Příběhy

V prosinci 1989 padla „železná opona“, která oddělovala sovětský blok od západního světa. Stříhání drátů na hranicích je zřejmě nejvýraznějším symbolem nově nabyté svobody. Jak tehdejší události vidí někdejší důstojníci Pohraniční stráže?

Pád komunistického režimu otevřel cestu k alespoň částečné nápravě křivd, mimo jiné k restitucím kdysi ukradených majetků. Pro některé potomky starých selských rodů znamenal listopad 1989 především možnost začít znovu hospodařit.

Skaut Miroslav Kopt se i v nelidských podmínkách jáchymovských lágrů a uranových dolů zapojil do akcí protikomunistické skupiny, která vyvíjela zpravodajskou činnost.

Nedlouho po listopadu 1989 nastoupili někteří odpůrci komunismu k tajným službám. Patřil k nim i Vladimír Hučín: patrně jediný disident, stíhaný z politických důvodů i v demokratickém státě.

Říká se, že lidé z komunistických podniků zahraničního obchodu (tzv. pézetek) byli v listopadu 1989 nejlépe připraveni na změnu režimu a zavedení tržního hospodářství, že měli náskok před ostatními. Je to pravda? Skutečně výrazně uspěli?

Byla to euforie, po husákovské mrtvolnosti se začalo něco dít, popisuje historik Petr Placák na demonstrace z ledna 1989 v rámci Palachova týdne, které pomáhal organizovat.

V noci z 3. na 4. října 1941 obsadilo gestapo jinonický akcíz, ze kterého právě vysílali radiotelegrafista Jindřich Klečka s pomocníkem Antonínem Němečkem. Tehdy dvacetiletá Anna Nachtmannová poté zažila nejhorší chvíle svého života.

„Chtěli jsme žít svůj vlastní život a ne podle většiny. Podle toho, že se něco má,“ vysvětluje František „Čuňas“ Stárek, proč se zapojil do undergroundu.

Příběh československého ragbisty, který prošel Terezínem i Osvětimí, přežil zdrcující bombardování na konci války i pochod smrti.

"Když svobodu nemáte, tak jste pro její získání schopni položit i život. A když ji najednou máte, tak občas nevíte co s ní," říká někdejší disident a mluvčí Charty 77 Stanislav Devátý.

Příběh českého undergroundového písničkáře Jindřicha Tomeše a Carole Paris, Pařížanky, která ho v roce 1982 unesla z Československa a propašovala do Francie.

Před 80 lety 17. září 1939 zaútočil na Polsko z východu Sovětský svaz. Sověti na polském území zatýkali československé vojáky a posílali je do gulagů. Jedním z nich byl Imrich Gablech.

Cyklista Josef Wolf z Brna býval kdysi sportovní hvězdou, legendou, miláčkem davů. Úspěšně závodil na dráze i na silnici.

Když vypukla válka, ocitli se obyvatelé Hlučínska v nezáviděníhodné situaci. Oblast patřila po Mnichovské dohodě k Třetí říši a muže čekal povolávací rozkaz do wehrmachtu.

Začátek druhé světové války 1. září 1939 ukončil záchranu židovských dětí v tzv. kindertransportech, které organizoval Nicholas Winton s desítkami dalších pomocníků.

Marie Königovám dosáhla vrcholu v oboru informační věda, i když nikdy nevstoupila do KSČ. Dostala se k němu z nouze, protože v 50. letech nemohla studovat medicínu. Nakonec se stala historicky první profesorkou informační vědy v ČR.

Na náměstí Velké říjnové socialistické revoluce v Příbrami stála socha Klementa Gottwalda, hlavního strůjce rudého převratu u nás a „prvního dělnického prezidenta“. Před půlnocí 23. srpna 1978 přišel k soše Ondřej Stavinoha a umístil pod ni trhavinu.

„Nejšílenější bylo, že mě vedli dlouhou chodbou a schodištěm do prvního patra. V ní bylo asi 100 vojáků, policajtů a milicionářů, stáli na střídačku, každej s pendrekem. Musel jsem tu uličku projít a každej si bouchnul,“ vyprávěl Kamil Černý.

Dva kulisáci, signatáři Charty 77 Ivo Mludek z Opavy a Jan Král z Ostravy mají za sebou desítky možná stovky hodin výslechů kvůli vydávání samizdatu.