Jan Palach

Na Kutnohorsku se v padesátých letech formoval silný protikomunistický odboj. Otce Stanislava Maška po odhalení odsoudili na třináct let do uranových dolů. Pár let po jeho propuštění přišla okupace, kterou pamětník nafotil.

Seznámili se při boxování na internátě. Jan Nykl vnímal Jana Zajíce jako silnou, charismatickou a vůdčí osobnost. V den jedenadvacátého výročí Vítězného února spolu nasedli na rychlík a cestou na Václavské náměstí se kamarádi viděli naposled.

Tehdejší středoškolák přicházel na Václavské náměstí od 15. ledna 1989 každý den a účastnil se 21. ledna i takzvané národní poutě k hrobu Jana Palacha v jeho rodných Všetatech.

Jaroslava Poláková nikdy nezapomene na čtvrtek 19. ledna 1989, kdy se její syn nevrátil domů z demonstrace na Václavském náměstí. Policisté ho odvezli do Bartolomějské ulice, kde ho zmlátili, až necítil nohy.

Připomínat Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 upálil a o tři dny později zemřel, bylo nebezpečné. Komunisté se poselství jeho oběti, kterou chtěl vyburcovat společnost k odporu proti nesvobodě, snažili vymazat z paměti národa.

Rok 1968 jí změnil profesní i osobní život. Prožívala komplikované vztahy s otcem komunistou, snažila se být maminkou i televizní hvězdou. Před 54 lety seděla ve studiu před namířenými sovětskými samopaly. Její úspěšnou profesní kariéru pak ukončili komunisté.

Olbram Zoubek se rozhodl sejmout posmrtnou masku Jana Palacha, aby umocnil a uchoval jeho poselství.

Evangelický farář Jakub S. Trojan vzpomínal, jak se připravoval na pohřeb, o který ho poprosila maminka Jana Palacha.

Před 50 lety vzplála Pochodeň č. 2. V průchodu domu č. 39 na Václavském náměstí se zapálil Jan Zajíc, symbolicky přesně měsíc po pohřbu Jana Palacha a v den 21. výročí komunistického převratu. 

„Čin Jana Palacha nese v sobě i velké poselství naděje. Chtěl vyburcovat naše svědomí, chtěl protestovat proti naší malověrnosti a onomu stavu, který se nebezpečně blíží lhostejnosti,“ pronesl evangelický farář Jakub S. Trojan nad hrobem Jana Palacha.

V neděli 15. ledna 1989 se představitelé nezávislých iniciativ pokusili uctít na Václavském náměstí památku Jana Palacha. „Bezpečnostní“ složky proti nim a všem přítomným zasáhly. Následovaly další demonstrace, opět surově potlačované.

Sedm lednových dnů roku 1989, během nichž se probudila česká veřejnost, dostalo název Palachův týden. Od 15. do 21. ledna se na Václavském náměstí sešli lidé, aby protestovali proti potlačení vzpomínkové akce k uctění památky Jana Palacha.

V neděli 19. ledna 1969 zemřel student Jan Palach, tři dny poté, co se upálil na Václavském náměstí, aby probudil českou společnost upadající do letargie po srpnové okupaci.