„Je to lež. Adam vyrůstal v rodině, kde nemohlo být o disentu ani řeči,“ reagoval jeho nevlastní otec Miroslav Klus (72), šestka liberecké kandidátky SPD. O objasnění rozporu jsme požádali přímo Adama Kociána. „Teď nemůžu, jsem ‚busy‘,“ zvedá telefon a hovor rychle ukončí. „Já se k tomu fakt nevyjadřuji, vůbec to neřešme, na shledanou.“
Volební profil Adama Kociána začíná slovy: „Je to muž, jehož životní příběh jako by psalo samo 20. století.“ Životopis na stránce Motoristů sobě pokračuje slovy, že se „narodil do silně disidentské rodiny“ a komunistický režim mu „zakázal studovat dokonce i střední školu“, mohl tak jít jen na „gastro učiliště“. „Vyrůstal obklopen hudbou a protestním duchem – doma tajně přespávali Hutka s Třešňákem,“ čteme v profilu.
V rozhovoru pro iDNES.cz Adam Kocián, kterému v roce 1989 bylo šestnáct let, prohlásil: „Vyslýchali mě, proč mám dlouhé vlasy, proč poslouchám Plastiky, proč přepisuji texty Karla Kryla a roznáším je po schránkách. Takže vím, co to je být pod tlakem policistů.“ Tím reagoval na dotaz, co si myslí o spolupráci plzeňského lídra Motoristů Oto Klempíře se Státní bezpečností. Vlastní zkušenost ho prý vede ke smířlivosti: „Já to beru velice s rezervou – do toho by se nemělo šťourat, protože u toho nikdo další nebyl a na každého měli jiné páky.“
„Pokud Adam dnes tvrdí, že se narodil do silně disidentské rodiny, tak je to lež,“ ozval se redakci periodika Náš Liberec jeho nevlastní otec Miroslav Klus. „Jeho matka Soňa Kociánová neměla s disidentem pranic společného ani v předchozím vztahu, ani ve vztahu se mnou.“ Zpochybnil i tvrzení svého nevlastního syna, že nemohl studovat. „To je také lež, neměli jsme s režimem žádné potíže, provozovali jsme kapelu, hráli pro vojáky v posádkách, na oslavách 1. máje, na městských slavnostech,“ řekl. „Nikdo jeho vzdělání neřešil, je to trapná snaha o vylepšení životopisu.“
V disentu jsem je nepotkal
„Nic mi to neříká,“ reaguje na dotaz ohledně rodiny Kociánových liberecký signatář Charty 77 Milan Zapadlo, kterého StB v roce 1979 v rámci akce Asanace donutila k emigraci. Myslí si, že kdyby rodina Adama Kociána byla opravdu „silně disidentská“, neuniklo by mu to. „Byli jsme tu taková skupina asi dvaceti signatářů, všichni jsme se znali.“
Milan Zapadlo *1957
Nikdo z rodiny Adama Kociána není k nalezení ani v elektronickém Archivu bezpečnostních složek, Státní bezpečnost je ani neprověřovala, ani je nesledovala v rámci takzvaného signálního svazku.
„Jako disidentskou rodinu jsem je nepotkal,“ říká Tomáš Sanetrník, který se v regionu pohyboval v prostředí undergroundu. „Vím jen, že existoval Ladislav Gody Kocián, hrál country, byla to trampská legenda. Country bylo na hraně a některé trampy režim pronásledoval.“
Nejvíc ví o Kociánově rodině Roman Rákosník, který před revolucí v regionu založil Klub právní podpory. „Rodinu Kociánových znám, vím, o koho jde, jsou to muzikanti,“ říká. „Ale nikdy jsem se s nimi v disentu nepotkal. Nejezdili na demonstrace, netiskli s námi letáky, nejezdili na soudy s politickými vězni. Nevím o tom, že by něco dělali. Ani u výslechů se mě na ně neptali – přitom se na každém výslechu vyptávali na lidi, kteří byli aktivní,“ vzpomíná Rákosník.
Svým způsobem disidenti
Otec Adama Kociána Ladislav „Gody“ Kocián tragicky zemřel, utopil se, když bylo synovi asi pět let. Byl to oblíbený hudebník, letos se konal už 44. ročník „Godyho memoriálu“ na památku „průkopníka bluegrassu a country“ v liberecko-jabloneckém regionu.
Když synovi bylo zhruba sedm let, začala jeho matka Soňa Kociánová žít s dalším hudebníkem Miroslavem Klusem, majitelem jabloneckého nahrávacího studia MSN Recording. Společně také koncertovali s country repertoárem. Před více než deseti lety se s nevlastním otcem Adama Kociána rozešla. Momentálně Soňa Kociánová vystupuje se skupinou Country Sisters.
„Čekala jsem, že se mě na Adama bude někdo ptát,“ říká Soňa Kociánová do telefonu. „Nechápu, proč nám můj bývalý manžel dělá takové problémy.“ O minulosti rodiny ale mluví srozumitelně. „Nemohu říci, že jsme byli silně disidentská rodina, že by nás za to zavřeli, to ne,“ říká. „Ale svým způsobem jsme disidenti určitě byli.“
A přidává konkrétní věci. „Můj první manžel se utopil. A režim si myslel, že emigroval. Vyslýchali mě, v noci mě tahali z postele a ptali se, jestli ta mrtvola, co našli, je opravdu on,“ vzpomíná. „Pořád mi nevěřili. Až po roce řekli: tak se asi utopil a neemigroval.“ Problémy prý měla i kvůli tomu, že nešla k volbám, a po zájezdu do Ameriky měla dva roky zadržený pas. „Hráli jsme country, špatnou muziku, říkali tomu ‚kontra‘,“ pokračuje. „Z Ameriky jsme si nechávali posílat desky, které tady nebyly. To se jim taky nelíbilo, kontrolovali nám dopisy.“
Nedostal se syn na školu kvůli rodině, nebo proto, že neuspěl? Tím, si není jistá. Žádnou intenzivní vzpomínku nemá ani na výslechy jejího syna.
„Možná ho někdy ze školy odvedli,“ říká. Jistá si je ale tím, že u nich přespával Hutka s Třešňákem. „Folkaři z Prahy často hráli v mládežnickém klubu Juventus,“ říká. A protože Kociánovi byli také muzikanti, někdy u nich přespali. „Problémy se systémem jsme určitě měli,“ uzavírá matka Adama Kociána. „Ať si to každý přebere, jak chce.“
Stejný obrat „to si každý musí přebrat“ použije i Roman Rákosník. „Jde o to, čemu se říká ‚disidentská rodina‘. Když někdo zpíval country a považoval to za protirežimní aktivitu – protože komunisti neměli rádi nic amerického – může to vnímat jako disidentství,“ říká. „Adam Kocián by měl vysvětlit, co tím myslel, co vlastně ta jeho rodina dělala za odboj. Když si to píše do životopisu, měl by se k tomu vyjádřit. Nebo ať si to tam nepíše...“
Adam Kocián má reálnou šanci stát se poslancem. Podle zářijového volebního modelu agentury Kantar by se jeho strana Motoristé sobě se šesti procenty dostala po říjnových volbách do sněmovny. Otázkou je, co nám potenciální zákonodárce Adam Kocián jednou bude říkat o zákonech, které budou ovlivňovat náš život, když teď není schopen objasnit ani svůj životopis.
