Příběhy pamětníků

Poválečné„vyrovnávání účtů“, krutosti takzvaných partyzánů při odsunu; vylidněné, zničené obce. Poklidná zádumčivost Orlických hor skrývá pohnuté události. Klement Neugebauer by svoje dětství nechtěl prožít znovu, Orlické hory přesto stále považuje za svůj domov.

Vendulka Jozífová přišla na svět, když skončila druhá světová válka. Od raného dětství ji doma vštěpovali sokolské ideály. Ty si udržela i v dobách, kdy komunistická moc sokolům nepřála.

Zvláštní období. Dvě slova, která v devadesátých letech změnila život naprosté většiny obyvatel Kuby. Jak se Kubáncům žilo během desetileté ekonomické krize po rozpadu Sovětského svazu?

„Je mi líto, že se z totalitní doby dělá jen takový monolit bahna. Normalizace byla velmi komplikovaná, ale i tenkrát se daly prosadit věcí, které měly hodnotu.“

Odsun Němců a nové osídlení českými dosídlenci, „dočasný“ pobyt sovětských vojsk, který se protáhl na více než dvacet let – tím vším prošla Červená Voda, podhorská obec na obou stranách česko-moravské zemské hranice.

Doba normalizace přinesla ztrátu nadějí a rezignaci lidí na veřejné angažmá. Přesto se tehdy zrodilo environmentální hnutí mládeže založené na dobrovolnictví, hnutí kde mohla znít i kritika komunisty devastovaného životního prostředí.

Nechtěl se stát spisovatelem. Psaní pro něj ale bylo způsobem, jak svým životem nést trauma holokaustu. Spisovatel Arnošt Lustig se narodil 21. prosince 1926 – právě před 95 lety.

Byl jednou ze stěžejních osobností českých dějin 20. století. Václav Havel nás opustil před deseti lety. Jak na něj vzpomínali lidé, kteří se s ním setkali? V koláži vzpomínek na prvního českého prezidenta nechybí ani hlas jeho samého.

Rod Moravců poprvé roztočil mlýnské kolo v roce 1852, potomci ho vlastní dodnes. Rodinu i mlýn poznamenala 2. světová válka i komunistický režim. O pohnutém osudu rodinného klenotu pro Paměť národa vyprávěl Jaromír Moravec.

Vánoční stromeček z peří obarveného zeleným inkoustem, tajné půlnoční mše, perníčky z drobečků chleba. Za mřížemi československých věznic jsou Vánoce, uvnitř je tajně slaví politické vězenkyně a vězni.

Dne 15. prosince si připomínáme nedožité 90. narozeniny Evalda Schorma, klíčové - a neprávem pozapomenuté – osobnosti československého filmu druhé poloviny 20. století.

Latinské Post Bellum znamená „po válce“. V archivu Paměti národa najdete nejčastěji domácí příběhy, které jsou vyprávěny právě „post bellum“. Jenže my se věnujeme i řadě projektů „ve válce“ - in bello... A jedním z nich je Paměť kubánského národa.

Přípravy provázela vůně napečených sušenek. V terezínském ghettu pak zemřela dcera, otec kvůli synovi velmi riskoval. Rodiče se osudu nevyhnuli, z Osvětimi se jako jediný z rodiny vrátil syn Pavel Werner. Mengele totiž „Birkenau Boys“ vyřadil z fronty na smrt.

Dnešní Hejnice působí poklidným dojmem, a přitom má toto městečko na úpatí Jizerských hor za sebou bouřlivé 20. století. Hospodářský vzestup i pád, drsné vysídlení německých obyvatel a proměnu proslulého poutního místa na internační tábor.

Tak jí běloruská policie vyhrožovala, následovalo nezákonné zadržení a bití. Výpověď Marie Matusevič o násilí běloruských bezpečnostních složek pak litevskou policii šokovala. V Litvě jí přiznali status oběti.

Petr Uhl byl celoživotním obhájcem lidských práv a autentickým stoupencem levicových hodnot. A právě proto ho komunistické tvrdě pronásledovali… „Užití násilí je od ďábla, i kdyby bylo ospravedlněno morálně správnými cíli,“ říkal. Zemřel ve středu 1. prosince 2021.

Svoboda je to nejcennější. Nemohla opustit vězněného manžela a emigrovat z Kuby. Dlouho pak neviděla děti, prarodiče s nimi totiž odjeli do USA. Ty pak v exilu už nezastihla… Mimořádně statečná žena chce své svědectví předávat dál. Za svobodu zaplatila mnoho.

Sama Kuba je vězením – z ostrova nemůžete jen tak lehce utéct. Jenže dostat na něj tu nejcennější komoditu – informace – je téměř nemožné. V rámci projektu Paměť kubánského národa jsme se věnovali práci nezávislých novinářů na ostrově nesvobody. 

Učitel na jičínské ekonomce Josef Novotný položil telefonní sluchátko a vrátil se do třídy. Byl 21. listopad 1989. „Takže studenti v Hořicích stávkují. A co vy?“ Pak začala stávka a místo výuky probíhaly debaty s učiteli o dění v Praze.