Od Masaryka k Mao Ce-tungovi. Neobyčejný příběh obyčejného Baťova lakýrníka
Zažil důstojné návštěvy prezidentů Masaryka a Beneše, ale i Gottwaldův opilecký projev. Mnohem později také stál jen několik metrů od čínského diktátora Maa. Život Oldřicha Čunka je stejně pestrý a mnohovrstevnatý jako historický příběh jeho rodného města Zlína.
Fotoalbum: V Indii založil Baťovo město a rodinu. Režim je už nepustil zpět
Baťovi muži vyjížděli do exotických krajů, aby zde postavili továrny „na zelené louce“, kde tamní obyvatele učili šít boty. Spolu s fabrikami vznikala města s domy, školami a kostely. Rodina Kosů zde žila až do návštěvy své rodné a už nově komunistické země.
Režim v Baťově škole práce byl přísný. Čas na ragby si ale „mladí muži“ našli
Psal se rok 1944, když si Jiří Kotlový všiml výzvy v novinách apelující na mladé, aby přišli hrát ragby. Se spolužákem z baťovského učiliště se vydal na hřiště a netušil, jak výrazně toto rozhodnutí nasměruje jeho další život.
Můj dědeček Jan Antonín Baťa
Vykácím džungli a postavím město na holé pláni. Mnoho lidí od toho Jana Antonína Baťu zrazovalo. „Tvrdili mu, že je to nemožné. On se jen podíval a řekl: ,Tak nemožné, myslíte?‘ A udělal to,“ říká o svém dědečkovi Dolores Ljiljana Bata Arambasic.
Trochu jiný příběh – Baťa ho naučil to, za co pak byl oceňován za socialismu
Baťova škola práce je známá svým přísným polovojenským režimem, ale také tím, že její absolventi na ni s láskou vzpomínají i po sedmdesáti letech. Vlastimil Trlida (* 1933) díky zkušenostem „od Bati“ mimojiné procestoval svět.
Už nesmíte vyučovat na československých školách!
Toužila být učitelkou, ale během padesátých let si Iva Ondráčková vyslechla z úst soudruha přednosty školského úřadu jasný verdikt. Svého snu se ale nikdy nevzdala.
Baťův Zlín, to byla Amerika. I v době hospodářské krize
Baťovy závody dokázaly i ve třicátých letech 20. století rozšiřovat výrobu. Na nevídaný rozvoj Zlína vzpomínali Jan Čipera, syn Baťova finančního ředitele, a Zdenka Slezáková. Vizionář Tomáš Baťa zemřel před 90 lety.
