Co vše přinesl rok 1945? Byli jsme spíše hrdinové, nebo zbabělci? Můžeme mít mír a svobodu, aniž bychom o ně museli bojovat? Na tyto otázky hledá odpovědi putovní výstava od Paměti národa Východní Čechy. Vernisáž se konala ve Dvoře Králové nad Labem.

V pondělí dopoledne se na náměstí Tomáše Garrigua Masaryka ve Dvoře Králové sešly desítky žáků a návštěvníků. Konala se zde vernisáž výstavy Nezapomeňme 80 – Poslední rok války v Královéhradeckém kraji.

Na šestnácti panelech autoři výstavy připomínají regionální pamětníky, kteří pro Paměť národa vzpomínali nejen na bouřlivý rok 1945. Místní obyvatelé se tak mohli blíže seznámit například s Annou Butovou, rodačkou z Volyně.

Rodina skrývala židovského chlapce

V roce 1939 bylo Anně Butové, rozené Tomíčkové, jedenáct let. Na Volyň tehdy přišli Sověti a s nimi i komunisté likvidující kulaky. Tatínek pamětnice Alexandr Tomíček musel propustit veškeré služebnictvo. O statek ale nepřišli, paradoxně je zachránil vpád Němců na Volyň v červnu roku 1941. Tím ale začal teror tamějšího židovského obyvatelstva.

Anna (druhá zprava) v dětských letech, Zdroj: archiv pamětnice
Anna (druhá zprava) v dětských letech, Zdroj: archiv pamětnice

Tatínek pamětnice se jim rozhodl pomoci a zachránit Grišu. Ten ještě pod jménem Cvi přišel do Lucku), centra volyňské oblasti, těsné poté, co nacisté obsadili Polsko. Aby skryl svůj židovský původ, říkal si Griša. Když ale Němci vpadli do Sovětského svazu, byl stejně jako ostatní Židé internován v luckém ghettu. „Tatínek Grišu schoval ve stodole. Jednou denně jsme ho krmili. Byl spokojený, dostal čisté prádlo a jídlo,“ popisovala Anna Butová válečnou každodennost.

Za ukrývání Židů tehdy hrozil trest nejvyšší, mohl postihnout kohokoliv z rodiny. 

„Tatínek se bál. Do stodoly jsem nesměla, hlídala jsem ale venku.“
Anna Butová, dobové foto
Anna Butová, dobové foto

Grišův úkryt naštěstí nikdy nebyl prozrazen, ve stodole mezi zásobami řepy pro krávy vydržel až do konce války. 

Po osvobození Volyně a konci války Annin tatínek Grišu poslal do Palestiny, kde se měl zanedlouho zformovat Izrael. „Oblékl ho, koupil mu oblek i boty,“ popisovala. V dalších letech Anna Butová se svou rodinou odešla do Čech, natrvalo se usadila ve Dvoře Králové nad Labem.

V roce 1997 zařadil památník Jad Vašem v Jeruzalémě Annu Butovoumezi držitele titulu Spravedlivý mezi národy. Jedná se o nejvyšší izraelské ocenění pro lidi, kteří se za cenu vysokého rizika zasloužili o záchranu židovských životů během druhé světové války. Mezi Spravedlivé mezi národy posmrtně patři i otec pamětnice Alexandra Tomíček.

V roce 1995 se přátelé z války Anna a Griša setkali, Cvi tehdy přicestoval do České republiky. Podal si inzerát do novin, ve kterém hledal Aňu Tomíčkovou narozenou ve Volyni. Anna se o inzerátu dozvěděla a zavolala na uvedené číslo. Když se po padesáti letech v telefonu znovu uslyšeli, oba plakali, Anna později navštívila spolu se svou dcerou Izrael.  

Život Anny Butové, jejího tatínka i Griši je jedním z příběhů výstavy, která v následujících měsících navštíví další města Královéhradeckého kraje.

Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Trutnov, Hradec Králové, Chlumec nad Cidlinou, Nová Paka, Jičín, Police nad Metují, Lázně Bělohrad, Žacléř a Černilov

Paměť národa připomíná 80. výročí

Vernisáž výstavy Nezapomeňme 80 – Poslední rok války v Královéhradeckém kraji. Zdroj: Pamět národa
Vernisáž výstavy Nezapomeňme 80 – Poslední rok války v Královéhradeckém kraji. Zdroj: Pamět národa

„Jsem rád, že se takové akce konají. Je třeba si připomínat minulost, abychom se vyvarovali stejných chyb v budoucnosti,“ řekl během pondělní vernisáže místostarosta města Dvůr Králové nad Labem Vítězslav Šturma. Na jeho slova navázal vedoucí východočeských dokumentaristů Miroslav Tyč. „Naším primárním cílem není pouze oslava vítězství, jde nám také o velmi vážné a bohužel i aktuální poselství. Výstavou chceme apelovat na to, že o svobodu musíme pečovat a bránit ji,“ řekl publiku.

⇒Nezapomeňme 80

Výstava s názvem Nezapomeňme 80 je součástí celé řady akcí u příležitosti oslav konce druhé světové války, které Post Bellum připravuje. „Tímto počinem se snažíme oslovit veřejnost i mladou generaci. Oněch 80 let, které uplynuly od konce největšího globálního konfliktu, je dnes připomínkou znovublížící se možné hrozby,“ zmínil Libor Denk, ředitel Paměti národa Východní Čechy.