Šest let a tři měsíce strávil Ivo Mathé v roli generálního ředitele České televize, a může se tak směle považovat za jejího spoluzakladatele. „Byli jsme první, kdo zavedl duální systém vysílání, tedy koexistenci veřejnoprávních a soukromých stanic. V 90. letech šlo všechno velmi rychle,“ vzpomíná Mathé na období let 1992–1998, kdy se zásadním způsobem podílel na vybudování nejsilnější televize veřejné služby v bývalém východním bloku.
„A samozřejmě jsme udělali také řadu chyb. Začalo to už u volby slov. Nemám rád spojení ‚veřejnoprávní televize‘. Často ho používali politici, kteří moc netušili, co to vlastně služba veřejnosti je, a sami sebe považovali za akcionáře ČT. Navíc jsme na svůj vývoj dostali velmi málo času, komerční televize v podstatě začala vysílat během roku, kdy se tu licence v miliardových hodnotách rozdávaly zadarmo.“
Z Kavčích Hor Ivo Mathé odešel v dubnu 1998 poté, co z pohledu veřejnosti překvapivě nebyl znovuzvolen – jeho nástupcem se stal tehdy osmadvacetiletý Jakub Puchalský, který ve funkci ale nevydržel ani dva roky.
Později pracoval jako kancléř prezidenta Havla či rektor AMU.
Jak je dnes spokojen s produkcí České televize? Hlasoval by pro vyšší poplatky? A jakou mají v době prudkých technologických změn média veřejné služby vlastně budoucnost?
Uslyšíte v novém díle podcastu Dobrovský & Šídlo.
Vznik dalších dílů podcastu můžete podpořit buď finančním darem na stránkách Magazínu Paměti národa, kam do zprávy pro příjemce napište PODCAST, nebo si můžete koupit naši knihu, triko nebo blok Můžu to doříct…? v e-shopu Paměti národa.
Dořekne to dneska...? Poslechněte si!
