Příběhy

Příběh Adolfa Burgera se v mnoha ohledech liší od ostatních, co přežili koncentrační tábory. Téměř dva roky dřel v Auschwitzu, v dubnu 1944 ho nacisté z Osvětimi převezli do své padělatelské dílny.

Poslední lednový den oslavila Lisa Miková 98. narozeniny. Žije v Domově sociální péče Hagibor a stále se zajímá o dění. Když jsme jí přišli popřát a poděkovat za její vyprávění, právě četla noviny.

„Dostaneš číslo, nemáš jméno, nejsi nic. Můj pes se má líp, než jsme se měli my,“ shrnul své zážitky z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz pražský rodák Freddy Sobotka, který se usadil v Brazílii.

Na snímku z nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz je zachycen pochod žen, které prošly tzv. selekcí, mají oholené hlavy, jdou „na baráky“. Mezi nimi jdou sestřenice Ilsa Maierová a Markéta Nováková.

Začátkem roku 1950 policie pozatýkala tři desítky sedláků v okolí Dobrušky. Václavu Daškovi v následném procesu s „velezrádci” odsoudili oba rodiče. Malý chlapec zůstal na opuštěném statku sám se starší sestrou.

Celoživotní skaut Ivan Kieslinger se postavil nacistům i komunistům. Za to ho soud poslal na 16 let do vězení. Zemřel 14. ledna 2020 ve věku 92 let.

Bylo mu 16 let, když stál během Pražského povstání proti německému tanku. Po roce 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. Za to ho soud poslal na 16 let do vězení.

Ačkoli Státní bezpečnost zatkla 6. ledna 1977 organizátory Charty 77 a znemožnila jim předat Prohlášení Charty 77 Federálnímu shromáždění ČSSR, nezabránila zveřejnění Charty 77 o den později ve světovém tisku.

Dva dny před svými 97. narozeninami zemřela 27. prosince Miloslava Kalibová, která s maminkou a mladší sestrou přežila vyhlazení Lidic. Tatínka nacisté zastřelili na dvoře Horákova statku jako ostatní lidické muže.

Když se o Vánocích schází rodina Olgy Novákové, jsou jich desítky. Se svým manželem Milošem vychovala v emigraci v Montréalu sedm dětí.

Milan Kolář strávil v brněnském vězení na Cejlu Štědrý den roku 1948, Ludmila Hermanová trávila svátky v nápravně pracovním táboře Želiezovce a Ivan Kieslinger v jáchymovském lágru Rovnost, kde si na něm bachaři „trénovali“ mlácení vězňů.

Ani přes kruté mučení neprozradila Helena Šidákové svého manžela, s nímž měla utéct do západního Německa. Zdeňka Šidáka StB přesto chytila, dostal doživotí, ona šest let. Odmítla se rozvést a na setkání s manželem čekala 14 let.

V České republice žijí desítky až stovky židovských dětí ukrývaných za války, jejichž osudy dosud nikdo podrobně nezpracoval. Přinášíme příběhy dvou z nich: Marie Andělové a Evy Doleželové.

Pokračování dokumentu Skauti bez lilie přibližuje peripetie, kterými prošel skauting v polistopadové době. Premiéru měl v den 30. výročí polistopadového obnovení skautingu 2. prosince 2019.

Olga Masníková prožila život po boku animátora Borise Masníka, který založil se svými bratry slavné studio animovaného filmu Bratři v triku. Vyhlédl si ji v tanečních kurzech v Pražském ústavu pro hluchoněmé.

Dcera Otto Fischla Helena Kosková vzpomínala na překvapení, když uslyšela otcovo jméno v souvislosti s procesem s Rudolfem Slánským, který začal 20. listopadu 1952: „V rozhlase četli jména a mezi nimi i tátovo, což bylo pro mě strašlivé překvapení."

Sametová revoluce nepřinášela jen euforii a nadšení. Petr Dutko vzpomínal na vyřizování osobních účtů, Petr Rojík na rychlé převlékání kabátů. Oba se shodují na tom, že řada lidí si přála korekci režimu, nikoli systémovou změnu.

Jedna z prvních profesionálních pěstounek v SOS vesničce v Doubí Eva Borková vzpomínala, jak komunistický aparát celou dobu normalizace čekal na záminku dětské vesničky zrušit.

Obnova právního státu patřila k hlavním polistopadovým úkolům. V jakém postavení byli za normalizace soudci a advokáti? Jak proběhla očista justice od zkompromitovaných lidí?