Kdy a kde se konají prázdninová živá natáčení podcastu?
➯Přijďte se podívat!
▶Sobota 12. srpna, 18.00, Všetice
Festival Krásný ztráty, Echo scéna, 12:00
Hosty veřejného natáčení budou autoři podcastu Přepište dějiny Martin Groman a Michal Stehlík.
▶Úterý 29. srpna, 18.00, Praha
▶Pondělí 11. září, 18:00, Brno
▶Pondělí 9. října, 18:00, Karlovy Vary
Dořekne to dneska...? Poslechněte si!
V poslední době žije česká společnost mimo jiné latentně doutnajícím napětím mezi Romy a ukrajinskými uprchlíky. Muselo přijít? Šlo mu zabránit? Pokračuje dál vzepětí a radikalizace Romů tak, jak se projevila například při pochodu v Krupce nebo okolo událostí spojených se smrtí mladého Roma u brněnské přehrady? „Nepokračuje,“ lakonicky odpovídá Richard Samko, který se problematikou Romů zabývá mnoho let, byť se nikdy nechtěl jako novinář specializovat pouze na toto téma.
„Samozřejmě, davové šílenství je hrozné, stačí jeden dva lidi a jde se... A tady to bylo bohužel vyprovokované tím, že určití influenceři – u nás, Romáků, se jím říká ,lajfkaři‘ – jsou aktivní a impulsivní a dokážou okamžitě sednout do auta a jet na místo, kde se něco stalo, třeba právě v Krupce.“
„Bohužel to pak vysílají na sociálních sítích a vzbudí tím obrovský zájem v romských bublinách. Podávají lidem jednoduché výpovědi a k nim se pak nabalují i věci, které si vymyslíte. Bohužel často neověřené, zkreslené nebo i lživé informace. Ale vždycky to má základ v něčem, co se událo.“
„Ale nejsou tady žádní romští radikálové,“ dodává Richard Samko. „Já ty lidi osobně znám. Jenom spontánně vyjádřili obavu, se kterou se denně potkávají: že s nimi společnost nepočítá.“
„Je to spouštěč emocí,“ dodává Jan Dobrovský. „Ti lidé jsou blízko sebe a vzájemně se podporují v kritickém vidění situace. A romská společnost přitom hledá autoritu, ke které se potřebuje vztáhnout.“
Jindřich Šídlo k ukrajinsko-romské otázce podotýká: „Poprvé jsem slyšel o konfliktu mezi Romy a Ukrajinci někdy před 25 lety. Takže je to jenom ruskou válkou na Ukrajině a uprchlickou vlnou, a tím možnou častější konfrontací? Nebo je to hlubší problém?“
„Je v tom obava o živobytí, které se těžko získává,“ přináší Jan Dobrovský vlastní zkušenost. „U Romů, které já znám a žil jsem mezi nimi osm let, ne sice každý den, ale dokumentoval jsem život konkrétních rodin, je ta situace třeba v pohraničí taková: v jednom domě po Němcích žije třeba relativně rozsáhlá rodina a v ní pracuje a živí ji jeden člověk.“
„Protože nikdo jiný z té rodiny nedostane práci, přes veškerou snahu. Zaprvé kvůli předsudkům a zadruhé proto, že v regionu práce není.“
„Mám svědectví o tom, že obrovská spousta Romů pracuje načerno, protože jim nikdo nechce dát pracovní úvazek. Lidé se bojí, že s nimi budou mít potíže, a je to pro ně tak levnější. Ovšem Ukrajinci, kteří přicházejí na trh práce, dostávají taky práci načerno, a tím vylučují Romy. Protože Ukrajincům se dá zaplatit ještě méně. Taková je atmosféra. Je to konkrétní osobní ohrožení, že ti lidé přijdou o živobytí.“
Je to skutečně tak, že podané ruce majority i romské komunity se přes veškerou dobrou vůli často míjejí? A co by podle Richarda Samka v rámci oné „podané ruky“ mohlo fungovat spolehlivě?
„Stačí málo. Ve chvíli, kdy se něco stane, měl by veřejně vystoupit Rom z toho místa, kde se stal ten problém, někdo, kdo má nějakou autoritu u místních lidí. A vedle něj starosta a policista. To stačí.
To je úplně první krok k tomu, aby se situace uklidnila. A všichni ti ,tři králové‘ by společně vystoupili a řekli: za mě to je tak a tak. A tímhle nastartujete právě to, že si všichni řeknou: dobrý, tak přece tu nebudeme dělat blbosti?“
Kdo dal Richardu Samkovi před mnoha lety šanci a on začal pracovat v České televizi? Co si vzájemně řekli s Milošem Zemanem a Tomiem Okamurou? A proč si nikdo ze tří protagonistů tohoto vydání našeho podcastu nemyslí, že je česká společnost rasistická? Poslechněte si 66. vydání podcastu Dobrovský & Šídlo.
