Ukrajina

Třicet let po rozpadu SSSR zněla od Lvova po Vladivostok stejná hudba a původ interpretů nikoho nezajímal. Únor 2022 vše změnil: někteří zpěváci se chopili zbraní, ze starých písní se staly válečné hymny a z kolegů nepřátelé.

V říjnu 2022 odjel na Ukrajinu, kde zásoboval lidi u fronty. A dva a půl roku poté na auto anglického dobrovolníka Eddyho Scotta zaútočil ruský dron – připravil ho o ruku i nohu. Eddy už předtím přijal Ukrajinu za svůj domov a teď pracuje na rehabilitační klinice. 

V říjnu 2022 odjel na Ukrajinu, kde zásoboval lidi u fronty. A dva a půl roku poté na auto anglického dobrovolníka Eddyho Scotta zaútočil ruský dron – připravil ho o ruku i nohu. Eddy už předtím přijal Ukrajinu za svůj domov a teď pracuje na rehabilitační klinice. 

Masakr v Buči z března 2022 je symbolem utrpení ukrajinských civilistů pod ruskou okupací. Popírání ruské zodpovědnosti za něj je naopak úhelným kamenem válečné propagandy Kremlu. Úplně stejně se za Stalina lhalo o sovětských vraždách Poláků v Katyni…

„Rusko není možné porazit,“ tvrdí vůdce země Vladimir Putin. Má jít o historicky podložený argument, je to ale jen prázdná fráze. Moderní dějiny jsou plné válek, které Rusko prohrálo. Neúspěšné bylo hlavně tehdy, když útočilo na svobodu a suverenitu jiné země.

Ukrajinská Besarábie je domovem různých etnik, která zde společně prošla válkou, poválečným hladem i sovětizací. Čtyři příběhy ukazují, jak Gagauzové, Moldavané, Bulhaři či Ukrajinci prožívali tlaky doby, a přesto si udrželi vlastní identitu.

Maďaři jsou jednou z nejpočetnějších národnostních menšin na Ukrajině, na tomto území se formuje přes tisíc let. Většina Maďarů žije v Zakarpatské oblasti – ta je domovem i pro řadu dalších etnik a místem, kde se protínají různé jazyky, kultury a tradice.

Spisovatel Stanislav Aseyev byl v roce 2017 zatčen v Doněcku a držen v tajném žaláři Izolacyja. Zažil mučení elektřinou, hlad, psychický teror i nesmyslný soud. Po propuštění se s investigativci vydal po stopách svých trýznitelů a dnes bojuje za spravedlnost.

Krymští Tataři opakovaně zažili vyhnání ze země – od carských časů přes Stalinovu deportaci až po dnešní ruskou okupaci. Navzdory útlaku a nuceným odchodům zůstávají symbolem odhodlání udržet svůj domov, jazyk a kulturu.

Kdy a kde: 21. srpna od 18:00 před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova. Přijďte si připomenout výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a následnou přes dvacet let trvající okupaci naší země.

Post Bellum Ukrajina a Post Bellum Česká republika připravili projekt Návraty domů – zpracování současných ukrajinských výzev prostřednictvím orální historie. Vznikne i praktická příručka, která mladé tvůrce učí, jak dokumentovat současnost ukrajinského národa.

Proč jsme součástí současné evropské krize? Kdy naši politici přestanou mít strach? Jaký je vztah občanské společnosti, médií a jaká je jejich role při obraně demokracie a podpoře Ukrajiny?

V Českých Budějovicích se konal první ročník konference Jihočeské fórum 2025. Jakou zkouškou nyní procházejí mezinárodní vztahy mezi evropskými zeměmi? Jak se mění v souvislosti s posuny v tradičním spojenectví mezi Evropou a USA po nástupu Donalda Trumpa?

V Českých Budějovicích se konal první ročník konference Jihočeské fórum 2025. Jak se dlouhá válka na Ukrajině propisuje do českého prostředí? Je česká společnost „odolná“? Mají evropské armády dost zásob? I to byla témata prvního bezpečnostního bloku konference.

„Válka je zločin, který nelze ospravedlnit vítězstvím,“ napsal Albert Camus. Tato slova vystihují Borise Fjodoroviče Semjonova, 96letého veterána druhé světové války, který v březnu 2022 přijel jako uprchlík z Ukrajiny do Prahy, města, které měl kdysi osvobozovat.

Organizace ukrajinského boje zpočátku mnohdy závisela na do té doby neznámých regionálních autoritách. Jedním z takzvaných velitelů-civilů zdejší obrany byl hejtman oblasti města Mykolajiv, ukrajinský podnikatel a politik s korejskými kořeny Vitalij Kim.

Nevládní organizace zvou českou veřejnost 23. února 2025 v 15:00 na shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstské náměstí v Praze. Připomeneme  třetí výročí ruské války proti Ukrajině. 

Tisková zpráva analytického ústavu STEM shrnuje současný stav postoje české veřejnosti k probíhající válce na Ukrajině. Konstatuje mírné oživení zájmu, ale i preferenci zájmu o ukončení války nehledě na ztráty ukrajinského území.

Unesli vám manžela? Kde je socha V. I. Lenina? Daří se růžím v době okupace? Fotografie z výjimečného ukrajinského města vyprávějí příběhy o životě v permanentním ohrožení válkou. Dokumetují také proměnu role žen v dnešní Ukrajině.