželském poradenství. Odpovídalo socialistickému přístupu k životu: zatloukat, zatloukat, zatloukat.

Před 75 lety skončila Postupimská konference, která uznala požadavek Československa na vysídlení německého obyvatelstva. Navzdory rozšířenému mýtu o něm vítězné mocnosti nerozhodly. Odsun v té době již probíhal a Spojenci požadovali jeho pozastavení.