železná opona

František Faktor lesy okolo Českých Velenic dobře znal. I díky tomu se mu 30. října podařilo přeběhnout přes hranici s Rakouskem. Kulka československého pohraničníka ho zasáhla až na rakouském území.

Až do roku 1989 žili Češi a Rakušané v naprosto odlišných světech, ve světě socialismu a kapitalismu. Brzy poté si však začali uvědomovat, že jejich obchodní partneři z té druhé země přistupují k byznysu tak trochu jinak.

Pád železné opony v roce 1989 přinesl Čechům i Rakušanům dosud nevídané příležitosti. Těch využili podnikaví průkopníci na obou stranách hranice. Mnozí čeští a rakouští podnikatelé navázali spolupráci a rozjeli společný byznys.

V 80. letech se na jižní Moravě dala naladit rakouská televize, jedno z mála necenzurovaných médií, kvůli kterému se Češi opět začali učit německy. Právě z rakouské ORF se mnozí z nich v listopadu 1989 dozvěděli o pádu komunistického režimu ve své zemi.

Sotva čeští Němci opustili své domovy v československo-rakouském pohraničí, začalo dosídlování. Noví odvážlivci přicházeli z českého vnitrozemí, Slovenska i ze zahraničí.

„Nebyla mezi námi žádná bariéra, žili jsme společně. Tedy až do roku 1945,“ říká Werner Pohnitzer, který s rodinou absolvoval Brněnský pochod smrti. Poválečný odsun Němců v pravidelných intervalech podrobuje česko-rakouské vztahy zkoušce. Co mu předcházelo?

„Každý den v tuto hodinu vám nabídneme zpravodajství z války. Možná to budou zprávy dobré, možná zlé. Budeme vám říkat pravdu,“ před 80 lety tato slova v éteru zazněla poprvé.

Přesně před šedesáti lety se začala stavět Berlínská zeď. Stala se symbolem rozděleného města, rozděleného Německa, rozdělené Evropy. Miliony „východních" Němců snily o životě za zdí. Desítkám z nich pomohl jejich sen splnit Manfred Matthies, sám někdejší uprchlík.