Regiony

Český koutek, malá česká enkláva na jihovýchodě Kladska, přežil po staletí pod Pruskem i Německem a udržel si vlastní podobu češtiny. Po roce 1945 však region převzalo Polsko, Němci byli odsunuti a spolu s nimi postupně zmizela i místní česká komunita.

Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína.

Docentka Stanislava Šprincová i její manžel Zdeněk zasvětili život olomoucké univerzitě. Válka, věznění i tlak komunistického režimu je neodradily od akademické práce. Jejich příběh vypráví o oběti, vytrvalosti a věrnosti místu, které se stalo jejich domovem.

Když se odborníci postavili proti stavbě Obří boudy, okresní činitelé je vyslechli, ale rozhodli po svém – vydali pokyn k navezení materiálu. Ten leží podél Jantarové stezky dodnes. Nejen tato příhoda podle Jana Vaňka ilustruje přístup tehdejšího režimu k ekologii.

12. září jsme si v Liberci připomněli život v pohraničí. Ten poznamenaly odsuny, izolace i zánik obcí. V regionech Frýdlantska a Šluknovska ožívají příběhy pamětníků i debata o tom, jak minulost formuje dnešní život v těchto často opomíjených místech.

Na Valašsku se partyzánské hnutí těšilo podpoře místních obyvatel. Jedním ze zásadních podporovatelů 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky byl Jan Juříček žijící s rodinou ve mlýně nedaleko Leskovce. 

Valašsko bylo na přelomu let 1944 a 1945 hlavním centrem partyzánského odporu proti nacismu v Protektorátu Čechy a Morava. Obyvatelé Prlova za podporu partyzánů zaplatili svými životy.

Náš projekt „Živá paměť pohraničí“ chce podpořit udržitelný rozvoj regionů, kde Paměť národa díky svým pobočkám dlouhodobě působí a kde stále doznívají dopady poválečných změn jako bylo vysídlení obyvatel, izolace a ztráta vazby lidí k samotnému místu.

Životní osudy čtyř našich současníků z východních Čech, které zasáhla dramata 20. století – od druhé světové války po Sametovou revoluci. Podívejte se na čtyři minidokumenty o lidech, jejichž příběhy spojuje odvaha čelit bezpráví.

Životní osudy čtyř našich současníků z východních Čech, které zasáhla dramata 20. století – od druhé světové války po Sametovou revoluci. Podívejte se na čtyři minidokumenty o lidech, jejichž příběhy spojuje odvaha čelit bezpráví.

Městem jde zástup lidí. Každý si směl vzít jenom zlomek svých věcí. Mezi nimi je i sotva osmileté děvčátko, které tlačí kočárek pro panenky. Nikdo neví, co je ve sběrném táboře pro sudetské Němce čeká.

Odešli hrdinové. Dva dny po sobě zemřeli odbojáři Věroslava Bojková a Alois Frank. Oba dva kvůli své činnosti měli zemřít a nedožít se konce války. Zemřeli letos v březnu v požehnaném věku.

Válka skončila a v ulicích se slaví. Mladá žena jde po chodníku, kdyby na rukávu neměla bílou pásku s písmenem „N“, možná by ji ten mladík oslovil. Místo toho se ušklíbne a srazí ji pažbou k zemi. Ona sice má polské kořeny, jenže vyrůstala v německém prostředí...

Hildegardina maminka za války zachránila život Židovce Gesslerové. Když v květnu 1945 dorazila sovětská armáda, sledovala Hildegarda Sedlářová krutosti páchané na německých obyvatelích Šternberka. Její rodina ale díky bratrově práci zůstala, nebyli odsunuti.

Velká Bystřice nedaleko Olomouce je malé město s velkou historií. Během druhé světové války se zde  za vydatné pomoci místních zformoval partyzánský odboj. Příběhy Metoděje Osladila, Josefa Jedličky a Františka Cenkla jsou dodnes živou stopou odvahy a vlastenectví.

Zatkli jej v osm. Mezi zabavenými dokumenty byly i kontakty spolupracovníků včetně jména jeho syna. Využil nepozornosti, vyskočil a papír se jmény si rychle strčil do úst. Následovala smršť obušků, ale on v tu chvíli už věděl, že StB se žádná další jména nedozví. 

První svaté přijímání Pátera Lízny zahájilo jeho cestu až do farnosti ve Vyšehorkách v Olomouckém kraji, trvala několik dekád. Zde se kněz nesmazatelně vryl do paměti i srdcí místních lidí. Stejně tak dlouho se vlekly i jeho potíže s komunistickým režimem.

Julka Vargu těžká nemoc znetvořila a upoutala na vozík, StB z něj přesto měla strach. Čím více trpělo jeho tělo, tím ostřejší měl mysl a hlubší víru. Jeho byt se za normalizace stal centrem setkávání věřících, kteří často vystupovali proti komunistickému režimu. 

Jesenicko je horský kraj, který se do celostátních zpráv dostane jen při živelních pohromách. Třeba když ho – jako v uplynulých dnech – zasáhnou ničivé povodně. Ale také je to kraj plný příběhů.