„Patnáctiletý děti přece nemůžeme věšet, mějte rozum...“
Mluvilo se o nich jako o teroristické skupině. U soudu jim říkali „budislavští Jánošíci“. Ve skutečnosti to byla jen parta venkovských uličníků. Jejich příběh začal o Velikonocích 1948.
„Váš syn má samé jedničky. Takže navrhujeme, aby se vyučil kotlářem.“
Jak vypadaly přijímací zkoušky na střední školy v době socialismu? Kromě znalostí a dovedností dětí se hodnotil také kádrový profil jejich rodičů. Kdo nepropadl politickým sítem, a přesto chtěl studovat, musel si hledat postranní cestičky.
Čas je drahý, zaznělo z rádia. Pak z oblohy spadly zbraně
V noci z 12. na 13. dubna 1944 seskočili na Hodonínsku čtyři výsadkáři, vedení nadporučíkem Františkem Bogatajem. Jejich operace Carbon by neuspěla bez pomoci statečných vesničanů. Ti samí lidé pak často riskovali životy i dobách komunistické totality.
Obležené Sarajevo: Kdybych vzal do ruky zbraň, střílel bych na svého známého...
Před třiceti lety začalo obléhání Sarajeva, města, ve kterém do té doby žili v míru lidé různých národností. Během 1429 dnů obléhání se odehrály události, o nichž jsme se domnívali, že do současné Evropy dávno nepatří.
Přesidlovala jsem volyňské Čechy
Předsedkyně Potravinové banky Věra Doušová pomohla rodinám volyňských Čechů z blízkosti Černobylu. V 90. letech se totiž podílela na jejich přesidlování z Ukrajiny. Mít se rád a žít s radostí – tak, abych se za sebe nemusela stydět, říká.
Ohlédni se… Čechy totiž už možná neuvidíš
Osud virologa Karla Rašky a jeho rodiny je už po generace spjatý s medicínou. A také s odchody z Prahy a opětovnými návraty za více či méně příznivých okolností.
Život ve vězení? Vlastně už odpočinek…
Banderovci jsou dnes známí hlavně jako podporovatelé nacistů a pachatelé strašlivých masakrů za druhé světové války v Haliči a na Volyni. Příběh ukrajinského povstaleckého hnutí ale pokračoval i po válce.
Malí „nepřátelé lidu“ – ukrajinské děti, které vyrostly na Sibiři
Desetitisíce ukrajinských rodin byly během Stalinovy vlády deportovány ze svých domovů daleko na východ do nekonečné tajgy. Vrátily se až po Stalinově smrti a své domovy často nenašly.
Ukrajina mezi Hitlerem a Stalinem
Dva totalitní režimy, které se přehnaly přes Ukrajinu ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, za sebou zanechaly nepředstavitelé množství mrtvých a rozvrácenou společnost. Lidé ztratili naději, že by si mohli plánovat život podle svého.
MDŽ: ženy „na oslavu svého svátku“ musely odpracovat miliony hodin zdarma
Mezinárodní den žen před rokem 1989 znamenal škrobené podnikové oslavy, které se mnohdy zvrhly v brutální pijatyky. Především byl ale svátkem mohutné ideologické manipulace. Oslava žen znamenala ve skutečnosti jejich ještě větší vykořisťování.
Utekli před sovětskými kolchozy, v Čechách je dostihly nanovo
Roku 1947 se 34 tisíc volyňských Čechů v rámci repatriační dohody vrátilo do staronové vlasti. Klidný život, za kterým do Československa přišli, tu ale většinu z nich nečekal.
Dvouletka – rozjásaná předehra k temnému dramatu padesátých let
V únoru 1948 vstoupilo Československo do éry komunistické diktatury. Socialistické plánování však naši ekonomiku ovládlo ještě o něco dříve. Už počátkem roku 1947 s velkou slávou odstartovala dvouletka - plán na obnovu válkou zničené země.
Pražané usedali k obědu, když zaduněly výbuchy
Pražané si leteckých poplachů na konci války příliš nevšímali. Houkání sirén vnímali jako signál, že spojenci letí bombardovat Německo. 14. února 1945 však bomby dopadly na Prahu.
Tatínek odvedl syna před bránu sirotčince, zazvonil a utekl
Příběh záchrany Azriela Danskyho a jeho rodičů před hrůzami holocaustu připomíná dobrodružný film. Rodiče jej vydávali za sirotka, z ghetta, odkud měl jet do Osvětimi, se dostal v pytli s prádlem. Očima pětiletého pak viděl mrtvé a ten obraz se mu vryl do duše.
Nebojoval jsem proti režimu. Bojoval jsem za záchranu vlastního ducha
Novinář, překladatel, disident a politik Luboš Dobrovský by 3. února oslavil devadesáté narozeniny. „Nikdy jsem neměl pocit, že to, co dělám, je odboj,“ řekl Paměti národa ve svých vzpomínkách.
V Antichartě nezaznělo o Chartě 77 ani slovo. Přesto všichni věděli, oč jde
Před 45 lety vyvrcholila mohutná mediální kampaň normalizačního režimu proti prohlášení Charty 77. V článku se podívejte na Ponížení... Díl z TV cyklu Příběhy 20. století z produkce Post Bellum věnovaný tzv. Antichartě.
Doma se o Osvětimi mlčelo. Děti vězňů ale strašila ve snech
„Jela jsem metrem a představovala si, že mě vezou do koncentráku. Brali nás na válečné filmy, já z nich měla noční můry,“ říká Helen Epstein. Narodila se až po válce, stín holocaustu na ni ale padl. Vědci nyní zkoumají, jak se trauma přenáší z rodičů na potomky.
„Kouzelné“ umístěnky. Pracovali jste i na místě, na které jste vůbec nechtěli
Iluze plné zaměstnanosti byla v komunistickém Československu vykoupena omezením osobní svobody. Lidé si často nemohli vybrat, kde budou pracovat. Po škole dostali umístěnku, která je za prací poslala i stovky kilometrů od domova.
Nevěřili mu Osvětim. I proto o ní psal
Nechtěl se stát spisovatelem. Psaní pro něj ale bylo způsobem, jak svým životem nést trauma holokaustu. Spisovatel Arnošt Lustig se narodil 21. prosince 1926 – právě před 95 lety.
„Zavřete rypáky!“ křičí bachaři. Chodbami zní koleda. Pak jen tiše…
Vánoční stromeček z peří obarveného zeleným inkoustem, tajné půlnoční mše, perníčky z drobečků chleba. Za mřížemi československých věznic jsou Vánoce, uvnitř je tajně slaví politické vězenkyně a vězni.