Zakladatel českého skautingu budoucnost českých skautů vystihl. Skaut vychovává svoje členy k pravdomluvnosti, věrnosti a oddanosti a totalitním režimům v Československu vadil. Nacistickému i komunistickému. Český skaut čelil ve své historii hned třem zákazům.

Skautský slib

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe, sloužit nejvyšší pravdě a lásce věrně v každé době, plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské, duší i tělem být připraven pomáhat vlasti i bližním.

První zákaz přišel za protektorátu. V říjnu 1940 byl skauting zrušen z rozhodnutí K. H. Franka, už pár měsíců předtím vpadlo gestapo do několika skautských táborů a rozehnalo je. Řada skautů se během nacistické okupace zapojila do odboje, 700 jich bylo zavražděno. 

Okamžitě po druhé světové válce byl skaut za obrovského zájmu lidí obnoven, měl tehdy na 250 tisíc členů. O pět let později ale přišel druhý zákaz, který trval až do roku 1968. Přesto se řada skautů nevzdala, členové pokračovali ve skautské činnosti v ilegalitě. Někteří z nich za to skočili v komunistických lágrech.  

„Bratr Stín – to byl skautský činovník – studoval vysokou stavební v Brně a vedl oddíl. V padesátém roce! A to udělal velikou chybu,“ vzpomínal pro Paměť národa Přemysl Filip (*1926  †︎2013). „Protože s klukama vyrazil na dvě výpravy za Brno a někdo to na něho ,střelil‘. Večer si pro něho přišli, měl soud a dostal dvanáct let.“

Potřetí byl skaut zrušen v roce 1970 a obnovy se dočkal až po Sametové revoluci a pádu komunistického režimu v Československu. 

„Myslím, že je důležité říct, že skauting není jenom láska k přírodě a schopnost obstát v kolektivním táborovém životě,“ upozorňuje dokumentarista Adam Drda. „Ale že taky má v českých zemích pozoruhodnou historii plnou velmi statečných a velmi odbojných lidí, kteří skautské ideály vzali hodně doslova a hodně vážně.“

Příběhy skautů, kteří čelili nacistické a komunistické perzekuci a diktatuře, vyprávějí novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda v novém dílu Hlasů paměti.