Markéta Bernatt-Reszczyńská

Účastnil se dvou studentských pochodů na Pražský hrad za prezidentem Benešem v době komunistického převratu: nočního 23. února, kdy se zástupci studentů k prezidentovi ještě dostali, i druhého 25. února, který policie násilím rozehnala.

„Lidi ho milovali, a to se jim nelíbilo,“ vzpomínal Karel Miláček ze Zahrádky u Ledče nad Sázavou na kněze Josefa Toufara, kterého místní komunisté okamžitě po 25. únoru 1948 nechali přeložit do nedaleké Číhoště.

Jedno z prvních česko-vietnamských manželství muselo překonat nástrahy politické i společenské situace na začátku šedesátých let. „Nikdy jsem nelitovala,“ řekla Hong Nhung Nechybová, kterou kvůli vztahu s Čechem na čas zavrhla i vlastní rodina.

Nadaný student Jiří Březina mohl v 50. letech studovat pouze geologii. V oboru vybraném z nouze vynikal natolik, že na něj soudruzi nemohli. Zúčtovat s ním chtěli po vpádu vojsk Varšavské smlouvy, ale mladý geolog 25. srpna 1968 uprchl.

„Svítilo sluníčko a na Karlově náměstí byly maminky s kočárky,“ vzpomínala Dagmar Procházková na 14. únor 1945.

Na svátek sv. Valentýna roku 1945 by američtí piloti raději zapomněli. Kvůli nepříznivému počasí a výpadku radaru ztratila formace 62 bombardérů B-17 správný kurs a místo nad Drážďany se ocitla nad Prahou.

Poslední lednový den oslavila Lisa Miková 98. narozeniny. Žije v Domově sociální péče Hagibor a stále se zajímá o dění. Když jsme jí přišli popřát a poděkovat za její vyprávění, právě četla noviny.

„Dostaneš číslo, nemáš jméno, nejsi nic. Můj pes se má líp, než jsme se měli my,“ shrnul své zážitky z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz pražský rodák Freddy Sobotka, který se usadil v Brazílii.

Na snímku z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz je zachycen pochod žen, které prošly tzv. selekcí, mají oholené hlavy, jdou „na baráky“. Mezi nimi jdou sestřenice Ilsa Maierová a Markéta Nováková.

Českoslovenští dělostřelci pomohli 15. ledna 1945 u polského města Jaslo Rudé armádě prorazit německou obrannou linii. Nechali za sebou totálně zničené město.

Prastrýcové Antonína Bořka-Dohalského zaplatili za zapojení do protinacistického odboje životy a jeho otec putoval po návratu z Dachau na deset let do komunistických vězení.

Ačkoli Státní bezpečnost zatkla 6. ledna 1977 organizátory Charty 77 a znemožnila jim předat Prohlášení Charty 77 Federálnímu shromáždění ČSSR, nezabránila zveřejnění Charty 77 o den později ve světovém tisku.

Dva dny před svými 97. narozeninami zemřela 27. prosince Miloslava Kalibová, která s maminkou a mladší sestrou přežila vyhlazení Lidic. Tatínka nacisté zastřelili na dvoře Horákova statku jako ostatní lidické muže.

Když se o Vánocích schází rodina Olgy Novákové, jsou jich desítky. Se svým manželem Milošem vychovala v emigraci v Montréalu sedm dětí.

Milan Kolář strávil v brněnském vězení na Cejlu Štědrý den roku 1948, Ludmila Hermanová trávila svátky v nápravně pracovním táboře Želiezovce a Ivan Kieslinger v jáchymovském lágru Rovnost, kde si na něm bachaři „trénovali“ mlácení vězňů.

Když 2. prosince 1974 zemřela Hana Benešová, vdova po prezidentu Edvardu Benešovi, přineslo Rudé právo až 9. prosince drobnou zmínku o tom, že byla pohřbena bez data jejího úmrtí.

Olga Masníková prožila život po boku animátora Borise Masníka, který založil se svými bratry slavné studio animovaného filmu Bratři v triku. Vyhlédl si ji v tanečních kurzech v Pražském ústavu pro hluchoněmé.

Dcera Otto Fischla Helena Kosková vzpomínala na překvapení, když uslyšela otcovo jméno v souvislosti s procesem s Rudolfem Slánským, který začal 20. listopadu 1952: „V rozhlase četli jména a mezi nimi i tátovo, což bylo pro mě strašlivé překvapení."

Sametová revoluce nepřinášela jen euforii a nadšení. Petr Dutko vzpomínal na vyřizování osobních účtů, Petr Rojík na rychlé převlékání kabátů. Oba se shodují na tom, že řada lidí si přála korekci režimu, nikoli systémovou změnu.