Videa 🎬

Příslušníci pěti československých dělostřeleckých pluků vzpomínají na drtivé vítězství v bitvě u Jasla 15. ledna 1945, která otevřela Rudé armádě cestu ke Krakovu a Osvětimi.

Ačkoli Státní bezpečnost zatkla 6. ledna 1977 organizátory Charty 77 a znemožnila jim předat Prohlášení Charty 77 Federálnímu shromáždění ČSSR, nezabránila zveřejnění Charty 77 o den později ve světovém tisku.

Sehraný sbor Paměti národa – dokumentaristů, kameramanů, editorů, grafiků, produkčních, účetních a dalších – Vám přeje krásné svátky a vše nejlepší do nového roku.

Milan Kolář strávil v brněnském vězení na Cejlu Štědrý den roku 1948, Ludmila Hermanová trávila svátky v nápravně pracovním táboře Želiezovce a Ivan Kieslinger v jáchymovském lágru Rovnost, kde si na něm bachaři „trénovali“ mlácení vězňů.

Ani přes kruté mučení neprozradila Helena Šidákové svého manžela, s nímž měla utéct do západního Německa. Zdeňka Šidáka StB přesto chytila, dostal doživotí, ona šest let. Odmítla se rozvést a na setkání s manželem čekala 14 let.

Co znamenal listopad 1989 pro ty, kdo patřili k protikomunistické odbojové skupině kolem bratrů Mašínů, či pro jejich příbuzné, kteří zůstali v Československu?

Pokračování dokumentu Skauti bez lilie přibližuje peripetie, kterými prošel skauting v polistopadové době. Premiéru měl v den 30. výročí polistopadového obnovení skautingu 2. prosince 2019.

Zdaleka ne všichni, které Státní bezpečnost registrovala jako své spolupracovníky, se ke spolupráci zavázali dobrovolně, ne všichni někoho udali. Míru jejich spolupráce však bylo možno nahlédnout po otevření archivů mnoho let po převratu.

Obnova právního státu patřila k hlavním polistopadovým úkolům. V jakém postavení byli za normalizace soudci a advokáti? Jak proběhla očista justice od zkompromitovaných lidí?

Od 17. listopadu 1989 se traduje, že komunismus „zbourali studenti“. Jak to ale vlastně bylo? Vládla na vysokých školách proreformní a protirežimní atmosféra? Nebo do poslední chvíle představovaly spíše konformní složku společnosti?

Vyzvánění zvonů, projekce na Národní třídě v 17.00, 18.45 a 20.00, ocenění pěti statečných z ČR, Slovenska, Polska, Německa a Maďarska v Národním divadle, koncerty, výstavy a další akce po celé republice #nezapomeňme.

Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří zasahovali proti demonstrantům, se říkalo mlátičky. Účastnili se i brutálního zákroku 17. listopadu 1989. Jak svou roli hodnotí po 30 letech?

Socialistický svaz mládeže patřil k nejvýraznějším organizacím komunistického zřízení. Měl být mimo jiné „přípravkou“ na členství v KSČ a také nástrojem pro ovlivňování života mladých lidí. Někteří svazáci však sehráli nezanedbatelnou roli při pádu režimu…

Po listopadu 1989 ovládla Československo do té doby nemyslitelná svoboda a zasáhla všechny oblasti života. Otevřely se hranice, bez omezení se rozvíjel kulturní a společenský život – a ve velkém se rozjel i obchod s drogami, které k té svobodě patřily.

Soukromé podnikání patřilo k hlavním výdobytkům svobody, kterou přinesl listopad 1989. Mnozí obstáli a vybudovali fungující firmy, řadu nových podnikatelů však „divoká“ 90. léta semlela.

Dům manželů Chnápkových byl zřejmě poslední vyvlastněnou usedlostí v Československu. Došlo k tomu těsně před listopadem 1989, na základě zákonů z padesátých let.

V prosinci 1989 padla „železná opona“, která oddělovala sovětský blok od západního světa. Stříhání drátů na hranicích je zřejmě nejvýraznějším symbolem nově nabyté svobody. Jak tehdejší události vidí někdejší důstojníci Pohraniční stráže?

Pád komunistického režimu otevřel cestu k alespoň částečné nápravě křivd, mimo jiné k restitucím kdysi ukradených majetků. Pro některé potomky starých selských rodů znamenal listopad 1989 především možnost začít znovu hospodařit.

Nezaměstnanost a bezdomovectví podle normalizační propagandy údajně neexistovaly. Jak to bylo ve skutečnosti?