Helena Kubinová: Do odsunu jsem si vzala kočárek s panenkou

Němec mezi legionáři

„Jen díky tomu, že tatínek během první světové války přeběhl na druhou stranu a stal se československým legionářem, nás nakonec nevyhnali,“ říká v rozhovoru pro Paměť národa dívenka s kočárkem, dnes sedmaosmdesátiletá Helena Kubinová, roz. Jungová (*1937). Její otec Herman Jung byl německé národnosti a brzy po vypuknutí první světové války musel narukovat jako rakousko – uherský voják. Kuriózní je, že se z ní vrátil v uniformě československého legionáře. 

V řadách 5. roty 13. pěšího pluku bojoval pouhých sedmadvacet dní – dne 28. srpna 1914 dobrovolně, spolu s dvěma Čechy, Javúrkem a Kybekem, přeběhl do ruského zajetí u Krasniku. „Tatínek na to vzpomínal, že je tam hnali proti kulometům, říkal, že to byla zbytečná jatka,“ dodává k tomu jeho dcera.

Zničený domov

V cizině prožil dlouhých šest let. Od roku 1916 sloužil v pracovní zajatecké rotě. Rok na to se kvůli silnému průjmovému onemocnění dostal do nemocnice v Pinsku. To již uměl dobře rusky číst i psát: „Bylo tam hodně negramotných. On pro ně překládal a četl dopisy, na které také odpovídal.“ Do legií Herman Jung vstoupil v červnu 1918. Zapojil se do boje proti bolševikům – prožil těžké chvíle na Samarské frontě i krvavou bitvu o Krasnojarsk. V roce 1920 se na lodi jménem Edelyn dostal zpět do vlasti. Jeho účast v legiích mu měla pomoct během poválečného účtování s Němci v roce 1945 – ale stalo se to jen napůl.

Helena Kubinová prožila válku očima dítěte. Útěk před bombardováním Javorníku až po návrat do vily, kterou uprostřed dvacátých let postavil její otec. Našli ji vyrabovanou. „Byla tam ubytovaná armáda. V mojí posteli spal nějaký voják, který musel být strašně malý. Totální spoušť. Rozházené šaty, naděláno na podlaze,“ vzpomíná tehdy osmiletá pamětnice. Maminka domov uklidila. A brzy nato přišel rozkaz k vystěhování. 

Z vily do lágru

Herman Jung se hájil svou účastí v českých legiích. Nepomohlo to. Příslušníci SNB tehdy v Javorníku zabírali německé domy pro sebe. „Esenbák Hanzel si přečetl nápis na naší vile, že otec je český legionář, ale neodradilo ho to,“ říká Helena Kubinová. Začalo balení. 

Mnoho sudetských Němců z Javornicka a Jesenicka se ocitlo ve sběrném táboře v Muně – Mikulovicích, který proslul svou krutostí a nelidským zacházením. Další pamětnice, Margita Hildegard Rajniková (*1937) na to vzpomíná takto: „Nás čtrnáct děcek jsme se vrhli na kůrku chleba. Dodnes mám jizvu. Oni měli tenkrát takový vysoký boty s cvoky. Rozmlátil mě.“

Rozděleni

Jungovi v Muně prožili necelý rok. Nakonec skutečně pomohl fakt, že otec bojoval v legiích. Ale do své vily se vrátit nesměli, už tam bydlel příslušník Hanzel se svou rodinou. Nakonec dostali náhradní byt v Javorníku Pod Jánským vrchem, který získali po německé válečné vdově určené k odsunu. Stejný osud čekal i zbytek rodiny. Helena se s nimi setkala až v šedesátých letech, když se směli za celou tu dobu poprvé podívat do svých bývalých domovů. 

Helena v nové škole bojovala s češtinou, ale nakonec se stala premiantkou třídy. Po smrti maminky opustila Obchodní akademii, aby se mohla starat o nemocného otce. V roce 2025 žila v Javornickém Domově pro seniory – kruh se tak pomyslně uzavřel. Domov sídlí v bývalém klášteře, kde jako dítě ve školní lavici bojovala s češtinou.