Události

Dne 28. ledna 1977 vyvrcholila masivní pomlouvačná kampaň proti Chartě 77 shromážděním umělců v Národním divadle, na kterém odsoudili Chartu 77 podpisem tzv. Anticharty.

Když 27. ledna 1945 vstoupili vojáci Rudé armády do největšího nacistického vyhlazovacího tábora, byli šokováni. O existenci tábora se dozvěděli jen pár dní před tím, než k Osvětimi dorazili. Tak otřesné obrazy lidského utrpení nečekali.

„Čin Jana Palacha nese v sobě i velké poselství naděje. Chtěl vyburcovat naše svědomí, chtěl protestovat proti naší malověrnosti a onomu stavu, který se nebezpečně blíží lhostejnosti,“ pronesl evangelický farář Jakub S. Trojan nad hrobem Jana Palacha.

V neděli 18. ledna 1942 začaly transporty plzeňských Židů. Přípravy popsala ve svém deníku dvanáctiletá Věra Kohnová. Se svou rodinou nastoupila do vlaku 22. ledna 1942, všichni zahynuli.

Sedm lednových dnů roku 1989, během nichž se probudila česká veřejnost, dostalo název Palachův týden. Od 15. do 21. ledna se na Václavském náměstí sešli lidé, aby protestovali proti potlačení vzpomínkové akce k uctění památky Jana Palacha.

V pátek 17. listopadu 1939 probudily studenty ve vysokoškolských kolejích v Praze, Brně a Příbrami výstřely z kulometů a křik.

O Chartě 77 by se nikdo nemusel dozvědět. StB by s jejími signatáři a mluvčími rychle zatočila, kdyby se nepodařilo její prohlášení propašovat do zahraničí a tady je publikovat.

Poprvé v období normalizace se lidé mohli sejít na povoleném shromáždění 10. prosince 1988. Stalo se tak u příležitosti 40. výročí podpisu Všeobecné deklarace lidských práv a díky francouzskému prezidentovi.

Každý v Polsku si pamatuje, co dělal ráno v neděli 13. prosince 1981, když generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav a hnutí Solidarita se ocitlo mimo zákon. Výjimečný stav Polsko na rok a půl zcela ochromil.

Poslední adventní neděli 18. prosince roku 2011 obletěla svět zpráva o tom, že ve věku 75 let zemřel dramatik, významný politický myslitel, poslední československý a první český prezident Václav Havel.

Porevoluční ministr zahraničí Československa Jiří Dienstbier přestřihl dráty železné opony společně s německým ministrem zahraničí Hansem Dietrichem Genscherem nedaleko Rozvadova.

9. listopadu 1951 podal velitel Pohraniční stráže plk. Ludvík Hlavačka návrh na zřízení minových polí na úsecích hranice se západním Německem a Rakouskem.

ČSR muselo postoupit Maďarsku část Slovenska a Podkapatské Rusi

Chceme světlo! Brutální zásah VB na Strahovských kolejích

28. října 1988 komunistické pořádkové síly brutálně potlačily nezávislou manifestaci u příležitosti 70. výročí vzniku republiky.

V pondělí 10. října 1938 v 19 hodin skončil zábor Sudet, Němci obsadili české pohraničí podle znění Mnichovské dohody. 20. října bylo obsazené české území předáno do správy nově jmenovanému říšskému komisaři pro sudetoněmecké oblasti Konrádu Henleinovi.

Odpovědí disentu byla Charta 77, která upozorňovala na jejich nedodržování v souvislosti s procesy s undergroundovými hudebníky v roce 1976.

Vláda dovolila Sovětům zřídit natrvalo vojenské základny na území ČSSR

Pomstu nacistů za atentát na Reinharda Heydricha dovršila poprava vlastenců zapojených do spolupráce s výsadkovými skupinami Anthropoid, Silver A, Bivouac, Out Distance, Steel a Intransitive v koncentračním táboře Mauthausen.