Po třech letech agresivní ruské války, která si na straně napadené země vyžádala desítky tisíc životů, většina Ukrajinců stále věří, že zvítězí. „Podle průzkumu je to až sedmdesát procent,“ říká ukrajinistka Lenka Víchová. „A největší část z nich – třicet procent – požaduje, aby se stav po válce vrátil do hranic z roku 1991, tedy včetně navrácení Krymu.“
Není příliš pravděpodobné, že by se takový scénář mohl v nejbližší době naplnit. Ostatně, Ukrajinci příliš nevěří ani příměří, k němuž vyzval americký prezident Donald Trump – Rusko jeho návrh totiž už víc než měsíc ignoruje.
Stejný Trump ale také vznesl další požadavek: podle něj by se měly na Ukrajině co nejdřív konat volby, byť to podle ukrajinské ústavy není možné. Mandát prezidenta Volodymyra Zelenského skončil loni v květnu. „Šedesát procent Ukrajinců je teď proti tomu, aby se volby konaly,“ říká Víchová.
„Sami říkají, že každé volby jsou taková malá občanská válka. Kromě toho je to téměř nemožné zajistit technicky.“
Prezidentské volby by se tak teoreticky mohly na Ukrajině konat v roce 2026. Jestli by je dokázal znovu vyhrát prezident Zelenskyj, není jisté. Ještě před pár měsíci se to zdálo nepravděpodobné – jeho popularita ale vzrostla poté, co jej přímo v Oválné pracovně Bílého domu ponižoval Donald Trump se svým viceprezidentem JD Vancem. Čeká se také, zda bude kandidovat někdejší šéf ukrajinské armády a dnešní velvyslanec v Londýně, Valerij Zalužnyj.
Jak vypadá každodenní život na Ukrajině? Jaké jsou odhadované ztráty na straně ruských okupantů? Kolik Ukrajinců hodlá po válce zůstat v emigraci – například v Česku? Jaký je vliv ruské sociální sítě Telegram? A proč jsou v nejhorším psychickém stavu na Ukrajině dospělí muži, kteří nenarukovali na frontu?
Poslechněte si další díl podcastu Dobrovský & Šídlo.
Vznik dalších dílů podcastu můžete podpořit buď finančním darem na stránkách Magazínu Paměti národa, kam do zprávy pro příjemce napište PODCAST, nebo si můžete koupit naši knihu, triko nebo blok Můžu to doříct…? v e-shopu Paměti národa.