Ukrajina

Proč jsme součástí současné evropské krize? Kdy naši politici přestanou mít strach? Jaký je vztah občanské společnosti, médií a jaká je jejich role při obraně demokracie a podpoře Ukrajiny?

V Českých Budějovicích se konal první ročník konference Jihočeské fórum 2025. Jakou zkouškou nyní procházejí mezinárodní vztahy mezi evropskými zeměmi? Jak se mění v souvislosti s posuny v tradičním spojenectví mezi Evropou a USA po nástupu Donalda Trumpa?

V Českých Budějovicích se konal první ročník konference Jihočeské fórum 2025. Jak se dlouhá válka na Ukrajině propisuje do českého prostředí? Je česká společnost „odolná“? Mají evropské armády dost zásob? I to byla témata prvního bezpečnostního bloku konference.

„Válka je zločin, který nelze ospravedlnit vítězstvím,“ napsal Albert Camus. Tato slova vystihují Borise Fjodoroviče Semjonova, 96letého veterána druhé světové války, který v březnu 2022 přijel jako uprchlík z Ukrajiny do Prahy, města, které měl kdysi osvobozovat.

Organizace ukrajinského boje zpočátku mnohdy závisela na do té doby neznámých regionálních autoritách. Jedním z takzvaných velitelů-civilů zdejší obrany byl hejtman oblasti města Mykolajiv, ukrajinský podnikatel a politik s korejskými kořeny Vitalij Kim.

Nevládní organizace zvou českou veřejnost 23. února 2025 v 15:00 na shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstské náměstí v Praze. Připomeneme  třetí výročí ruské války proti Ukrajině. 

Tisková zpráva analytického ústavu STEM shrnuje současný stav postoje české veřejnosti k probíhající válce na Ukrajině. Konstatuje mírné oživení zájmu, ale i preferenci zájmu o ukončení války nehledě na ztráty ukrajinského území.

Unesli vám manžela? Kde je socha V. I. Lenina? Daří se růžím v době okupace? Fotografie z výjimečného ukrajinského města vyprávějí příběhy o životě v permanentním ohrožení válkou. Dokumetují také proměnu role žen v dnešní Ukrajině.

S třetím rokem konfliktu na Ukrajině stále narůstá počet civilistů i vojáků, kteří trpí psychickými problémy. Český psychiatr Leo Eitinger před 60 lety prosadil tuto diagnózu.

Svá díla signuje „Zodpovědný za budoucnost vesmíru“. Lvovský umělec Jurij se už v roce 2014 účastnil jako dobrovolník bojů na Donbase, po invazi v únoru 2022 se na frontu vrátil. Bojuje za krásný sen jménem Ukrajina.

Ukrajina stále krvácí, útoky na ni neustávají, mír je v nedohlednu. Naštěstí nepolevuje ani ochota Čechů pomáhat. Co se pořizuje za peníze přispěvatelů sbírky Paměti národa? A hlavně – jak se pomoc do válkou zmítané země dopravuje?

Výzva evropským politikům. Připojte i svůj podpis.

Cherson, Charkiv, Mariupol, Černihiv... Utrpení, destrukce, okupace, ale i osvobození a naděje. Krutá a nesmyslná Putinova válka začala přesně před dvěma lety, z domovů na Ukrajině vyhnala miliony lidí. Jaké jsou příběhy žen, které v Česku našly útočiště?

Černý trh v Česku i jinde v Evropě po skončení války na Ukrajině prakticky s jistotou zaplaví nejen ruční palné zbraně, ale i ty velmi sofistikované, jako jsou protiletadlové a protitankové střely.

REPORTÁŽ. „Museli jsme jednat rychle, šlo o každou hodinu,“ popisuje Oksana Zavadská záchrannou akci, při které na začátku ruské invaze vyvezli z ostřelovaného Mariupolu 36 dětí. Manželé Zavadští se teď o některé starají. na bydlení jim přispěla i česká Charita.

Pravoslavný kněz Vasyl Vyrozub dodával ukrajinským vojákům odvahu i v těch nejtěžších situacích. Po jejich boku prožil zajetí, mučení a desítky dnů neslýchaných útrap. 17. listopadu získává Cenu Paměti národa.

Historik Alexej Makarov otevřeně popisuje Rusko a vysvětluje, proč navzdory osobnímu riziku nechce vlast opustit. Rozhovor se spolupracovníkem organizace Memorial vznikl před nehodou letounu šéfa Wagnerovy skupiny. Ta podle Makarova je hrozbou pro Putinův režim.

Alexandr Muratov na Ukrajině přežil hladomor i nacistické bombardování. Jako voják pochodoval na Rudém náměstí v Moskvě. Z armády zamířil na lékařský institut v Kyjevě, udělal zde kariéru. Za perestrojky platil i samohonkou. U nás teď odkrývá své české kořeny.

V médiích můžete najít polemiky, či dokonce tvrdá nařčení, že Ukrajinu ovládají neonacistická hnutí. Prapor pluku AZOV pak je „nacistickou svastikou“, na sociálních sítích se „experti“ vyjadřují k Stepanu Banderovi. Jak ve skutečnosti Ukrajinci vnímají své symboly?