Markéta Bernatt-Reszczyńská

Komunistická moc trestala za kritiku i mrtvé. Dne 16. března 1977 znesvětila i tak intimní obřad, jakým je pohřeb – na hřbitově břevnovského kláštera narušila poslední rozloučení s filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou.

Středa 15. března 1939 se vryla do paměti mnoha pamětníků: strašné počasí, výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích, plakající rodiče, vlastenecké projevy učitelů, pocity beznaděje a strachu.

Třináct dní po komunistickém převratu byl ministr zahraničí Jan Masaryk nalezen mrtev pod oknem své koupelny na nádvoří Černínského paláce. Poslední vyšetřování bylo v roce 2003 uzavřeno jako vražda provedená neznámými pachateli.

Po celé zemi, na všech budovách musely být vyvěšeny na půl žerdi československé a sovětské vlajky a smuteční černé prapory. Ve výkladních skříních nesmělo být nic jiného než portrét J. V. Stalina ve smuteční úpravě, Stalinova busta a odkazy na jeho dílo.

Dne 23. února 1949 schválili komunističtí poslanci zákon o Jednotných zemědělských družstvech, který legalizoval násilné odebírání pozemků a majetku soukromým zemědělcům po vzoru Sovětského svazu.

Do ghetta v Lodži mířily první transporty Židů z Protektorátu Čechy a Morava. Z pěti tisíc, kteří do Lodže dorazili na podzim roku 1941, se jich konce války dožilo pouhých 277.

Nejkrvavější bitva druhé světové války skončila porážkou německé armády, která do té doby postupovala Evropou bez větších potíží. Sovětské vítězství nacistické Německo šokovalo, bitva se stala začátkem konce Hitlera.

„Čin Jana Palacha nese v sobě i velké poselství naděje. Chtěl vyburcovat naše svědomí, chtěl protestovat proti naší malověrnosti a onomu stavu, který se nebezpečně blíží lhostejnosti,“ pronesl evangelický farář Jakub S. Trojan nad hrobem Jana Palacha.

V neděli 18. ledna 1942 začaly transporty plzeňských Židů. Přípravy popsala ve svém deníku dvanáctiletá Věra Kohnová. Se svou rodinou nastoupila do vlaku 22. ledna 1942, všichni zahynuli.

V neděli 19. ledna 1969 zemřel student Jan Palach, tři dny poté, co se upálil na Václavském náměstí, aby probudil českou společnost upadající do letargie po srpnové okupaci.

Pohřeb studenta medicíny Jana Opletala, který zemřel na následky střelby do studentů při demonstraci 28. října 1939, se stal studentským protestem proti německé okupační moci.

Dne 24. listopadu 1941 v pět hodin ráno vyjela z Prahy do Terezína skupina 342 židovských mladíků, kteří měli připravit terezínské ghetto pro příjezd jeho obyvatel.

Pražský soud vynesl 23. září 1976 mírnější rozsudky, než původně normalizační režim plánoval. Hudebníky od exemplátních trestů zachránila podpora významných osobností. Proces navíc stmelil opozici a vedl ke vzniku Charty 77.

O Chartě 77 by se nikdo nemusel dozvědět. StB by s jejími signatáři a mluvčími rychle zatočila, kdyby se nepodařilo její prohlášení propašovat do zahraničí a tady je publikovat.

Poprvé v období normalizace se lidé mohli sejít na povoleném shromáždění 10. prosince 1988. Stalo se tak u příležitosti 40. výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv a díky francouzskému prezidentovi.

Každý v Polsku si pamatuje, co dělal ráno v neděli 13. prosince 1981, když generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav a hnutí Solidarita se ocitlo mimo zákon. Výjimečný stav Polsko na rok a půl zcela ochromil.

Čtrnáct mužů vyslechlo 14. prosince 1944 v obci Morávka na Frýdecko-Místecku rozsudek smrti za pomoc partyzánům. Ženy včetně sedmnáctileté Venuše putovaly do vězení.

Porevoluční ministr zahraničí Československa Jiří Dienstbier přestřihl dráty železné opony společně s německým ministrem zahraničí Hansem Dietrichem Genscherem nedaleko Rozvadova.

Anežku Českou svatořečil papež Jan Pavel II. ve vatikánské bazilice sv. Petra v neděli 12. listopadu 1989. Svatořečení bylo považována za předzvěst sametové revoluce, která začala pět dní poté.