Příběhy

Své rodiče viděla naposledy v březnu 1940 ve vlaku. Zatímco oni z něj museli v Brně vystoupit, Margalit pokračovala v cestě do Palestiny. Když viděla maminku plakat, chtěla vystoupit také. „Potom mi něco řeklo, když chceš žít, musíš jít, a tak to bylo.“

Nevinná legrácka přivedla mladého studenta na konci 70. let k výslechu v Bartolomějské a podepsala se na celém jeho budoucím životě. Příběh Jiřího Kotka připomíná zápletku Kunderova románu Žert.

Normalizační režim mu odebral souhlas k výkonu služby duchovního, když začal zpívat písně na biblické náměty, zavřel ho. Po podpisu Charty 77 donutila Státní bezpečnost Sváťu Karáska šikanou k emigraci.

Otrocká práce vězňů přinášela komunistickému režimu milióny v tvrdé měně. Podnik Preciosa zprivatizoval tehdejší ředitel Ludvík Karl. V roce 2015 mu prezident Zeman udělil státní vyznamenání. Vězni se odškodnění ani omluvy nedočkali.

Sedmiletá Jana Klačerová nastoupila do transportu do Terezína dva týdny po osvobození Osvětimi. Do ghetta přijela 11. února 1945 a zažila v něm druhou „zkrášlovací“ akci, jejíž součástí bylo dětské představení Karafiátových Broučků.

Kariéru leteckého akrobata Mila Komínka zničil komunistický převrat v únoru 1948. Nemohl odjet natáčet letecké filmy do USA, a tak se pokusil utéct. Neúspěšně. Zapojil se do odboje a v komunistických vězeních a lágrech strávil 17 let.

Účastnil se dvou studentských pochodů na Pražský hrad za prezidentem Benešem v době komunistického převratu: nočního 23. února, kdy se zástupci studentů k prezidentovi ještě dostali, i druhého 25. února, který policie násilím rozehnala.

Členové iniciativy Havlíčkova mládež dělali to, co komunistický režim po mládeži chtěl – jenže nezávisle, mimo oficiální struktury SSM. To stačilo, aby se stali „vnitřním protivníkem”. StB vynaložila nemalé prostředky na jejich šikanu.

Památce Vladimíra Hradce, člena protikomunistické odbojové skupiny kolem bratří Mašínů. Zemřel 20. února ve věku 88 let. Časté výroky, podle nichž byli Mašínové a spol. „obyčejní vrazi“, označoval za absurdní: skuteční vrazi byli podle něj komunisté.

„Zhasla světla a všechny starší dámy řekly, že to je špatné znamení.“ Charlotta Kotíková vzpomíná na dny, které předcházely komunistickému puči a smrti jejího prastrýce Jana Masaryka.

Otec Miny Norlin jednal v roce 1989 ve Vídni jako zástupce Kurdů se zmocněnci íránské vlády. Během schůzky byl zastřelen. Jeho česká žena Helena zažalovala rakouský stát, který nechal uprchnout vrahy. Spravedlnosti se nikdy nedomohla.

Jedno z prvních česko-vietnamských manželství muselo překonat nástrahy politické i společenské situace na začátku šedesátých let. „Nikdy jsem nelitovala,“ řekla Hong Nhung Nechybová, kterou kvůli vztahu s Čechem na čas zavrhla i vlastní rodina.

Nadaný student Jiří Březina mohl v 50. letech studovat pouze geologii. V oboru vybraném z nouze vynikal natolik, že na něj soudruzi nemohli. Zúčtovat s ním chtěli po vpádu vojsk Varšavské smlouvy, ale mladý geolog 25. srpna 1968 uprchl.

V prosinci roku 1953 kdosi zaklepal na dveře ostravské ubytovny, kde žil Alois Čoček. Otevřel a s radostí a údivem přivítal své dva mladší bratry Jana a Josefa, které neviděl skoro deset let.

Příběh se šťastným koncem: uprchlíka Václava Jakeše skrývala rodina Peckových před komunisty patnáct let na svém statku. Peckovi riskovali po celá padesátá léta a uchránili Václava Jakeše od mnohaletého kriminálu.

„Svítilo sluníčko a na Karlově náměstí byly maminky s kočárky,“ vzpomínala Dagmar Procházková na 14. únor 1945.

Památce Augustina Navrátila, kterému se podařilo před listopadem 1989 zorganizovat největší petici v ČSSR. Podepsalo ji 600 tisíc lidí.

Novinář, disident a diplomat Luboš Dobrovský zemřel 30. ledna, čtyři dny před svými 88. narozeninami. Zveme vás ke sledování filmu, který pro něj k 85. narozeninám vytvořil režisér a dokumentarista Pavel Štingl.

Pro většinu vězňů tábora Auschwitz útrapy pokračovaly několik měsíců po jeho osvobození: absolvovali pochody smrti, dřeli ve fabrikách, odklízeli trosky bombardovaných měst. K 60 tisícům vězňů, které nacisté evakuovali, patřila i Brigita Bakovská.