Markéta Bernatt-Reszczyńská

Dva týdny po vyhlazení Lidic zlikvidovali nacisté 24. června 1942 další českou vesnici – Ležáky na Chrudimsku.

Omezování práv a svobod židovských obyvatel nacisty na sebe po vzniku Protektorátu nenechalo dlouho čekat. 21. června 1939 vydal říšský protektor Konstantin von Neurath první nařízení o vyvlastnění židovského majetku.

K pravoslavnému chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se 18. června 1942 sjížděla od čtvrté hodiny ranní vojenská a policejní auta.

Když osmnáctiletou Miladu odváželi nacisté brzy ráno z Lidic, viděla mezi věcmi vyházenými z domů truhlu, ve které jí maminka schraňovala výbavu. Stejně jako ostatní lidické ženy netušila, že Lidice budou zlikvidovány a muži postříleni.

Před 40 lety dodal papež Jan Pavel II. při své návštěvě Polákům odvahu postavit se komunistickému režimu. Rok poté vzniklo silné opoziční hnutí Solidarita.

Bylo slunné dopoledne 27. května 1942, když šestnáctiletý Liboš Buben vešel do čekárny ordinace Dr. Krauseho na Kirchmayerově třídě (dnešní Zenklova). Zanedlouho uslyšel z nedaleké zatáčky tlumenou ránu.

24. května 1964 oslavovalo Československo vítězství cyklisty Jana Smolíka v Závodu míru, který byl největším etapovým závodem v sovětském bloku, tzv. Tour de France východu.

Osvobození Československa Rudou armádou znamenalo tragédii pro ruské emigranty, kteří našli v Československu útočiště ve 20. letech před bolševickým terorem.

V roce 1969 se stala mistryní Evropy v běhu na 1500 metrů, navíc ve světovém rekordu. Osmkrát vytvořila národní rekord a desetkrát se stala mistryní Československa navzdory mnoha zdravotním komplikacím.

Mezi 10. až 12. květnem 1960 vyšli z vězení političtí vězni, kteří strávili v drsných podmínkách komunistických lágrů i deset let na základě vykonstruovaných obvinění – letci a vojáci bojující na západní frontě, řeholníci a řeholnice, skauti, sedláci a mnozí další.

Legenda československé cyklistiky Jaroslav Cihlář se zapojil na konci války do Pražského povstání, které vypuklo v sobotu 5. května.

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vznikl 27. dubna 1978 v reakci na vlnu zatýkání signatářů Charty 77. Dana Němcová patřila mezi nejaktivnější bojovnice za práva nespravedlivě stíhaných.

Těsně před koncem války vypálily jednotky SS osady za to, že jejich obyvatelé pomáhali partyzánům. Od 19. dubna do 2. května zemřelo krutou smrtí přes 80 obyvatel pasekářských osad.

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 přepadli příslušníci SNB, StB a Lidových milicí 75 klášterů mužských řádů.

O významu kaváren hovořil v rozhovoru, který jsme s ním natočili v březnu 2010 v jeho kanceláři ve Voršilské ulici.

Olbram Zoubek se rozhodl sejmout posmrtnou masku Jana Palacha, aby umocnil a uchoval jeho poselství.

Z návštěvy Michaila Gorbačova a jeho ženy Raisy 9. až 11. dubna 1987 měli větší radost občané Československa než zdejší komunisté, kteří se jeho reforem obávali.

Na Velký pátek 4. dubna 1969 se v Jihlavě upálil Evžen Plocek. Devětatřicetiletý reformní komunista tak dal najevo nesouhlas se sovětskou okupací.

Českobudějovickým nádražím se 30. března 1974 rozléhal zoufalý křik a zuřivý štěkot. Místní esenbáci si vyřizovali účty s návštěvníky undergroudového koncertu v nedalekém Rudolfově.