Přidejte si box Magazín Paměti národa na svou stránku Seznam.cz.
V roce 2026 uplynulo 85 let od demonstrace členů Sokolské župy Haná a členů Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) na Velkém náměstí v Kroměříži proti okupaci Československa hitlerovskou armádou. Členové DTJ šli v samostatné skupině s odstupem za sokoly. Tuto výjimečnou historickou událost dokumentuje fotografie z 21. března 1941 [1].
Na tomto snímku je patrné, že náměstí toho dne pokrývala tenká vrstva čerstvě napadaného sněhu. To pomohlo potvrdit datum demonstrace díky informaci Dr. Gražyny Knozové z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně: „Vážený pane profesore, v přílohách Vám posílám fotky z měření klimatologické stanice Kroměříž z března 1941. Dne 21. 3. 1941 spadlo 1,1 mm srážek a jednalo se o sníh v přeháňce. Hloubka sněhu není uvedena, to znamená, že sníh pravděpodobně rychle roztál. Pěkný den, Dr. Gražyna Knozová, Oddělení meteorologie a klimatologie, Český hydrometeorologický ústav Brno. [3]“
Ředitel Hvězdárny Brno Mgr. Jiří Dušek, Ph.D. uvedl: „Podle úhlu 135° (JV) stínů pochodujících sokolů a geografické polohy Velkého náměstí v Kroměříži byla fotografie demonstrace pořízena v 9 hodin 30 minut. [4]“ Společná demonstrace sokolů a členů DTJ naznačuje, že v této pro národ těžké době byly v Kroměříži překonány názorové rozdíly, které panovaly na celostátní úrovni. [5, 6] Na snímku jsou pouze muži. Lze se proto domnívat, že organizátoři si uvědomovali mimořádné riziko akce.
Když se Hitler dozvěděl o demonstraci Sokolů v Kroměříži, přestože i na jiných místech protektorátu Čechy a Morava docházelo k různým formám protestů, střetům s okupační mocí, sabotážím, atp., je pravděpodobné, že se rozhodl řešit svou nespokojenost s málo důrazným řešením těchto protestů ze strany říšského protektora K. Neuratha. Proto
jmenoval dne 27. 9. 1941 zastupujícím protektorem R. Heydricha aniž by odvolal Neuratha, který zůstal ve funkci až do roku 1943. Hitler si patrně nepřál přiznat veřejně Neurathovu nespolehlivost. Heydrich nechal téměř okamžitě zatýkat a velmi tvrdě perzekuovat všechny podezřelé z aktivit proti „Třetí říši“, a započal i s „konečným řešením židovské otázky“.
Alois Hrabálek, Sokol [1] a kapitán Četnictva [1], dále pplk. Vladimír Kurc [9]
Už 8. října 1941 byl Alois Hrabálek zatčen okupačními orgány nacistické říše. Dokládá to dokument Zemského finančního ředitelství i dokumenty Národního archivu [1, 10].
Stejného dne byl zatčen i pplk. Vladimír Kurc [11]. Po výslechu v Brně byl převezen do Osvětimi, kde byl 13. února 1942 zavražděn. Seznam obětí župy Hanácké je uveden na s. 124-125 citované publikace a seznam vězněných členů Sokola Kroměříž na s. 130 [11].
Stejného dne byl zatčen i pplk. Vladimír Kurc [11]. Po výslechu v Brně byl převezen do Osvětimi, kde byl 13. února 1942 zavražděn. Seznam obětí župy Hanácké je uveden na s. 124-125 citované publikace a seznam vězněných členů Sokola Kroměříž na s. 130 [11].
Dne 13. dubna 1941 byla organizace Sokol zakázána rozhodnutím orgánů okupační moci v Protektorátu Čechy a Morava a začalo zatýkání sokolů na celém území protektorátu (s. 132 [11]). Na s. 258 téže publikace je však uvedeno, že k rozpuštění Československé obce sokolské došlo 9. října 1941 [11]. Z podrobného studia historických dokumentů v Národním archivu v Praze vyšlo najevo, že na území Protektorátu Čechy a Morava docházelo k masivnímu zatýkání a perzekucím členů Sokola, z nichž desítky až stovky zahynuly na popravištích a v koncentračních táborech nacistické „Třetí říše“ [10].
Z dostupných dokumentů Národního archivu [10] podle autora vyplývá, že odvážná a velmi riskantní demonstrace sokolů a členů DTJ na Velkém náměstí v Kroměříži neměla na území protektorátu obdobu.
Alois Hrabálek se své sokolské činnosti nevzdal ani v pokročilém věku a připravoval na vstup do Sokola i svého vnuka, dokud jej o tuto zálibu znovu nepřipravil další zákaz Sokola po roce 1948 [1].
Kromě Aloise Hrabálka jsou ostatní účastníci demonstrace z řad Sokola a DTJ zatím neznámí. Autor prosí potomky či známé účastníků zachycených na fotografii o pomoc s jejich identifikací. K tomu lze použít kopii fotografie a zakroužkováním označit, o koho se jedná.
[ODKAZY]
1. Soukromý archiv autora.
2. K. Pohlová, Česká obec sokolská, Vzdělavatelský odbor, údaj z ročenky 1936, e-mailová zpráva z 3. 9. 2020.
3. G. Knozová, ČHMÚ Brno, e-mailová zpráva ze dne 31. 7. 2025.
4. J. Dušek, ředitel Hvězdárny Brno, e-mailová zpráva Jana Píšaly ze dne 7. 4. 2026.
5. cs.wikipedia.org/wiki/Dělnická_tělocvičná_jednota
6. V. Mucha, Dějiny Dělnické tělovýchovy v Československu, Olympia, Praha, 1975.
7. Kvalifikační listina Zemského četnického velitelství v Brně, Národní archiv Praha, archivní fond Generální velitel četnictva 1919-1942, k. 119. Uloženo v soukromém archivu autora.
8. Článek v místním periodiku „a“ (Věstník 1931) a podobný rukopisný text „b“, „c“ [1].
9. csol.cz/legionar/74738/
10. Národní archiv Praha, fond Československé obce sokolské, inv. č. 1309 a 1310, kartony 339-344.
11. Jan Přidal a kol., Sokolský odboj na Moravě 1939-1945, Prostějov, květen 2012, ISBN 978-80-260-2093-6.
