Protikomunistický odboj

Třetí odboj pro většinu lidí znamená boj bratří Mašínů proti komunistům. Lidí, kteří se poúnorovému režimu postavili se zbraní v ruce, ale bylo víc. Skupina „Hory Hostýnské“ se na východní Moravě zformovala jen pár měsíců po uchopení moci komunisty.

Blanka Čílová toho zažila už spoustu – protikomunistický odboj, ztrátu prvního manžela, druhou svatbu a pak působila v Konfederaci politických vězňů… Nyní se v 95 letech dočkala knihy, kterou o ní a novopackém odboji napsal spisovatel a cyklista Daniel Polman.

Leopold Färber, takřečený Hurvínek, by se v těchto dnech dožil 95 let. Na skauta, odbojáře a politického vězně z 50. let nezapomínají v domovských Boskovicích a nezapomínáme na něj ani my. Jeho příběh vyprávíme v brněnském Institutu Paměti národa.

Na budově Policejního prezidia ČR bude dnes v 17 hodin odhalena pamětní deska se jmény popravených příslušníků Sboru národní bezpečnosti. Na své místo se vrací po sedmi letech díky studentům našeho gymnázia a odborné veřejnosti.

Nový kinopříběh Paměti národa vypráví příběhy místních, kteří vzdorovali totalitě. Věnujeme se osudům neznámého člověka, který po srpnové okupaci na pionýru rozvážel protikomunistické letáky, ale i Pavlu Wonkovi, jehož smrt v roce 1989 vyvolala mezinárodní skandál.

Vlastenec, špion, agent, autor prvního zpracování příběhu bratrů Mašínů. Prožil strhující životní dramata: za Pražského povstání bojoval proti SS v budově rozhlasu, po roce 1948 byl špionem a tvůrcem dokonalé špionážní sítě. „Český Rambo“ se narodil před sto lety.

V době komunistického převratu jim bylo čtrnáct patnáct let. Rozhodli se žít skautským životem i po zákazu Junáka. Tak vznikl SODAN – Skautská organizace demokracie a nezávislosti. Odbojovou skupinu, která na Brněnsku zapalovala stohy, komunisté tvrdě rozprášili.

Maminka měla o synka strach, znepokojovala ji jeho plachost. A protože se znala s paní Svojsíkovou, manželkou zakladatele českého skautingu, přihlásila ho do junáckého oddílu. Zdeněk Zelený řečený Káďa nakonec naplnil svůj život neuvěřitelným dobrodružstvím.

Dne 2. srpna roku 1952 seděl účetní národního podniku Kovolis v Hedvikově Josef Rošický v autě, které vezlo z banky v nedaleké Čáslavi výplaty pro dělníky. Vůz zastavili dva mužové přestrojení za milicionáře. Jedním z nich byl tehdy dvacetiletý Josef Mašín...

​​​​​​​Mluvilo se o nich jako o teroristické skupině. U soudu jim říkali „budislavští Jánošíci“. Ve skutečnosti to byla jen parta venkovských uličníků. Jejich příběh začal o Velikonocích 1948.

Jako malé dítě Květoslava vnímala válku jinak než dospělí. „Když bombardovali Ostravu, vylezla jsem na balkon a poslouchala.“ Při procházce někdy musela capat vedle kočárku, bylo v něm totiž „plno“: tatínek Karel Martínek převážel podomácku vyrobené bomby.

Babka je malá osada rozptýlená kolem státní silnice západně od města Polička. Když se v srpnu roku 1948 v místě objevil neznámý muž, který o sobě tvrdil, že je shozeným parašutistou ze západu, nikdo z místních ho neudal. Právě naopak – pomohli mu.

Bernartice na Benešovsku, rok 1951. Komunisté likvidují už i drobné zemědělce, a zdejší mladíci tomu nechtějí jen přihlížet. Josef Brzoň měl se skupinou kamarádů v plánu ozbrojený odpor, za to zaplatil šesti lety v komunistických lágrech.

Ve dnech, kdy českoslovenští komunisté nejspíš definitivně opouštějí parlament, pociťují lidé, kteří se v minulosti diktátu kdysi všemocné strany postavili, vděk a zadostiučinění. Jedním z nich je i Ivo Klempíř.

Památce Vladimíra Hradce, člena protikomunistické odbojové skupiny kolem bratří Mašínů. Zemřel 20. února ve věku 88 let. Časté výroky, podle nichž byli Mašínové a spol. „obyčejní vrazi“, označoval za absurdní: skuteční vrazi byli podle něj komunisté.