Příběhy

Na náměstí Velké říjnové socialistické revoluce v Příbrami stála socha Klementa Gottwalda, hlavního strůjce rudého převratu u nás a „prvního dělnického prezidenta“. Před půlnocí 23. srpna 1978 přišel k soše Ondřej Stavinoha a umístil pod ni trhavinu.

„Nejšílenější bylo, že mě vedli dlouhou chodbou a schodištěm do prvního patra. V ní bylo asi 100 vojáků, policajtů a milicionářů, stáli na střídačku, každej s pendrekem. Musel jsem tu uličku projít a každej si bouchnul,“ vyprávěl Kamil Černý.

Dva kulisáci, signatáři Charty 77 Ivo Mludek z Opavy a Jan Král z Ostravy mají za sebou desítky možná stovky hodin výslechů kvůli vydávání samizdatu.

Stanislav Pitaš čelil šikaně StB celá 80. léta jen proto, že se rozhodl žít po svém navzdory režimu, který porušoval lidská práva.

Jiřina Čechová zaplatila v době normalizace za to, že žila v souladu se svými zásadami a svědomím.

Dne 13. července 1943 vypálili nacisté obec Český Malín na Volyni a zavraždili 374 Čechů a 26 Poláků. Paměť národa obsahuje vzpomínky několika volyňských Čechů, kteří masakr přežili.

Bylo časné jaro roku 1973. Politická vězenkyně „husákovského“ komunistického režimu Anna Koutná seděla v kriminále v Opavě, doma měla dvě dcery a také muže, odsouzeného předtím ve stejném vykonstruovaném procesu ke kratšímu trestu.

Za druhé světové války byl Vladimír Bernát nuceně nasazen v nacistickém Německu. Po porážce Třetí říše prožil bezmála pět let v zajateckých táborech na území SSSR.

Transporty s téměř 700 židovskými dětmi odjížděly z Prahy od 14. března do 2. srpna 1939. Vyprávěly o nich Příběhy 20. století Českého rozhlasu.

Přímí účastníci hovoří o únorových dnech 1948, kdy převzala moc v Československu komunistická strana.

Omezování práv a svobod židovských obyvatel nacisty na sebe po vzniku Protektorátu nenechalo dlouho čekat. 21. června 1939 vydal říšský protektor Konstantin von Neurath první nařízení o vyvlastnění židovského majetku.

Rodiče Miroslava Kovala byli dominikánští terciáři. Když byli v 50. letech oba uvězněni, Miroslav i jeho starší bratr Vladimír se dostali do dětských domovů.

10. června 1942 časných ranních hodinách vyvedlo gestapo její rodinu z domu v Lidicích. Otec byl popraven s lidickými muži a jí, sestru a matku čekal osud ostatních lidických žen. Putovaly do koncentračního tábora v Ravensbrücku.

29. května 2019 zemřel Michal Demjan, vězeň gulagu, voják čs. armády na východní frontě, po válce bachař, dělník a tiskař. Dožil se 97 let.

Slavné finále první cesty papeže Jana Pavla II. po Polsku se konalo v Krakově. Jeho závěrečnou mši, kterou navštívil rekordní počet věřících, zažil Marian Siedlaczek z Třince.

„Nikomu, kdo nás ponižuje, neuděláme radost, že mu dáme najevo, že jsme ponižováni,“ prozradil Jiří Stránský rodinné motto, kterým se vždy řídil. Byla radost zaznamenat jeho životní příběh, který skončil 29. května 2019.

24. května 1964 oslavovalo Československo vítězství cyklisty Jana Smolíka v Závodu míru, který byl největším etapovým závodem v sovětském bloku, tzv. Tour de France východu.

V roce 1969 se stala mistryní Evropy v běhu na 1500 metrů, navíc ve světovém rekordu. Osmkrát vytvořila národní rekord a desetkrát se stala mistryní Československa navzdory mnoha zdravotním komplikacím.

Pro většinu Čechů znamenal 8. květen 1945 úlevu a radost. Německou rodinu Fritschových to nejhorší teprve čekalo. Otřesné podmínky sběrného tábora pro Němce přežil jen třináctiletý Hugo.