Den válečných veteránů 2026 Přidejte si box Magazín Paměti národa na svou stránku Seznam.cz.
V červnu 2026 zemřela Josefova sestra Zdena Mašínová. S Josefem tak současně odešel i poslední z dětí Josefa Mašína staršího, brigádního generála a hrdiny domácího protinacistického odboje, člena skupiny Tří králů.
Otec své dva syny ovlivnil zásadně. "Pamatujte si, že hájit svobodu své vlasti a národa jest první povinností každého uvědomělého Čecha. I Vy jednou musíte takto postupovat," kladl jim na srdce v motáku z nacistické cely smrti v roce 1942. Chlapci se v duchu těchto slov činili dřív, než se k nim tátův vzkaz koncem války dostal.
Na jaře 1944 dvanáctiletý Josef se čtrnáctiletým Radkem na nádraží v Poděbradech proklouzli na vojenský nákladní vlak s německými stíhačkami, které jednu po druhé poškodili. „Když tam jezdily německé vlakové transporty a vozily na frontu zbraně a letadla, tak jsme do toho mlátili sekyrkami a ničili jsme, co jsme mohli. Viděli jsme to jako pomoc spojencům,“ popsal Josef Mašín Paměti národa sabotážní akce proti nacistům, které vykonával spolu s bratrem.
Koncem války zas pomohli k útěku sovětskému válečnému zajatci, jejž následně ukrývali v Poděbradech. Byl to poručík Rudé armády Stěpan Sannikov. Prezident Edvard Beneš za to bratrům Mašínům v roce 1945 osobně předal Medaili za chrabrost.
Právě otcův nekompromisní odpor proti nacistům je část kontextu, bez něhož se neobejde žádné věcné posuzování protikomunistické odbojové činnosti bratrů Mašínů, k níž se odhodlali po únoru 1948. Zásadním kontextem je pak studená válka, komunisty rozpoutaný tzv. třídní boj, popravy a pronásledování – mj. i účastníků protinacistického odboje, důstojníků či Milady Horákové, která byla přítelkyní rodiny Mašínů.
Po únoru 1948 se Josef Mašín zapojil do odboje proti komunistickému režimu ve skupině s bratrem Ctiradem, Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou. Na podzim 1953 utekl s bratrem a Milanem Paumerem přes NDR do americké zóny v Berlíně. Ve třech lidech s pistolemi tehdy čelili celé armádě ozbrojenců se samopaly a kulomety. Josef po útěku pět let sloužil v americké armádě.
Při akcích skupiny a při útěku přes NDR zahynulo na straně jejich protivníků šest až sedm lidí, převážně příslušníků bezpečnostních složek komunistického státu. Historici činnost skupiny většinou hodnotí jako vynucený ozbrojený odpor proti režimu, který svým odpůrcům nenechal jinou cestu. To se týká i tragické smrti účetního Josefa Rošického, jehož Josef Mašín zastřelil jeho vlastní zbraní. K činům se hlásil a nelitoval jich.
Po službě v americké armádě Josef Mašín žil a obchodoval v německém Kolíně nad Rýnem. V roce 1980 se s rodinou přestěhoval zpět do Santa Barbary v Kalifornii. Vlastnil firmu na výrobu elektronických produktů. Do vlasti se nikdy nevrátil.
Činnost odbojové skupiny bratrů Mašínů ocenil v roce 2005 kanadský exil Masarykovou cenou. V roce 2008 Josef Mašín převzal ve Washingtonu od premiéra Mirka Topolánka plaketu předsedy vlády, v roce 2011 mu ministr obrany Alexandr Vondra udělil v Clevelandu Zlatou lípu. Toto nejvyšší ocenění resortu uděluje ministr obrany Čechům i cizincům, kteří se významně zasloužili o ochranu základních lidských práv a svobod.
Josef Mašín za sebou zanechává dvě dcery. Ty jsou jedinými pokračovatelkami rodu, který zanechal obrovskou stopu v českých moderních dějínách svým odbojem proti totalitám.
