Příběhy pamětníků

Vzpomínky na středu 15. března 1939, kdy na zbytek českého území vstoupila německá armáda.

Na prvomájovou oslavu roku 1987 dorazili Rudolf Bereza a Tomáš Hradilek s transparentem: „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“.

Legendární sparťanský útočník Jan "Gusta" Havel zažil euforii dvojitého vítězství nad Sovětským svazem na mistrovství světa v březnu 1969.

Tři roky a čtyři měsíce se malá Eva Zweigenthalová, po otci židovská holčička, schovávala za nacistické okupace v domě vranovského poštmistra pana Kůrky.

Až do 15. března 1939 prožívala Doris Schimerlingová šťastné dětství v Brně. Po okupaci byla kvůli svému židovskému původu vyloučena z gymnázia.

Středa 15. března 1939 se vryla do paměti mnoha pamětníků: strašné počasí, výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích, plakající rodiče, vlastenecké projevy učitelů, pocity beznaděje a strachu.

25. únor 1948 tragicky poznamenal životy statisíců Čechů. 248 bylo popraveno, do věznic putovalo 200 000 osob, 4495 ve věznicích zemřelo, 170 938 občanů uprchlo a 280 bylo zabito při pokusu přejít hranice.

Jan Sedláček nechtěl do JZD. Policie u něj našla ilegální literaturu a Chartu 77. Zavřeli ho za rozkrádání socialistického majetku.

Dne 23. února 1949 schválili komunističtí poslanci zákon o Jednotných zemědělských družstvech, který legalizoval násilné odebírání pozemků a majetku soukromým zemědělcům po vzoru Sovětského svazu.

Krátce po osvobození přivedli rodiče tehdy desetileté Evě Lukášové novou „starší sestru“. Jmenovala se Ilse Eichnerová, byla to dcera jejich židovských přátel, která jako jediná z rodiny přežila holocaust.

Čeští disidenti, oslněni polským protikomunistickým hnutím, iniciovali na konci 70. let setkání českých a polských disidentů na hranicích. Místa v horách, kde si disidenti vyměňovali samizdaty, dohodli tajnými kódy.

V Osvětimi jako šestnáctiletý chodil na práci do továrny a těžce tehdy nesl, že místní lidé se od něj odvracejí, místo aby mu pomohli. I proto později sám pomáhal českému disentu. Jiří Brady by se letos 9. února dožil 95 let.

V neděli 15. ledna 1989 se představitelé nezávislých iniciativ pokusili uctít na Václavském náměstí památku Jana Palacha. „Bezpečnostní“ složky proti nim a všem přítomným zasáhly. Následovaly další demonstrace, opět surově potlačované.

Prohlédněte si v článku fotografie z naší sbírky, které zachycují atmosféru po 16. lednu 1969, kdy se dvacetiletý student na Václavském náměstí upálil.

V neděli 19. ledna 1969 zemřel student Jan Palach, tři dny poté, co se upálil na Václavském náměstí, aby probudil českou společnost upadající do letargie po srpnové okupaci.

Dne 24. listopadu 1941 v pět hodin ráno vyjela z Prahy do Terezína skupina 342 židovských mladíků, kteří měli připravit terezínské ghetto pro příjezd jeho obyvatel.

Byla na ně upřena nejen pozornost zahraničních politiků a médií, ale především StB. Byli neustále sledováni, kdykoli jim hrozilo zatčení, domovní prohlídky, výslechy.

O Vánocích chceme být s blízkými a přáteli v hojnosti, bezpečí a teple. Ne každému se to poštěstí. Vojáci na frontách 2. světové války zpívali v zákopech koledy, političtí vězni v pracovních táborech fárali, za normalizace na cele vařili pudink.

Přihlaste své děti do programu Příběhy našich sousedů. Žáci se v rámci projektu učí natočit vyprávění a vytvořit rozhlasovou nebo televizní reportáž.