Romové

Radka Patočková je ředitelkou nakladatelství KHER, které podporuje rozvoj romské literatury v České republice. V rozhovoru popisuje nejen situaci romských autorů a témata, kterými se zabývají, ale také sestupnou tendenci v užívání romštiny.

Památníky holocaustu v Hodoníně u Kunštátu a Letech u Písku připomínají tragické osudy Romů a Sintů za druhé světové války. Karel Holomek se pobytu v koncentračním táboře se štěstím vyhnul.

V novém kinopříběhu „R” jako Romové pamětníci vyprávějí o romském holocaustu, konci kočovnictví i složité situaci romských matek v období socialismu. Rokem 1989 ale jejich příběhy nekončí.

7. března 1943 vyjel první hromadný transport protektorátních Romů a Sintů do koncentračního tábora v Auschwitz-Birkenau. Tamní „Cikánský tábor“ se stal největším pohřebištěm zemřelých, umučených a zavražděných Romů.

Socialismus měl odstranit veškerou rasovou diskriminaci. Ve skutečnosti komunistický režim od Romů žádal, aby zapomněli svou řeč a vzdali se své identity. Jen tak mohli uspět ve většinové společnosti.

United States Holocaust Memorial Museum je světově druhá největší instituce, která připomíná hrůzy nacismu a antisemitismu. Post Bellum s ní zahájilo spolupráci, na jejímž základě zpracováváme svědectví nejen pamětníků s českými kořeny.

13. května uplyne 27 let od odhalení památníku romského holocaustu v Letech u Písku. Dalších 23 let svádělo pietní místo nerovný souboj s úspěšně prosperujícím prasečákem. Jednu temnou kapitolu polistopadového vývoje přiblíží další díl podcastu Dobrovský & Šídlo

„Moje máma byla výjimečná. Nevím, jestli se ještě narodí taková romská žena,“ řekl Milan Lacko o své mamince Eleně Lackové pro Paměť národa. Narodila se 22. března 1921 ve Veľkém Šariši na východním Slovensku.

Jako padesátiletý zjistil, že jeho rodiče prošli romským koncentračním táborem v Letech. A postavil se do čela iniciativy, která chce v místě tábora vybudovat památník romského holocaustu, který důstojně uctí památku obětí.