První zmínka o hokeji v Čechách se objevuje v roce 1897. První hokejový výsledek je zaznamenán 6. ledna 1901, kdy Slavia Praha zvítězila nad Bruslařským závodním klubem. Šlo tehdy ještě o tzv. „bandy hokej“, podle „kanadských pravidel“ se začalo hrát později.
Hokej v českých zemích
Hokej si získával na oblibě a dostal se na program zimních olympijských her. Kvůli nedostatku hřišť byl však tento sport závislý na přírodních podmínkách. Vysočina a kraj pod Javořicí s pověstnými zimami se tak staly jedním z míst téměř předurčených pro hokej. Na počátku třicátých let vznikl v Telči hokejový klub, u jehož zrodu stála zdejší zámecká paní Marie Markéta Podstatzká-Lichtenštejn.
Paní hraběnka pocházela ze starobylého rodu Kinských. Narodila se do jeho sloupské větve 10. června 1912, její otec Bedřich Kinský používal přídomek z Vchynic a Tetova. Marie Markéta se v roce 1931 ve svých devatenácti letech provdala za Leopolda IV. Podstatzkého, majitele telčského zámku a panství. Zde patrně rozvíjela svou zálibu v zimních sportech. V Telči bylo kluziště pro bruslaře zřízeno už v roce 1928.
Šlechtična s hokejkou
Zde se patrně nadchla pro hokej a byla u založení hokejového oddílu SK Telč. K tomu došlo v zimě roku 1932. Její podpora nebyla jen morální, podporovala hokejisty i finančně a pomáhala zajišťovat vybavení.
Fotografie z poloviny třicátých let ji zachycuje v tehdy kompletní hokejové výstroji. Je oblečená v „dresu“ s pětilistou růží, která zůstala ve znaku města po pánech z Hradce, kteří se zasloužili o jeho největší rozkvět. V roce 1932 porodila své první dítě. K hokeji se však vrátila. Autorovi vyprávěli někteří pamětníci, že si s ní také zahráli. Tvrdili, že se nebála ani postavit do branky.
Láska k hokeji se nevytratila ani později. Na její popud se v Telči konalo i soustředění reprezentačního týmu před turnajem, který se v únoru 1939 konal ve Švýcarsku. V Telči si mezi hráči zatrénoval i fenomenální brankář Bóža Modrý a další skvělí hráči z LTC Praha, jako například Josef Trousílek. Právě v jejich společnosti je hraběnka zachycena na dochované fotografii.
Život na zámku před válkou a za války
Rod Podstatzkých je s Telčí spojen po několik generací. V roce 1796 si Telč za své sídlo zvolil Leopold I. Podstatzky-Liechtenstein, voják a účastník bitvy s Napoleonem u Aspern. Manžel Marie Markéty Leopold IV. spravoval panství od roku 1924, kdy nabyl zletilosti. Byla to doba, která byla pro šlechtu složitá. Došlo k pozemkové reformě, šlechtický stav byl zrušen a jeho příslušníci tak přišli o bývalá privilegia.
Příslušníci této generace šlechtických rodů však srostli s Československem a byli k němu loajální. Jak je patrné i ze sportovní angažovanosti, žili velmi moderně a nestranili se veřejného života ve městě, neizolovali se na svém sídle. Manželé Podstatzští hojně cestovali, navštívili Turecko a Egypt, plavili se po Středozemním moři. Oba se také věnovali nejen tradičním šlechtickým zálibám, jako byly jezdectví a lov, ale i sportům. Oba byli dobrými lyžaři, „Minky“ byla také tenisovou hráčkou.![]()
Jak Kinští, tak Podstatzští se považovali za českou šlechtu a hlásili se k Československu. Leopold IV. se účastnil oslav republiky a významně se podílel na přípravě návštěvy prezidenta Masaryka v Telči.
Měli jsme to štěstí mluvit v roce 2023 s paní Jarmilou Návratovou, jejíž otec byl správcem statku. Tehdy stoletá paní vzpomínala velmi hezky na Leopolda IV. Ten se prý choval čestně i za protektorátu, ačkoli s manželkou přijali německé občanství. O jeho bratru Aloisovi Podstatzkém víme, že byl přímo zapojen do protinacistického odboje. Jeho sídlo sloužilo jako skladiště zbraní pro odboj.
Po příjezdu Rudé armády na zámku sídlilo její velitelství. Němci měli opustit republiku. V telčské kronice stojí: „V červenci 1945 byli odsunuti na hranice republiky všichni Němci z Telče nebo ti, kteří za okupace přijali říšskoněmecké státní občanství. Tak byla odsunuta celá rodina Podstatzkých-Lichtensteinů.“
Hokej v genech?
Podstatzští se usadili v Rakousku. Leopold zemřel v roce 1979, Marie Markéta pak v roce 1994. Jejich syn Jiří Kryštof se po pádu komunistického režimu snažil získat české občanství a v restituci i některé statky. Do Telče pravidelně jezdil. Jeho vůz měl poznávací značku „TELC 1“. Při návštěvě prezidenta Spolkové republiky Německo Richarda von Weizsäckera v Telči jej doprovázel a líčil mu historii města a jeho pamětihodností.
Pouto s Telčí se neztratilo, ale co hokejové pouto? Zdá se, že ani to zcela nevymizelo. Podle dohledatelných informací byla pravnučka „hokejové hraběnky“ z Telče součástí mládežnických reprezentací Rakouska v pozemním hokeji. Hokej zřejmě v DNA Podstatzkých zůstal.
Děkujeme městu Telč za podporu při hledání a natáčení příběhů.







