Jan Sedmidubský

Před deseti lety se v naší zemi odehrála jedinečná první „řežba“ přímé prezidentské volby. Neměli jsme zkušenost s tím, co všechno přinese. Vytáhly se zbraně nejtěžšího kalibru a z volby se nakonec stal festival polopravd a podpásovek.

„Dubček jako funkcionář nebyl naivní a ovládal umění intrik a taktizování, jinak by se nedostal do čela KSČ,“ říká historik Zdeněk Doskočil. Jaký ale byl jeho život a politická dráha před rokem 1968? A jaké souboje vedl s Gustávem Husákem už v šedesátých letech?

Před dvaceti lety se chýlila ke konci prezidentská éra Václava Havla. Jakým byl prezidentem? V čem se ukázal jako politikem silným, a co se naopak nikdy nenaučil? A proč by nikdy nezvítězil v přímé volbě?

Po listopadu 89 jsme zažili tři ekonomické krize. Poprvé v letech transformace, pak přišly Klausovy balíčky v roce 1997 a nakonec světová finanční krize 2008. Už máme leccos za sebou. Tak proč vždycky po utahování opasků začnou létat vzduchem koblihy?

Proč jsme se třiatřicet let po listopadu 89 ocitli v situaci, kdy si v prezidentských volbách vybíráme i mezi exponenty komunistické éry? Bylo možné zakázat KSČ? Má po třiceti letech platit lustrační zákon? A jak na troskách starých křivd nebudovat nové?

Karel Schwarzenberg si po smrti Jana Masaryka jako devítiletý kluk slíbil, že nikdy nepřestane usilovat o svobodu Československa. Za největší zázrak svého života považoval návrat do vlasti. Karel Schwarzenberg zemřel 11. listopadu roku 2023.

Pražské dohady při sestavování magistrátní koalice neberou konce. Zavání to snahou nechat se nakonec „okolnostmi dotlačit“ ke koalici ANO a SPOLU. Vzniká v Praze laboratoř pro nový typ opoziční smlouvy?

Další díl podcastu Paměti národa – tentokrát live z libereckého kina Varšava. Co čekat od posledního 28. října, který má pod palcem Miloš Zeman? Jak se vyrovnáme s tlakem ulice, která volá po zázračných odbornících? A co si počít se zadluženou zemí?

Bilancovat rok vládnutí nového kabinetu by mohla být nuda, kdybychom nežili tak dramatickou dobu. Před rokem začala diametrálně jiná česká politika, než byla ta předešlá.

Máme tu dilema. Demokracie znamená svobodu slova, ale i pro ty, kdo ji chtějí zničit. V normálních dobách jsme ochotni v rámci demokracie strpět i lež, protože ta se časem provalí. Jenže v normálních dobách nejsme… Pokud se lež stává nástrojem války, jak se bránit?

Je po komunálních volbách a dnes končí i ty senátní. Kam bude Česko po volbách směřovat? Další aktuální vydání podcastu Dobrovský & Šídlo natáčíme živě s publikem na Festivalu Paměti národa už dnes 1. října od 18 hodin na jižní tribuně Strahovského stadionu.

​​​​​​​Zorganizovali jsme předvolební diskusi zástupců politických stran kandidujících v Praze. Konala se na jižní tribuně Strahovského stadionu moderoval ji ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Podcast Dobrovský & Šídlo konstatuje: když se v politice dostanete na vrchol, dřív nebo později vám po krku půjdou i lidé z vlastní strany. Konkurence je ale ve zdravých politických stranách přirozenou věcí. Jak vyměnit šéfa, a zároveň nezlikvidovat svou partaj?

Kdo byl po roce 1989 první český politický kraválista? Proč skončil neslavně a kdo nakonec přebral jeho agendu? Může ten, kdo vezme do ruky vejce, nakonec skončit házením kamenů? A jak dosáhnout toho, aby ventilování strachu a frustrace nekončilo pouliční bitkou?

Ruská válka na Ukrajině začala před bezmála půl rokem. Často nám píšete, zda v pomoci pokračujeme, co všechno jsme pořídili za peníze, které jsme ve sbírce pro Ukrajinu vybrali. A zda svoje poslání pomáhat této statečné zemi bereme stejně vážně jako na začátku.

Michal Prokop, hudebník a bývalý politik, je hostem 35. dílu podcastu Dobrovský & Šídlo. Natáčíme živě na festivalu Krásný ztráty. „Když v politice vylezete na jeviště, musíte počítat s tím, že nejmíň polovina z lidí pod pódiem vás vůbec nechce,“ říká.

34. díl našeho podcastu jsme natočili na táboře mladých chemiků a biologů Běstvinka. Téma jsme nevybírali sami, spíš nás dostihlo to, o čem často mluvíme. Devadesátá léta očima začínajících seniorů a zároveň očima teenagerů, kteří to nezažili. Ale zajímají je....

Červenec 1992. Zlomový měsíc pro Československo. 17. 7. přijala Slovenská národní rada deklaraci o svrchovanosti. 20. července v reakci na tento krok odstoupil československý prezident Václav Havel. Byl to jasný symbol. Konec společné cesty dvacátým stoletím...

Přelomová doba umožňuje závratné politické kariéry, a když moc leží na ulici, může se jí chopit kdokoliv. I v tom spočívá příběh rozpadu Československa před 30 lety. Hostem 33. dílu podcastu Dobrovský & Šídlo je šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.