Regiony

Milan Kolář, zakladatel festivalu Prázdniny v Telči, k výslechu na StB nikdy nemusel. Přesto balancoval na hraně. Historie známé kulturní události se začala psát už během hluboké normalizace.

Baťova škola práce je známá svým přísným polovojenským režimem, ale také tím, že její absolventi na ni s láskou vzpomínají i po sedmdesáti letech. Vlastimil Trlida (* 1933) díky zkušenostem „od Bati“ mimojiné procestoval svět.

Češi v Kladsku přitahovali pozornost už v 19. století, i po sto letech pruské vlády totiž dokázali vzdorovat germanizaci. „Český koutek“ se po válce ocitl v Polsku, a oni se jako ‚Němci‘ proto museli vystěhovat. Někteří zůstali, jejich potomci se dodnes cítí Čechy.

František Faktor lesy okolo Českých Velenic dobře znal. I díky tomu se mu 30. října podařilo přeběhnout přes hranici s Rakouskem. Kulka československého pohraničníka ho zasáhla až na rakouském území.

Paměť národa Plzeňského kraje zve na speciální trasy procházek za plzeňským odbojem. S doprovodným komentářem dokumentaristy a pedagoga Víta Oliberia si je můžete projít 27. a 28. září. Jejich součástí budou i světelné projekce, videa i divadelní představení.

Jakub Hron Metánovský si dal předsevzetí, že každý rok musí něco nového vymyslet. A vymyslel spoustu věcí, i když většina z nich zůstala jen v náčrtku. V řeči tohoto neznámého českého génia jednoduše: „Každý rok jednu novotu vymyslet = vzdělanec.“

Zneužily pardubické náměstí Republiky jako místo svého kultu. Nacismus i komunismus zde postavily symboly moci, stála na něm nacistická „slepice“ i bizarní oslava kolektivizace. A co rudoarmějec od ‚Tyršáků‘? Bude se jako Stalinův sokl bez Stalina taky poroučet?

Gestapáci podezřívali v červnu 1942 obyvatele malého jihočeského městečka, že ukrývají parašutisty. Desítky lidí skončily na popravišti nebo v koncentračních táborech. Zabíjelo se zde i v květnu 1945, městečko během války přišlo o desetinu obyvatel.

Pražský Karlov byl za květnového povstání v roce 1945 významným velitelským stanovištěm. Odtud úspěšně řídil boje na pravém břehu Vltavy, od Žižkova až po Braník, plukovník generálního štábu František Vejmelka. Po únoru 1948 se mu za to komunisté odměnili po svém.

Po modré turistické značce dojdete ze šumavské vesnice Nicov směrem na Kašperské Hory do míst, kde stávala obec Milov. Dnes tu po ní nenajdete žádné stopy, po odsunu německých obyvatel a řádění vojáků Československé lidové armády si to místo vzala zpět příroda...

Před osmdesáti lety muselo opustit moravské Boskovice 458 židovských obyvatel. Naprostá většina z nich skončila v nacistických vyhlazovacích táborech, domů se jich vrátilo jen 14.

Modelky československých oděvních podniků měly nejrůznější typy postav a na molo chodily až do své šedesátky. Zákulisí modelingu na přelomu 60. a 70. let poodhaluje tehdejší manekýnka Jarmila Trávníčková.

Toužila být učitelkou, ale během padesátých let si Iva Ondráčková vyslechla z úst soudruha přednosty školského úřadu jasný verdikt. Svého snu se ale nikdy nevzdala.

V pražské ulici Na Šťáhlavce je na plotě domu číslo 5 připevněná poštovní schránka. Do podobné schránky na tomtéž místě přesně před 45 lety Václav Havel za dramatických okolností naházel desítky obálek s čerstvým prohlášením Charty 77.

Odsun Němců a nové osídlení českými dosídlenci, „dočasný“ pobyt sovětských vojsk, který se protáhl na více než dvacet let – tím vším prošla Červená Voda, podhorská obec na obou stranách česko-moravské zemské hranice.

Rod Moravců poprvé roztočil mlýnské kolo v roce 1852, potomci ho vlastní dodnes. Rodinu i mlýn poznamenala 2. světová válka i komunistický režim. O pohnutém osudu rodinného klenotu pro Paměť národa vyprávěl Jaromír Moravec.

Dnešní Hejnice působí poklidným dojmem, a přitom má toto městečko na úpatí Jizerských hor za sebou bouřlivé 20. století. Hospodářský vzestup i pád, drsné vysídlení německých obyvatel a proměnu proslulého poutního místa na internační tábor.

Co v obci pod Orlickými horami mají společného Čeští bratři z 15. století a soukromí zemědělci o pět století později? Pronásledování. Obě skupiny se snažily ubránit si základní lidskou svobodu.

Synagoga byla v plamenech a hrnul se z ní štiplavý dým. Nocí se ozýval praskot a řinčení skel. Město zdobila téměř půl století. Byla noc z 15. na 16. března 1939, první noc a den nacistické okupace Československa.