Únor nad nimi zvítězil. Tři příběhy studentů, kteří v roce 1948 byli proti
Komunistům nevěřili, sympatizovali s národními socialisty. Během únorového puče protestovali. Za účast v manifestačních průvodech studenti zaplatili vězením nebo vyloučením ze škol.
Rusové se zachovali stejně jako Němci. Přistavili dobytčáky a vezli nás na Sibiř
Nacisté ho deportovali ve vůbec prvním transportu židovských mužů. Z Polska utekl do Sovětského svazu a komunisté ho odvezli do gulagu. Zachránil se narukováním do čs. armády. „Hrdinové neexistují,“ tvrdil Kurt Markovič, který prošel celou východní frontu.
Estébáci na jógové tábory jezdili. Ovšem ne kvůli jídelníčku a časnému vstávání
Východní spiritualita, psychosomatika, vegetariánství... Politické oteplení 60. let přineslo i do Československa lehký závan kultury hippies. Populární jóga se směla provozovat i za normalizace – jako zdravotní cvičení. Její duchovní rozměr se ale potlačoval.
„Česká republiko, dobrý den!“ Milan Uhde přivítal před třiceti lety nový stát
Zakázaný dramatik a spisovatel, bývalý disident a signatář Charty 77 se po revoluci stal ministrem kultury. 1. ledna 1993 pronesl novoroční projev z titulu předsedy poslanecké sněmovny – místo Václava Havla, který v době rozpadu Československa abdikoval.
„Zlobil jsem za komunismu a zlobím církev i teď. Musí se čeřit vlnky,“ říká kněz
Václav Vacek od začátku věděl, že stát se v době normalizace knězem znamená vejít na minové pole. Kněží byli sledováni, téměř vše měli zakázané. Taky věděl, že zákazy bude překračovat. S postihem počítal – jak obstát při výslechu se učil z učebnice kriminalistiky.
V českých vesnicích na Volyni žili vedle Čechů i Židé. Přežila jich jen hrstka
Východoevropští Židé neumírali ve vyhlazovacích táborech, ale za humny svých vesnic. Ben Barenholtz jako chlapec vyvraždění komunity unikl. Dva roky se skrýval v lese. Později se v USA stal představitelem nezávislého filmu, objevil Davida Lynche i bratry Coenovi.
Skauti proti kolektivizaci. „Chtěli jsme, aby se udavači báli“
V době komunistického převratu jim bylo čtrnáct patnáct let. Rozhodli se žít skautským životem i po zákazu Junáka. Tak vznikl SODAN – Skautská organizace demokracie a nezávislosti. Odbojovou skupinu, která na Brněnsku zapalovala stohy, komunisté tvrdě rozprášili.
„Dávali nám různé pilule a lidi, co tam přišli normální, se zbláznili“
Do psychiatrických léčeben se v komunistické éře dostávali i zdraví lidé. Nonkonformní umělci, vzpurní političtí vězni nebo nekompromistní katolíci. Režimu ukazovali jeho nesmyslnost, proto je prohlašoval za „duševně choré“.
Sudety uprostřed Čech. Benešovsko musela opustit většina původních obyvatel
Češi opouštěli své domovy kvůli nacistům nejen v pohraničí. Výcvikový prostor Waffen-SS budovaný od roku 1942 nedaleko Prahy si vyžádal vystěhování 17 tisíc lidí. Německý ostrov v srdci protektorátu měl vedle vojenského účelu posloužit i germanizaci Čech.
Krvavý srpen 1968. Václav Toužimský fotil v Liberci invazi „spřátelených armád“
„Pozoroval jsem, jak se náměstím sunou štrůdly ruských tanků. Najednou vidím, že jeden je moc vlevo. Dal jsem foťák k oku, tank naboural do podloubí, já zmáčkl spoušť.“ Ikonická fotografie zachytila nehodu, po níž zahynuly tři z devíti libereckých obětí invaze.
Hrdinou se nerodíš, ale stáváš. Kardinál Tomášek se proměnil v morální autoritu
Zprvu byl vnímán jako „bolševický“ biskup. Postupně ale z opatrného pragmatika vyrostl ve vůdčí postavu boje proti komunistickému režimu. Kardinál František Tomášek zemřel před 30 lety.
Obsluhoval jsem pana Porsche. I Brežněva. Kaviár lžící i vytržené obočí maminky
Byl elitním číšníkem luxusní pražské restaurace a servíroval i předním komunistům. V exilu se pak staral o domácnost výrobce slavných automobilů. Podobně jako pikolík od Hrabala byl Petr W. Noack osudově rozkročen mezi Čechy a Němci.
„SVATÝ Cyril! SVATÝ Metoděj!“ Na funkcionáře pískají, hrdinou dne je Tomášek
Režim se v roce 1985 cyrilometodějské poutě na Velehrad obával: narušovali ji, vydávali za mírovou slavnost. „Já jsem jim to říkal: nedělejte to, to nedopadne,“ usmíval se Tomášek. Účastnilo se jí na 200 tisíc lidí a nedopadla vlastně až na náměstích v roce 1989.
Vatikán volí disko, ne rock… Nový primas Graubner je spíše kontinuita než změna
Dominik Duka byl v čele pražské arcidiecéze vystřídán organizátorem předlistopadových křesťanských diskoték a zastáncem ustavičné pastorační činnosti. Jan Graubner má blíže ke konzervativnímu křídlu církve a odmítá jednoduché odsudky. S „pacáky“ mluvil o…. počasí.
„Přišli a hledali děvuchy.“ Nelidské a nehrdinské činy vítězných rudoarmějců
Za socialismu se nemluvilo o tom, že osvobozování Evropy od nacismu provázela i zvěrstva Rudé armády. Nenávist vůči Němcům nastřádaná za léta hrůz vyústila v největší masové znásilňování v dějinách. V roce 1945 byly postiženy asi dva miliony německých žen.
Být hercem? To je jako věčně držet rozsvícenou svíčku, říkal Stanislav Zindulka
Divadelní prkna se za 81 let, která na nich strávil, změnila. Herectví se zcivilnilo, ubylo patosu i líčidel. Herci ale dnes komunikují s divákem víc než dřív – masku nahradila pregnantnost myšlenky. Stanislav Zindulka by 5. května oslavil 90. narozeniny.
„Přemýšlel jsem skutečně o všem... Včetně toho, že skončím se životem.“
„Celá léta lidem něco říkáte, oni si vás váží a věří vám – a teď tohle,” vzpomínal katolický kněz Alois Kánský na okamžik, kdy vyšlo najevo, že ho tajná policie vedla jako agenta. Po revoluci se věřícím omluvil při bohoslužbě.
Věřím v Boha a ve své pistole. Poslední ze „Tří králů“ dobojoval před 80 lety
Balabán, Mašín, Morávek – tři velká jména protinacistického odboje. Byli mimořádně inteligentní, odhodlaní, odvážní. A při své statečnosti také vtipní. Václav Morávek gestapo doháněl k zuřivosti nejdéle. V boji pokračoval i po zatčení svých přátel.
Britské válečné nevěsty láska uvěznila za železnou oponou
Za války se zakoukaly do československých vojáků, sloužících v Británii. Po válce s nimi odešly do Československa. V komunistickém státě se ale z jejich mužů – hrdinů stali „imperialističtí špioni”.
Šel koupit vánoční stromek a dárky. Gestapo mu mezitím odvedlo rodiče
Smutné Vánoce se odehrály v roce 1941. Manžele Korčákovy, kteří pracovali pro odboj, nacisté dopadli krátce před Štědrým dnem. Jejich tři synové zůstali do konce války sami, svou maminku už nikdy neviděli. Příběh rodiny Korčákových vypráví prostřední syn Vladimír