Příběhy pamětníků

Britové seděli kolem hrnce a jedli. Už jen sehnat jídlo nebylo snadné. Díky článku v Magazínu Bridget Cooperová přijela v červnu 2023 do Letohradu, aby po téměř 80 letech hledala stopy svého otce. O uprchlé britské zajatce se zde tehdy nezištně starali místní lidé.

Státní bezpečnost získávala své tajné spolupracovníky mnohdy brutálním nátlakem. Metody psychologického teroru měla detailně zvládnuté. Jak se žilo nedobrovolným agentům? A co jste mohli dělat, když už vás StB k podpisu dotlačila?

Psal se 13. červenec 1943. Český Malín, obec na Ukrajině založená českými přistěhovalci, se pomalu probouzel do dalšího letního dne. Tou dobou už ale k vesnici mířily německé jednotky zvláštního určení, tzv. Einsatzgruppen… Před 80 lety hořel Český Malín.

Na Kubě se vypráví vtip. „Proč mají Kubánci o jeden článek ukazováčku míň? – No, přece z toho, jak pořád klepou do stolu, že ‚tenhle rok to padne‘.“ Tento nestandardně tragikomický úvod budiž pozváním ke čtení o dalším smutném výročí.

Tajně se scházeli na hranicích, organizovali demonstrace, ukrývali českého disidenta a organizovali slavný koncert českých exilových písničkářů ve Wroclawi. Tak vypadala spolupráce polských a československých disidentů v 80. letech 20. století.

Byl teplý červnový podvečer a na kraji litoměřických Jiráskových sadů se u sochy „Čest a sláva Sovětské armádě“ sešla menší skupinka dvaceti, možná třiceti lidí. Je to na město s dlouhou liberální tradicí v době zuřící války na Ukrajině mnoho? Není?

Když se mluvilo o zlých kapitalistech, nezapomněl se pan učitel podívat na něj. Po fabrice ho vzali do semináře, pak spoluorganizoval křesťanské diskotéky. Šířil samizdaty, ale Chartu 77 nepodepsal, StB ho marně lákala ke spolupráci. Teď je pražským arcibiskupem.

Na budově Policejního prezidia ČR bude dnes v 17 hodin odhalena pamětní deska se jmény popravených příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Na své místo se vrací po sedmi letech díky studentům našeho gymnázia a odborné veřejnosti.

Jeho maminka trvala na tom, aby ji Honza doprovázel na abonentské koncerty či do divadla. Pozdější dramaturg, divadelník a filmař se v něm tak začal pomalu probouzet. Zakladatel Letní filmové školy se narodil do města, které kvetlo kulturou.

„Safra, to jsem se nějak zdržel,“ řekl Jaroslav Vrbenský v roce 1962 rodičům, když se vrátil z vězení. Byl zatčen po léčce, kterou na představitele katolické církve nastražila Státní bezpečnost. Před sedmdesáti lety 25. června 1953 byl odsouzen na 12 let.

Atentát na Reinharda Heydricha následovala výpověď Karla Čurdy, která spustila vlnu zatýkání, prohlídek a výslechů. Eliška Dusilová přišla v jejich důsledku o oba své rodiče.

Blíží se výročí Bitvy o Británii a Institut Paměti národa Brno uvede oceňovaný film o českých letcích RAF Františku Fajtlovi a Filipu Jánském. Pozvánku přijal i režisér filmu Tomáš Bojar, se kterým po filmu proběhne diskuse. Podívejte se na trailery k filmu!

Nový kinopříběh Paměti národa vypráví příběhy místních, kteří vzdorovali totalitě. Věnujeme se osudům neznámého člověka, který po srpnové okupaci na pionýru rozvážel protikomunistické letáky, ale i Pavlu Wonkovi, jehož smrt v roce 1989 vyvolala mezinárodní skandál.

Růžena Vacková si z dvaadvaceti let trestu odseděla patnáct. Věznění ji naučilo, že „pokora je pravda“. Hrdá a „nepřevychovatelná“ intelektuálka a teprve druhá žena-profesorka v českých dějinách režim nakonec donutila, aby ji ze své vůle propustil.

V Moravském krasu se nachází celá řada skalních útvarů, propastí a jeskyní. Nebýt správce přírodní památky, otce Jana Suchánka, byly by dómy Kateřinské jeskyně nenávratně zničeny.

Počátkem tohoto týdne nás ve věku 93 let opustil Zdeněk Mandrholec, pamětník jáchymovských lágrů a především neblaze proslulé vykmanovské Věže smrti.

Lidickou tragédii, ke které došlo před 81 lety, připomínáme jedním méně známým příběhem. Před popravčí četou u zdi Horákova statku zemřel i muž, jehož hlas znali tehdejší rozhlasoví posluchači.

Alexandr Muratov na Ukrajině přežil hladomor i nacistické bombardování. Jako voják pochodoval na Rudém náměstí v Moskvě. Z armády zamířil na lékařský institut v Kyjevě, udělal zde kariéru. Za perestrojky platil i samohonkou. U nás teď odkrývá své české kořeny.

Po únoru 1948 odešlo přes hranice během dvou let přes dvacet tisíc lidí. Mezi nimi byl i prodavač fotoprodejny na Václavském náměstí Vladimír Zikan. Zažil pak vězení, zamiloval se, přišel v Korejské válce o zuby. V Americe se stal manažerem korporace Westinghouse.