Paměť národa

Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů s Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.

Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů vedených Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.

Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů s Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.

Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů vedených Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.

Během státního svátku Den boje za svobodu a demokracii proběhly hned dvě velké regionální akce – vernisáž výstavy Příběhy z Ukrajiny a koncert k výročí sametové revoluce. Intenzivní zážitky ale přinesl už den předcházející.

Co to jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů vedených Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.

Podívejte se na záznam debaty o současné situaci na Ukrajině, účastnil se jí i zástupce sdružení Memorial v České republice, moderuje Jan Dobrovský. V článku najdete i film o organizaci, která byla na Putinův příkaz rozpuštěna.

Dne 12. prosince v 17:40 vysílá ČT 2 v premiéře osmý závěrečný díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.

Na podiu Národního divadla v Praze převezmou 17. listopadu čtyři stateční lidé Cenu Paměti národa, Náleží těm, kteří ve svých životech prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova. Seznamte se s jejich příběhy.

V neděli 14. listopadu v 17:30 vysílá ČT 2 v premiéře čtvrtý díl nové dokumentární série Paměti národa a České televize. Věnovali jsme ji obětem šoa z českých zemí - a především posledním žijícím svědkům.

V Rusku hrozí likvidace významné paměťové instituce Memorial ze strany tamní státně-represivní mašinérie. Tento krok vnímáme jako cílený útok na historickou paměť.

Při výslechu v roce 1953 stačilo podepsat spolupráci a mohla jít za svým malým synem. „Začala jsem se modlit. A Bůh stál tehdy při mně a já jsem nepodepsala.“ K nejhoršímu okamžiku svého života se vracela celý život.

Česká televize včera, dnes a zítra. Potřebujeme veřejnoprávní televizi? A pokud ano, jakou ji chceme mít? Jak veřejnoprávní vysílání u nás vznikalo, jak se měnilo a proč politici tak často krouží kolem televizní rady?

Jak pochopili lidé ze severních Čech revoluční změnu v roce 89? Dozvíme se od novináře Petra Honzejka. A vše, co potřebujete vědět o politickém talentu Miloše Zemana a o komerčním rasismu Miroslava Sládka a jeho politických dědiců.

V každé době má smysl věřit, že všechno dobře dopadne, je vzkaz pamětníků v televizních spotech Paměti národa. Představují válečného veterána Jiřího Pavla Kafku, přeživší holokaustu Annu Hyndrákovou a politického vězně Jiřího Lukšíčka.

Alžběta Vargová zapisovala jména popravených nacisty, Jarmila Weinbergerová zachraňovala životy v Terezíně, Leonid Dohovič putoval jako čtrnáctiletý do gulagu. Květoslava Bartoňová zachránila 45 dětí ze slovenského Údolí smrti.

Podporujeme vězněného historika Jurije Dmitrijeva a navrhujeme tohoto politického vězně na Nobelovu cenu za mír.

V Bělorusku se dnes píší dějiny, utváří se paměť běloruského národa. Právě v těchto dnech bijí na ulicích, týrají v celách i naše spolupracovníky – dokumentaristy Paměti národa.

v květnu roku 1945 v evropě skončila druhá světová válka, největší a nejničivější válečný konflikt v dějinách lidstva. zahynulo v ní více než 60 milionů lidí, z toho téměř 400 tisíc občanů československa.