Zabavené domovy, odloučené rodiny i kriminál – to jsou jen některé z důsledků násilné kolektivizace. Osudy perzekvovaných zemědělců a jejich rodin připomíná nový dokument z produkce Post Bellum Východní Čechy.

Rodiče Jarmila a Alois Macasovi, 40. léta, Zdroj: archiv pamětnice
Rodiče Jarmila a Alois Macasovi, 40. léta, Zdroj: archiv pamětnice

Rodiče Anny Šlechtové vlastnili hospodářství v Neratově u Lázní Bohdaneč. Stejně jako ostatní zemědělci museli za války odvádět povinné dávky potravin. Skutečná šikana však přišla až po vítězství komunistů v roce 1948.

Rodina nebyla schopna odvádět vysoko nadhodnocené dodávky, komunisté jim tak sebrali majetek a tatínka pamětnice Aloise Macase postavili před soudní tribunál.Ten jej odsoudil k desetiměsíčnímu trestu odnětí svobody. Nové podmínky k životu byly žalostné. „Dali nás do dvou místností. Naše zeď přímo sousedila s kravínem. V malé předsíni jsme měli močůvku,“ vzpomíná pamětnice dodnes s odporem.

„Bylo tam hrozně moc much, které nám padaly i do polévky. S maminkou jsme pořád jen brečely.“ 
Rodiče Jarmila a Alois Macasovi, jejich dcera Anna a děda Josef Macas, 1940. Zdroj: Archiv pamětnice
Rodiče Jarmila a Alois Macasovi, jejich dcera Anna a děda Josef Macas, 1940. Zdroj: Archiv pamětnice

Jako vězeň se Alois Macas podílel na stavbě Křižanovické přehrady. „Byl tam takový lágr, kde byli samí zemědělci. My jsme dlouho nevěděli, kde tatínek je. Na návštěvu jsme mohli jednou, trvala sotva čtvrt hodiny,“ popsala.

Příběh Anny Šlechtové a dalších obětí komunistického režimu vypráví nový dokument s názvem Kolektivizace po Česku, který Post Bellum Východní Čechy slavnostně uvede už v pondělí 21. října v Institutu Paměti národa v Pardubicích. Součástí premiérové projekce bude diskuse s aktéry i autory dokumentu.

Dokument slouží především jako multimediální vzdělávací program ve školách.