Markéta Bernatt-Reszczyńská

24. května 1964 oslavovalo Československo vítězství cyklisty Jana Smolíka v Závodu míru, který byl největším etapovým závodem v sovětském bloku, tzv. Tour de France východu.

Osvobození Československa Rudou armádou znamenalo tragédii pro ruské emigranty, kteří našli v Československu útočiště ve 20. letech před bolševickým terorem.

V roce 1969 se stala mistryní Evropy v běhu na 1500 metrů, navíc ve světovém rekordu. Osmkrát vytvořila národní rekord a desetkrát se stala mistryní Československa navzdory mnoha zdravotním komplikacím.

Mezi 10. až 12. květnem 1960 vyšli z vězení političtí vězni, kteří strávili v drsných podmínkách komunistických lágrů i deset let na základě vykonstruovaných obvinění – letci a vojáci bojující na západní frontě, řeholníci a řeholnice, skauti, sedláci a mnozí další.

Legenda československé cyklistiky Jaroslav Cihlář se zapojil na konci války do Pražského povstání, které vypuklo v sobotu 5. května.

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) vznikl 27. dubna 1978 v reakci na vlnu zatýkání signatářů Charty 77. Dana Němcová patřila mezi nejaktivnější bojovnice za práva nespravedlivě stíhaných.

Těsně před koncem války vypálily jednotky SS osady za to, že jejich obyvatelé pomáhali partyzánům. Od 19. dubna do 2. května zemřelo krutou smrtí přes 80 obyvatel pasekářských osad.

V noci ze 13. na 14. dubna 1950 přepadli příslušníci SNB, StB a Lidových milicí 75 klášterů mužských řádů.

O významu kaváren hovořil v rozhovoru, který jsme s ním natočili v březnu 2010 v jeho kanceláři ve Voršilské ulici.

Olbram Zoubek se rozhodl sejmout posmrtnou masku Jana Palacha, aby umocnil a uchoval jeho poselství.

Z návštěvy Michaila Gorbačova a jeho ženy Raisy 9. až 11. dubna 1987 měli větší radost občané Československa než zdejší komunisté, kteří se jeho reforem obávali.

Na Velký pátek 4. dubna 1969 se v Jihlavě upálil Evžen Plocek. Devětatřicetiletý reformní komunista tak dal najevo nesouhlas se sovětskou okupací.

Českobudějovickým nádražím se 30. března 1974 rozléhal zoufalý křik a zuřivý štěkot. Místní esenbáci si vyřizovali účty s návštěvníky undergroudového koncertu v nedalekém Rudolfově.

Následných oslav zneužila Státní bezpečnost. „Najednou to cinklo, řinčela výkladní skříň a Aeroflot byl zdemolován,“ vzpomínal Vít Ryšánek, který slavil druhou porážku Sovětů na Václavském náměstí.

Komunistická moc trestala za kritiku i mrtvé. Dne 16. března 1977 znesvětila i tak intimní obřad, jakým je pohřeb – na hřbitově břevnovského kláštera narušila poslední rozloučení s filozofem a mluvčím Charty 77 Janem Patočkou.

Středa 15. března 1939 se vryla do paměti mnoha pamětníků: strašné počasí, výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích, plakající rodiče, vlastenecké projevy učitelů, pocity beznaděje a strachu.

Třináct dní po komunistickém převratu byl ministr zahraničí Jan Masaryk nalezen mrtev pod oknem své koupelny na nádvoří Černínského paláce. Poslední vyšetřování bylo v roce 2003 uzavřeno jako vražda provedená neznámými pachateli.

Po celé zemi, na všech budovách musely být vyvěšeny na půl žerdi československé a sovětské vlajky a smuteční černé prapory. Ve výkladních skříních nesmělo být nic jiného než portrét J. V. Stalina ve smuteční úpravě, Stalinova busta a odkazy na jeho dílo.

Dne 23. února 1949 schválili komunističtí poslanci zákon o Jednotných zemědělských družstvech, který legalizoval násilné odebírání pozemků a majetku soukromým zemědělcům po vzoru Sovětského svazu.