Regiony

Těžká práce od rána do večera ve spalujícím slunečním žáru i v dešti. Nedostatek jídla i vody. Špína, zima, turecké záchody a štěnice. Politické vězeňkyně neřekly lágru u slovensko-maďarské hranice jinak než galeje ministerstva vnitra.

V padesátých letech bylo toto místo utajováno. Jen místní věděli, že se bývalá kasárna stala útočištěm Řeků, kterým českoslovenští komunisté poskytli azyl. Šlo vesměs o bývalé partyzány, kteří prohráli občanskou válku a museli z vlasti uprchnout.

Bývalá vojenská věznice v Kapucínské ulici na Hradčanech se stala po komunistickém puči obávanou mučírnou, ve které vyšetřovatelé trýzněním nutili k falešným přiznáním zejména příslušníky armády.

Rok po komunistickém puči se naplnily obavy hospodářů v Radňově. Měli vstoupit i se svým majetkem do Jednotného zemědělského družstva. Když odmítli, stihl je trest.

Obyvatelé Kunčic a Orlice se starali několik měsíců o desítky válečných zajatců — převážně Rusů, ale i Francouzů, Angličanů a Jugoslávců, kterým se v zimě 1945 podařilo uprchnout z pochodů smrti.

Dva roky nesměl Adolf Dušek vstoupit do svého lesa na pomezí Račic nad Trotinou a Sendražic. Zabrali ho nacisté a Duškovi netušili, co v něm budovali. Po válce zde našli železobetonová torza přepravníků a tři patra podzemních montážních hal.

Za sychravých dní se město na průmyslovém severu dusilo pod příkrovem žluté mlhy, plné oxidu siřičitého a prašných částic. Lidé kvůli tomu vyšli do ulic šest dní před Prahou.

Jejich odvahu připomíná pomník u lesa, ve kterém najdete jámu po zemljance, v níž se schovávali váleční uprchlíci a východní výsadek Mistra Jana Husa. Vesničané jim pomáhali od léta 1943.

První kremaci provedli v Liberci v krematoriu dokončeném již v srpnu 1917. Až do zániku Rakouska-Uherska muselo být zapečetěné, pohřby žehem byly na území monarchie zakázány.

František Filip se narodil bez rukou a naučil se vše obstarat nohama. Heslo „Chci, a proto umím“ ho dostalo až do Bílého domu a Henry Ford jeho píli ocenil tím, že mu daroval auto na nožní ovládání.

Osada Drozdovská Pila se ukrývá v krásné přírodě na odlehlém místě Zábřežské vrchoviny. Ideálních podmínek pro úkryt za války využívali partyzáni a téměř osm let se zde schovával uprchlý politický vězeň Jaroslav Knápek.

Radista výsadkové skupiny Silver A Jiří Potůček se 28. června 1942 přemístil do nového úkrytu u sedláka Antonína Burdycha v osadě Končiny u Červeného Kostelce. O dva dny později ho zde dopadlo gestapo.

Obec Salaš leží v malebném údolí Chřibů nedaleko Velehradu. Den před osvobozením se stala místem tragédie dodnes zahalené tajemstvím. Zavedeme vás do míst, kde neznámí ozbrojenci postříleli 19 mužů ze Salaše, kteří šli na pomoc partyzánům.

Po vysídlení původních německých obyvatel to vypadalo, že Neratov v Orlických horách zanikne jako stovky obcí a osad v pohraničí. Nestalo se tak. Po sametové revoluci ho zachránil farář Josef Suchár, kterému se podařil zázrak.

Po pekelných výjevech, které vyvolaly vzpomínky na nedávnou válku, rozpoutali samozvaní mstitelé v Ústí nad Labem hon na sudetské Němce. Psal se 31. červenec 1945 a ve městě panovalo nesnesitelné vedro.

Pár kilometrů od Šumperka nazývaném brána do Jeseníků se nachází zaniklá osada Prameny. Místo zalité sluncem s výhledy do širokého okolí má svou temnou stránku. V srpnu 1945 v této osadě došlo k brutální čtyřnásobné vraždě členů rodiny Krusche.

Železná Ruda se stala symbolem rozděleného světa. V horském středisku na česko-bavorské hranici končila železniční trať; nádražní budova, kterou prochází státní hranice, byla legendou, o níž se mluvilo, ale dostal se sem jen málokdo.

Ve východní části Českého středohoří se můžete vydat po stopách mladých lidí, kteří na venkově hledali v době 70. a 80. letech svobodu. Jejich příběhy ukazují tupou brutalitu normalizačního režimu, který jejich „baráky“nechal zbourat.

Když architekt František Schmoranz v roce 1885 stavěl honosnou vilu pro hraběte Jiřího Larische-Mönnicha, nemohl tušit, že se za pár desítek let z jejího sklepení stane vězení a z parku popraviště. A že mezi 194 popravenými bude i jeho pravnučka Anička Žváčková.