Pořádáme

80 let uplyne od nouzového přistání bombardéru Boeing B-17G, které doprovázelo zabití dvou Američanů příslušníkem gestapa. Událost připomene 13. října 2024 v Napajedlech vzpomínková akce s výstavou a krátkým filmem z produkce Paměti národa. 

Paměť národa na 80 místech po celé republice připomene výročí 80 let od konce světové války. Připravovala se na to posledních 20 let. Poselství oslav na 80 místech republiky bude aktuálnější než kdy jindy.

Spolek Piána na ulici vytvořil ve spolupráci s Pamětí národa nový brněnský poesiomat, kterým na nás promlouvají hlasy lidí uvězněných v káznici na Cejlu. Odrecituje vám i básně a povídky v češtině a také v romštině.

Výzva evropským politikům. Připojte i svůj podpis.

České nevládní organizace k druhému výročí začátku války připravují na sobotu 24. února shromáždění na Staroměstském náměstí. Vystoupí na něm mimo jiné prezident ČR Petr Pavel. Shromáždění je součástí Dne za Ukrajinu. Jsme s vámi, vzkazujeme lidem na Ukrajině!

Nová putovní výstava v Hradci Králové vypráví o lidech, kteří bojovali proti režimu třeba jen rozmnožovacím či psacím strojem. Za své postoje ale vždy tvrdě zaplatili.

Pořádáme swingový ples na podporu Institutu Paměti národa Brno. Společně naše prostory rozhýbáme: čeká vás přednáška o historii swingu u nás, ale především swing živě, swing z vinylů a swing se u nás taky naučíte!

Všechny přednášky, výstavy i promítání jsou určeny pro veřejnost, bližší informace najdete na stránkách jednotlivých událostí.

Všechny přednášky, výstavy i promítání jsou určeny pro veřejnost, bližší informace najdete na stránkách jednotlivých událostí.

Neustále si připomínejme, že strávit je v bezpečí domova a v dostatku zdaleka nebylo samozřejmé... Podívejte se na letošní koledu, kterou jsme pro vás v Post Bellum natočili. Několika pamětníkům jsme přinesli Betlémské světlo.

„(...) Před více než dvěma lety jsme vyzvali, aby vznikl fond na pomoc disidentům. (...)“ „(...) Vláda se rozhodla z humanitárních důvodů vyhovět požadavku Jiřího Gruntoráda a udělat symbolické gesto a své usnesení k Chartě 77 odvolat. (...)“

Zveme vás na výstavu, která dokumentuje vzájemnou podporu československých a polských disidentů ve druhé polovině 70. let. Bojovali proti komunistickým režimům a ty je za to pronásledovaly. Vzájemné přátelství ale navzdory zákazům vydrželo až do pádu totality.

Všechny přednášky i výstavy jsou určeny pro veřejnost, bližší informace najdete na stránkách jednotlivých událostí.

Spolu s Českým rozhlasem jsme 11. listopadu u příležitosti Dne válečných veteránů uspořádali v katedrále sv. Víta na Pražském hradě benefiční Koncert pro hrdiny. Na jeho úvod vystoupil filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa.

Z podcastu se 7. listopadu za přítomnosti mnoha diváků stala v La Fabrice kniha. Jak probíhalo natáčení dalšího dílu série Dobrovský & Šídlo, na kterém se křtila jejich první publikace?

Podle aktuálního průzkumu by se dnes do obrany naší země bylo ochotno zapojit 39 % občanů. Před 85 lety v noci z 29. na 30. září 1938 byla podepsána mnichovská dohoda, přes milion vojáků tehdy bylo připraveno Československo bránit.

Během několika krátkých měsíců se z pražských gymnazistů stali vyhladovělí, špinaví uprchlíci. Po katastrofě lodi Patria jim zbylo jen to, co právě měli na sobě. Přečtěte si ukázku z románu Barbory Šťastné Hotel Atlantic.

Promluva se v týdnu objeví na YouTube. „(...) Pokud se klany nacionalistů a fašistů napojené na kriminální podsvětí zmocní vlády nad Slovenskem, může to znamenat odtržení Slovenska od evropské civilizace a politické kultury směrem k chaosu divokého Východu. (...)“

Soňa Klímová-Janečková se narodila poté, co komunisté sebrali jejich rodině majetek a znárodnili firmu JAWA. „Maminka vzpomínala, jak prosili místní, jestli někde nemohou zůstat. Nikdo je k sobě nevzal.“ Přijďte na výstavu Vzpomínky pamětníků Rychnovska!