Příběhy pamětníků

Institut Paměti národa Brno otevírá své brány, zahájili jsme expozici Tichá hrdinství. Na slavnostním otevření jsme uvítali premiéra Petra Fialu, hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou. GALERIE z následující slavnosti.

Dnes v 15 hodin zahrála na Hlavním nádraží v Brně kapela Paměti národa! Koncert byl poděkováním lidem, kteří přispěli do naší sbírky na Hithitu. Díky vám totiž příští pondělí v Institutu Paměti národa Brno otevíráme expozici Tichá hrdinství v plném rozsahu.

Psal se rok 1944, když si Jiří Kotlový všiml výzvy v novinách apelující na mladé, aby přišli hrát ragby. Se spolužákem z baťovského učiliště se vydal na hřiště a netušil, jak výrazně toto rozhodnutí nasměruje jeho další život.

Ve čtrnácti letech s rodiči utekl před komunisty. Polovinu života pak prožil v USA a stal se profesorem na Boston University. Po sametové revoluci nabídl své služby pražské „fildě“. Známý ekolog, sociální demokrat, evangelík a skaut by se dnes dožil 90 let.

Výstava „Příběhy severních Čech – Zlomové okamžiky 20. století“ vás seznámí s příběhy spjatými s Libereckým a Ústeckým krajem. Připravila ji Paměť národa Severní Čechy, začtěte se teď do čtyř příběhů, které na výstavě také najdete.

Památníky holocaustu v Hodoníně u Kunštátu a Letech u Písku připomínají tragické osudy Romů a Sintů za druhé světové války. Karel Holomek se pobytu v koncentračním táboře se štěstím vyhnul.

Včera jste s námi běželi za všechny, kteří se nevzdali. Osmého ročníku Běhu pro Paměť národa se v oboře Hvězda zúčastnilo více než 1300 lidí. Už 20. května běžíme v Brně a Olomouci, o den později v Liberci a pak na dalších pěti místech.

Nechtěl studovat, díky tomu paradoxně měl nejlepšího učitele sanskrtu, jaký vůbec byl. Před listopadem 1989 praktikoval buddhismus v „disidentské“ kotelně. Až pak si dodělal maturitu a vystudoval. Jiří Holba, bývalý učitel buddhismu z FF UK, slaví sedmdesát let.

Německo už vědělo, že válku prohrává, smrtící soukolí koncentračních táborů ale běželo dál. Dokladem toho byla i Svatava u Sokolova, kde nacisté roku 1944 postavili ženský koncentrační tábor. Sedmého května jsme si připomněli 78. výročí jeho osvobození.

Hokejista Augustin Bubník byl s dalšími členy československé reprezentace pod vykonstruovanou záminkou odsouzen k těžkému žaláři. Jeho syn Gustav Bubník nyní připomene jejich příběh účastí na Běhu pro Paměť národa.

Když se druhá světová válka chýlila ke konci, bylo Miroslavu Mlynáři šest let. Přesto si příchod sovětských vojáků vybavuje velmi živě.

Určující pro ni byla sovětská okupace. Po emigraci nejbližších zůstala sama s dítětem, s normalizací se ale nesmířila. Dva roky kriminálu ji jen utvrdily v přesvědčení, že stát, ve kterém žije, je nelidský. Bývalá disidentka Petruška Šustrová v sobotu zemřela.

Po noci probdělé s vínem a kytarou v mnichovském bytě se Karel Kryl dvojice studentů zeptal: „Nejste posraní? Ne? Tak vezmete něco domů.“ Bylo to poprvé, ale ne naposled. Marek Irgl pak zakázanou literaturu dobrodružně pašoval ze Západu ještě několikrát.

Skladatel Jan Kapr se po roce 1948 zařekl, že „nenapíše ani notu, která by nesloužila socialismu“. Dvacet let poté vrátil Stalinovu cenu a vystoupil z KSČ. Režisérka Lucie Králová zachytila jeho život v nekonvenční, vtipné i emotivní dokumentární opeře KaprKód.

Účastníci mezinárodní konference procházejí Hradcem Králové. Mladý inženýr, který jim předchozího dne přednášel, stojí ve výkopu a ohání se krumpáčem. Poznají ho a fotografují. Západní odborníci se tehdy museli hodně divit, co vše je v komunistické zemi možné.

Tomáš Kábrt v roce 1988 narušil v Sokolově Svátek práce provokativním protestem, který stranické funkcionáře zastihl naprosto nepřipravené.

​​​​​​​Během pro Paměť národa oslavíme 8. května v Plzni na náměstí Republiky Den vítězství. Paměť národa Plzeňského kraje pořádá celodenní program, který bude bavit nejen fandy historie a politiky... Užijí si ho i sportovní nadšenci a milovníci hudby!

Rozsáhlý proces na začátku sedmdesátých let poslal Annu Tesařovou-Koutnou na dva roky do vězení. Její děti musely žít po dlouhé měsíce bez matky stejně jako ona sama, když vyrůstala.

Výtvarníci to neměli za komunistického režimu snadné. Buď se přizpůsobili a tvořili díla poplatná době, nebo se ukryli do podzemí. Pavlu Alexandru Taťounovi Státní bezpečnost násilně ukončila výstavu a zabavila obraz, který údajně pobuřoval.