Nezapomeňme

Skaut Miroslav Kopt se i v nelidských podmínkách jáchymovských lágrů a uranových dolů zapojil do akcí protikomunistické skupiny, která vyvíjela zpravodajskou činnost.

Byla to euforie, po husákovské mrtvolnosti se začalo něco dít, popisuje historik Petr Placák na demonstrace z ledna 1989 v rámci Palachova týdne, které pomáhal organizovat.

„Chtěli jsme žít svůj vlastní život a ne podle většiny. Podle toho, že se něco má,“ vysvětluje František „Čuňas“ Stárek, proč se zapojil do undergroundu.

„Při vzniku fenoménu underground uvědomila, že tady vzniká něco jiného, ilegální činnost, kdy hudba není to hlavní. Hlavní byla snaha přežít,“ vysvětluje Dana Němcová motivy, proč hudebníky všemožně podporovala.

Policejní brutalita při výsleších přiměla Vladimíra Hučína k ještě většímu "tlaku na pilu": Výbušninami vyhazoval do povětří vitríny KSČ, Lidových milicí či Svazu Československo-sovětského přátelství.

"Když svobodu nemáte, tak jste pro její získání schopni položit i život. A když ji najednou máte, tak občas nevíte co s ní," říká někdejší disident a mluvčí Charty 77 Stanislav Devátý.

Příběh českého undergroundového písničkáře Jindřicha Tomeše a Carole Paris, Pařížanky, která ho v roce 1982 unesla z Československa a propašovala do Francie.

Cyklista Josef Wolf z Brna býval kdysi sportovní hvězdou, legendou, miláčkem davů. Úspěšně závodil na dráze i na silnici.

Na náměstí Velké říjnové socialistické revoluce v Příbrami stála socha Klementa Gottwalda, hlavního strůjce rudého převratu u nás a „prvního dělnického prezidenta“. Před půlnocí 23. srpna 1978 přišel k soše Ondřej Stavinoha a umístil pod ni trhavinu.

Rok po vpádu vojsk Varšavské smlouvy duněly v ulicích Prahy opět tanky. Tentokrát Československé lidové armády.

Na násilnou kolektivizace českého a moravského venkova a tzv. rozkulačování vzpomínal Josef Jehlík, "kulak" a vězeň, sedlák z Úboče na Domažlicku.

Po setkání na Borůvkové hoře proudily přes česko-polské hranice díky kurýrům ilegální tiskoviny a technika pro tisk samizdatů.

Dva kulisáci, signatáři Charty 77 Ivo Mludek z Opavy a Jan Král z Ostravy mají za sebou desítky možná stovky hodin výslechů kvůli vydávání samizdatu.

Stanislav Pitaš čelil šikaně StB celá 80. léta jen proto, že se rozhodl žít po svém navzdory režimu, který porušoval lidská práva.

Jiřina Čechová zaplatila v době normalizace za to, že žila v souladu se svými zásadami a svědomím.

Pronásledování a šikanování rodiny Šinoglovy trvalo až do roku 1989 a bylo dílem desítek lidí.

Bylo časné jaro roku 1973. Politická vězenkyně „husákovského“ komunistického režimu Anna Koutná seděla v kriminále v Opavě, doma měla dvě dcery a také muže, odsouzeného předtím ve stejném vykonstruovaném procesu ke kratšímu trestu.

Přímí účastníci hovoří o únorových dnech 1948, kdy převzala moc v Československu komunistická strana.

Rodiče Miroslava Kovala byli dominikánští terciáři. Když byli v 50. letech oba uvězněni, Miroslav i jeho starší bratr Vladimír se dostali do dětských domovů.