Třicátého ledna 2023 náš pan profesor rozeslal mezi studenty informaci, že Post Bellum hledá studenty, kteří by pomohli se záchranou pamětní desky pro popravené policisty. Ti se postavili komunistickému režimu a stálo je to život. Přihlásilo se nás osm dobrovolníků z prvního a druhého ročníku Gymnázia Paměti národa.
První pamětní desku vytvořil a v roce 1996 instaloval do recepce Policejního prezidia České republiky pamětník a bývalý letecký technik SNB mjr. v. v. Karel Bažant (99). Pamětní deska byla ovšem v roce 2016 sejmuta kvůli velké rekonstrukci a od té doby byla uzamčena v depozitáři Muzea Policie České republiky.
Karel
Mjr. v. v. Karel Bažant je naprosto skvělý a fascinující člověk, se spolužačkami a spolužáky z Gymnázia Paměti národa ho navštěvujeme každé dva týdny. Karel nám vypráví své zážitky z doby před devadesáti lety, jako by je zažil nedávno. O Karla se stará jeho dcera a vždy dostaneme zmrzlinu a čokoládu, na oplátku vždy doneseme květiny a nějaké drobnosti.
Když mjr. v. v. Karel Bažant pro Paměť národa vyprávěl o svém životě, vyslovil přání, aby se ještě za jeho života na policejní prezidium vrátila pamětní deska, jejíž vznik po Sametové revoluci inicioval a která byla v roce 1996 instalována na budovu Policejního prezidia.
Na původní desce bylo dvacet jmen policistů SNB, kteří lidem pomáhali s útěky přes hranice a byli režimem popraveni. Mezi popravenými byl například Karel Strmiska, který byl nařčen ze spolupráce s USA, i když jen organizoval finanční sbírku pro rodiny politických vězňů. Komunisté ho donutili podepsat, že se dopustil velezrady. Oznámení o rozsudku přišlo jeho manželce a dvěma dětem na Štědrý večer, když seděli u slavnostní tabule. Karel Strmiska byl popraven v srpnu 1952.
Karel Bažant znal životní příběhy všech jmenovaných a byl na svou práci patřičně pyšný. Po deinstalaci desky v roce 2016 se snažil, aby deska byla po rekonstrukci budovy vrácena na své původní místo, ale policejní muzeum trvalo na hlubším historickém výzkumu. Ten trval sedm let a nejspíš by trval další roky, kdyby nás Mikuláš Kroupa a Karel Bažant nenadchli a my se nepustili ve svém volném čase do badatelského a vyjednávacího maratonu.
Museli jsme projít všechny příběhy a následně nechat nový seznam, který jsme rozšířili o dalších pět jmen, schválit historickou komisí. Za půl roku práce jsme několikrát navštívili vedení policie, kde jsme museli projekt několikrát obhajovat a dostat policisty na naši stranu, což se nám nakonec podařilo. Získali jsme i podporu ministra vnitra Víta Rakušana a byli jsme v Událostech.
Termín odhalení jsme s Policií České republiky stanovili na 27. červen 2023, na památný Den obětí komunistického režimu. Museli jsme nechat vyrobit novou desku, která je věrnou kopií té původní, vymyslet vhodný materiál a hlavně sehnat dostatek financí. Protože jsme bojovali s časem, museli jsme přistoupit na poměrně finančně náročnou nabídku – padesát tisíc Kč… Proto jsme se rozhodli natočit video a požádat o příspěvek veřejnost a během čtyřiadvaceti hodin jsme vybrali 73 000 Kč!
Vše se nám podařilo včas zařídit a Mikuláš Kroupa a celé Post Bellum dali nám studentům možnost si říct, jak bychom si akci představovali. Nabídli, že nám pomohou s produkcí, policie ale přišla s návrhem, že udělá velký slavnostní ceremoniál s tradičními prvky pietního ceremoniálu a vojenskými poctami.
Ve stanovený den nastoupila čestná jednotka, byla přinesena státní vlajka ČR a prapor Policie ČR. Hudba Policie a Hradní stráže zahrála státní hymnu a minutou ticha si přítomní připomněli všechny oběti komunismu.
Dlouho jsme čekali, zda dorazí i ministr vnitra Vít Rakušan, který svou účast přislíbil, ale zároveň varoval, že se to možná nepovede kvůli jednání vlády. Všechny nás proto mile překvapilo, když na poslední chvíli dorazil a pronesl velice emotivní projev.
S velice obsáhlým a důležitým projevem vytoupil také policejní prezident genpor. Martin Vondrášek a nakonec také Mikuláš Kroupa. Slavnostního odhalení se zúčastnil i syn Karla Strmisky, což celé akci dodalo hloubku. Nejvíce emotivním zážitkem byl projev Karla Bažanta, který jsme týden předtím u něj doma předtočili, protože se už nemohl akce osobně účastnit.
„Vážení přítomní, chci poděkovat studentům z Gymnázia Paměti národa, kteří se zasloužili o navrácení pamětní desky na budovu Policejního prezidia České republiky. Za svobodu je třeba neustále bojovat v každé době.“
