Tento z Moskvy ovládaný vojenský pakt slovy diplomata Michaela Žantovského napadal výhradně své vlastní členy… Stalo se tak symbolicky v Praze v Černínském paláci, v sále a u stolu, kde se natáčela nejnovější epizoda podcastu Dobrovský & Šídlo. Jejich vzácným hostem byla tentokrát žena, která byla celému tomuto jedinečnému procesu mimořádně blízko – Dana Huňátová, tehdejší ředitelka sekretariátu ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera a pozdější velvyslankyně ve Finsku, Egyptě a v Malajsii.
„Byl to to asi nejdůležitější okamžik v dějinách tohoto ministerstva, kdy se podařilo rozbít dominanci jedné světové mocnosti, která představovala koloniální diktaturu, relativně ve velmi krátkém čase a ne tak draze, jak by se dalo předpokládat,“ říká Jan Dobrovský.
Z dnešního pohledu československá rozluka s Moskvou nabrala neuvěřitelné tempo. 10. prosince 1989 byl někdejší disident Jiří Dienstbier jmenován ministrem zahraničí ve vládě Mariána Čalfy. 29. prosince byl zvolen prezidentem Václav Havel a už 26. února 1990 byla uzavřena dohoda o odchodu okupačních vojsk, která v zemi pobývala od srpna 1968.
Mimochodem nebyla to vůbec samozřejmá věc, jak by se po porážce Sovětského svazu ve studené válce mohlo zdát. „Když to ministr Dienstbier řekl v únoru 1990 svému americkému protějšku Jamesi Bakerovi, jeho reakce byla trochu zděšená, jak vzpomíná Dana Huňátová:
Přes spoustu překážek, obav i sovětských pokusů o obstrukce se ale první porevoluční garnituře její plán podařilo splnit: pouhý rok a půl po listopadu 1989 bylo Československo definitivně svobodné a nezávislé.
Jak souvisel konec Varšavské smlouvy s pokusem o puč v srpnu 1991 v Sovětském svazu? Co řekl jeden z pučistů Lubošovi Dobrovskému, tatínkovi Jana Dobrovského, jednomu z hlavních vyjednavačů o odchodu sovětských vojsk? A co odpověděl Václav Havel Michailu Gorbačovovi, který žádal, aby sovětští vojáci přece jen mohli v Československu zůstat mnohem déle, než si Praha přála?
Poslechněte si další epizodu podcastu Dobrovský & Šídlo natočenou živě v Černínském paláci v Praze.
Vznik dalších dílů podcastu můžete podpořit buď finančním darem na stránkách Magazínu Paměti národa, kam do zprávy pro příjemce napište PODCAST, nebo si můžete koupit naši knihu, triko nebo blok Můžu to doříct…? v e-shopu Paměti národa.
Dořekne to dneska...? Poslechněte si!
