Příběhy pamětníků

Dění na Ukrajině vyvolává trpké vzpomínky na sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968… „Je to skoro jak přes kopírák,“ říká Zdeněk Pinc. Pamětníci pociťují bezmoc, zklamání a obavy z budoucnosti.

Vesnice Loučka měla na konci války hned dvakrát lehnout popelem. Rodná ves Josefa Petrů však osdu Ploštiny jako zázrakem unikla. Zkáza a dramatické výjevy se jí ovšem nevyhnuly...

​​​​​​​Předsedkyně Potravinové banky Věra Doušová pomohla rodinám volyňských Čechů z blízkosti Černobylu. V 90. letech se totiž podílela na jejich přesidlování z Ukrajiny. Mít se rád a žít s radostí – tak, abych se za sebe nemusela stydět, říká.

V rámci tzv. Akce ŘR namířené proti řádovým sestrám byla v soustřeďovacím klášteře v Bílé Vodě internována i řeholnice Anna Dobromila Šťastná. ‚Je to tam připravené a stačí vám jídlo na jeden den,‘ zněl příkaz. Jenže klášter v Bílé Vodě byl 120 let neobydlen.

Stavba bývalého protiatomového krytu v Olomouci je tísnivá a je mementem dob minulých. Otevřeli jsme zde nový Institut Paměti národa a v jeho multimediální expozici prožijete životní tíseň lidí, jejichž příběhy si musíme pamatovat.

Osud virologa Karla Rašky a jeho rodiny je už po generace spjatý s medicínou. A také s odchody z Prahy a opětovnými návraty za více či méně příznivých okolností.

Když jí bylo jedenáct, řekla si, že stane obyčejnou americkou holčičkou. Pak se ale stala nejmocnější dámou přelomu tisíciletí. Paměť národa zachytila vzpomínky Madeleine Albright jen několik měsíců před jejím odchodem.

Banderovci jsou dnes známí hlavně jako podporovatelé nacistů a pachatelé strašlivých masakrů za druhé světové války v Haliči a na Volyni. Příběh ukrajinského povstaleckého hnutí ale pokračoval i po válce.

Jako malé dítě Květoslava vnímala válku jinak než dospělí. „Když bombardovali Ostravu, vylezla jsem na balkon a poslouchala.“ Při procházce někdy musela capat vedle kočárku, bylo v něm totiž „plno“: tatínek Karel Martínek převážel podomácku vyrobené bomby.

Desetitisíce ukrajinských rodin byly během Stalinovy vlády deportovány ze svých domovů daleko na východ do nekonečné tajgy. Vrátily se až po Stalinově smrti a své domovy často nenašly.

Jóga, new age, world music… fenomény, které jsou běžnou součástí naší reality. Šířit je v podmínkách rigidního československého komunistického režimu ale znamenalo vystavovat se různým rizikům včetně zatčení a věznění.

Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelé množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.

Odmítl převzít památeční medaili, kterou mu přichystala ruská ambasáda. Jaroslav Pros se stal komunistou už před válkou, ale s komunistickou stranou se rozkmotřil po srpnové invazi. Ovšem iluze o spravedlivé socialistické společnosti ztratil už krátce po válce.

Během roku 1968 se tak jako v jiných městech i v Jihlavě začaly po letech obnovovat skautské oddíly. Bohužel jen na několik měsíců. Když v roce 1990 ožilo skautské hnutí potřetí, byli u toho lidé, kteří na sklonku 60. let vstoupili do Junáka jako děti.

​​​​​​​…simulováním nemoci se totiž mohli vyhnout koncentráku. Židé se za druhé světové války snažili před transportem do Terezína zachránit různými způsoby a jedním z nich bylo předstírání choroby. Snažili se o věrohodné příznaky, a riskovali tím svůj život.

Milan Gabčan vzdoroval totalitnímu režimu padesátých let tvrdě a odvážně. Před pronásledováním Státní bezpečnosti se nakonec ukrýval v zemljance uprostřed lesů. Našli ho jen kvůli zradě kamaráda.

Roku 1947 se 34 tisíc volyňských Čechů v rámci repatriační dohody vrátilo do staronové vlasti. Klidný život, za kterým do Československa přišli, tu ale většinu z nich nečekal.

V únoru 1948 vstoupilo Československo do éry komunistické diktatury. Socialistické plánování však naši ekonomiku ovládlo ještě o něco dříve. Už počátkem roku 1947 s velkou slávou odstartovala dvouletka - plán na obnovu válkou zničené země.

Na začátku padesátých let se Miloš Lokajíček zabýval kvantovou fyzikou. V roce 1954 byl odsouzen na sedm let do vězení, protože navštěvoval křesťanské kroužky Rodina. Podle StB se tím dopustil rozvracení republiky. Jeho vědecká kariéra tady byla přerušena.